Stres a typ A
Dr. Meyer Friedman, známý kardiolog ze San Franciska, byl jedním z těch, kdo nejvíce prosazovali stres jako hlavní rizikový faktor pro vznik infarktu myokardu. Navštěvoval jsem jeho přednášky a semináře. V této oblasti podnikl dr. Friedman rozsáhlé výzkumy a publikoval mnoho článků.
Podle něj jsou hlavní rizikové faktory onemocnění věnčitých tepen (příliš mnoho tuků ve stravě, vysoký krevní tlak, kouření a nedostatek pohybu) zastíněny osobností chronicky zatíženou stresem, kterou nazval typ A. Lidé, kteří mají vysoký krevní tlak, kouří a přejídají se, to podle dr. Friedmana dělají proto, že mají ve svém životě stresory, které ovlivňují jejich vědomé i nevědomé chování.
Lékaři Friedmanovu teorii o zásadní úloze stresu při vzniku onemocnění tepen přijímali jen velmi pomalu. Zpochybňovali existenci osobnosti typu A. Roku 1974 Friedman vylíčil celou záležitost veřejnosti v knize „Chování typu A a vaše srdce". Pod vlivem této knihy a následných vědeckých výzkumů se osobnost typu A stala součástí lékařského slovníku a objevuje se často i v běžném hovoru.
Osobnost typu A je podle Friedmana agresivní, orientovaná na časové údaje a čísla; v životě dosahuje mnohé, ale také za sebou zanechává rozbitá přátelství a vztahy. Ačkoli existují i ženy s osobností typu A, největší počet osob vykazujících toto chování je mezi muži.
Osobnost typu A se obvykle vyvíjí v lidech, kteří v dětství zakoušeli málo projevované lásky a kteří si tuto zkušenost kompenzují tím, že se snaží svou vlastní hodnotu dokázat svými činy. Ve své snaze plně využít čas se většinou snaží dělat více věcí najednou. Jsou také velmi citliví a vykazují přímo nepřátelské postoje. Je zřejmé, že osobnost typu A trpí chronickým stresem.
Roku 1977 začal dr. Friedman s kolegy provádět pětiletý výzkum asi tisícovky nekouřících mužů do věku 65 let, kteří už prodělali infarkt myokardu. Později se ukázalo, že 90 % těchto mužů bylo osobnostmi typu A. Tito muži pocházeli z průmyslové oblasti sanfranciského zálivu a účelem výzkumu bylo prozkoumat vztah mezi infarktem myokardu a osobností typu A. Stejnou důležitost mělo zjištění, zda lze formou vhodné osvěty a motivace takové chování změnit.
Přibližně polovina této skupiny byla svěřena do péče kardiologům, kteří svým svěřencům poskytovali obvyklé kardiologické léčení a léky používané v dnešní kardiologické praxi. Druhá polovina byla svěřena kardiologům, psychologům a osvětovým pracovníkům, kteří vedli soustavný program zaměřený na změnu zvyků a životního stylu. Bylo tedy prostudováno přes 1 000 mužů s osobností typu A, kteří prodělali alespoň jednu srdeční příhodu. Menší skupině nebylo poskytnuto ani kardiologické vyšetřování ani program na změnu životosprávy.
Základní pravidla dr. Friedmana pro léčenou skupinu byla: a) významné omezení těžkých jídel obsahujících velké množství tuků, cholesterolu a cukrů; b) vyhýbání se těžkému cvičení typu jogging, házená, tenis nebo zvedání zátěže těžší než 10 kilogramů; c) žádná káva ani alkohol; d) vyhýbání se chladu a prochladnutí; e) vyhýbání se velkým výškám.
Skupině, ve které byl prosazován nový způsob života, byly předávány rozsáhlé informace a principy značně podobné těm, které nacházíte na těchto stránkách. A výsledky?
- Šedesát procent osob poskytnuté rady dodržovalo.
- Pokles výskytu infarktu myokardu u skupiny s novou životosprávou o 100 % oproti skupině s klasickou lékařskou péčí.
- Pokles výskytu infarktu myokardu u skupiny s novou životosprávou o 300 % oproti vůbec neléčené skupině.
- Snížení výskytu charakteristik osobnosti typu A u skupiny s novou životosprávou o 30 %.
Dr. Friedman z toho vyvodil, že se tím nejen potvrzuje existence vzorce chování nazývaného osobnost typu A, ale také, že toto chování může být změněno, pokud se podaří zvládnout stres.
Mnoho odborníků na stres se dosud domnívá, že Friedmanova klasifikace osobností A-B je přílišným zjednodušením složité problematiky stresu. Může to být pravda, ale my všichni můžeme ocenit přínos dr. Friedmana k našemu poznání stresu a jeho vztahu k srdečním a jiným onemocněním. Podle mého názoru je jeho práce seriózní a vyhovuje kritériím rozumného vědeckého výzkumu.
Z knihy dr. Vernona W. Fostera „NEWSTART". Vydalo nakladatelství Advent-Orion.