Stres působí změněné stavy vědomí

Stres se pojí také s určitými typy tzv. disociačních stavů, jako je například ztráta kontaktu s okolím během denního snění, nebo dokonce porucha paměti, při které se „vygumují“ celé kapitoly z vašeho života. Nejnovější výzkumy vlastně tvrdí, že zážitky „vyjití z těla“ při blížící se smrti mohou být projevem dramatického disociačního stavu.

Disociační stavy jsou obvykle důsledkem velkého stresu v životě. Během disociace člověk vnímá, že jeho mysl je oddělena od emocionálního stavu, a dokonce i od těla.

Tento stav se může za určitých okolností přihodit komukoliv. Nemusí nutně znamenat duševní poruchu. Zážitky „vyjití z těla“ blízké smrti jsou podle pozorování spíše projevem změněného stavu vědomí než nějakým typem duchovní zkušenosti. Mozek se může pod vlivem extrémního stresu, trauma nebo nedostatku kyslíku překvapivě měnit.

Rozbor stresu a duševních procesů by nebyl úplný bez zmínky o zneužívání drog. Není pochyb o tom, že braní drog a omamných látek si vybírá největší daň na duševních schopnostech člověka. I když je užívání drog často problémem dospělých, soucit společnosti budí zejména v případě, týká-li se dětí. Přestože preventivních programů je spousta, lékařský výzkum tvrdí, že jednu velmi užitečnou strategii často přehlížíme. Riziko budoucího zneužívání drog snížíme tím, že dětem pomůžeme lépe zvládat stresory.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.