Strumigeny – strašák do zelí

V přímém přenosu jsem byl jednou dokonce svědkem toho, jak jistá paní inspektorka školního stravování při zjištění, že děti v mateřské školce mají na jídelním lístku v průběhu jednoho týdne (jen si to představte!) jednou misku zelného salátu a jednou plněné zelí (= 1 zelný list), téměř zkolabovala. Očividně z představy, že už na konci tohoto týdne bude mít přinejmenším každé druhé dítě strumu velkou jako, jako… jako hlávka zelí!

Když se v padesátých letech minulého století vědci pustili do bádání, jestli košťálová zelenina obsahuje něco, co by mohlo narušit tvorbu hormonů štítné žlázy, nemohli tušit, že ještě dnes budou mít takové horlivé zástupy následovníků. Prozkoumal jsem tento mýtus o „strumigenech“ a řeknu vám, co přinesl šedesátiletý výzkum tohoto tématu.

Strumigeny jsou látky anebo jiné faktory schopné vyvolat zvětšení štítné žlázy – strumu. Struma je projevem poruchy funkce štítné žlázy; nejčastější takovou poruchou je hypotyreóza.

Nejsilnějším známým strumigenem je deficit jódu, ale ten se v naší zemi vyskytuje poměrně zřídka, protože vedle velké spotřeby kravského mléka (= hodně jódu) máme i jodidovanou sůl. Deficit selenu a spánkový deficit jsou silným spouštěčem strumy (zejména v takovém případě, kdy vaše tělo disponuje pouze hraničními zásobami jódu) – a deficit selenu a spánku se v naší zemi vyskytuje až příliš často!

Některé léky (např. mnohá antibiotika, psychofarmaka, nesteroidní protizánětlivé léky apod.) obsahují strumigenní látky, ale na rozdíl od brokolice se o nich dočtete milý eufemizmus, že mají „strumigenní efekt“ – čtěte si příbalové letáky všech léků, které máte užívat, a to zejména pokud se léčíte s nějakou poruchou funkce štítné žlázy.

K strumigenům patří i dusičnany, jodičnany, sulfonamidy, některé pesticidy, insekticidy a mnohé jiné látky – celá chemie ve štítné žláze a krvi je velmi složitá a zelí je pouze zlomkem zlomku v této složitosti.

Nazývat látky z brokolice, zelí anebo sóji „strumigeny“ je velmi zavádějící – vzniká totiž dojem, že konzumace těchto potravin vyvolá strumu u každého, kdo si je troufne vložit do úst. Pravda je taková, že pro většinu lidí jsou tyto potraviny bezpečné a mnohými způsoby dokonce podporují zdraví (např. chrání i před rakovinou štítné žlázy). Brokolice ani sója neobsahují „strumigeny“ v pravém slova smyslu – tyto látky (glukozinoláty a izoflavony) jsou ve skutečnosti velmi užitečné, ale u některých lidí s definovaným rizikem mohou vyvolat problém.

Strumigenní účinek je způsobený buď sníženou aktivitou tyreoidální peroxidázy, tj. enzymu, který do budoucího hormonu vkládá jód, anebo zablokováním přenosu jódu do buněk, které tvoří hormony štítné žlázy.

Brokolice a zelí

Jako strumigeny se označují izotiokyanáty, které vznikají v těle z glukozinolátů. Pokud si neléčíte štítnou žlázu, v klidu jezte košťálovou zeleninu i denně anebo aspoň párkrát za týden (je jasné, že se tu bavíme o běžných lidských, nikoliv sloních dávkách, lidská dávka = 1 šálek). Vaření ve vodě snižuje obsah glukozinolátů asi o 30 %. Pokud si léčíte štítnou žlázu, můžete jíst košťálovou zeleninu, ale nezkonzumujte jí více než 100 g denně. Jezte ji vařenou a současně dbejte o dostatečný příjem jódu, selenu a vitamínu D.

Sója

Izoflavony sóji jsou pro zdravé lidi bez uvedených rizik onemocnění štítné žlázy úplně bezpečné v dávce až do zhruba 350 g tofu denně. Pokud si léčíte štítnou žlázu, můžete jíst sóju a sójové výrobky (kromě „sójového masa“), ale nespořádejte jich více než 100 g denně – a nekonzumujte je každý den. Po užití léku na substituci hormonů štítné žlázy (Např. Euthyrox) nekonzumujte nejméně 3 hodiny sójové výroby (takže při snídani sójový jogurt nebo mléko asi ne). Dbejte o dostatečný příjem jódu, selenu a vitamínu D.

Selen

Deficit selenu podporuje vznik strumy, a to zejména v případě, že máte v organismu jódu jen tak tak. Příjem selenu ve stravě závisí na jeho obsahu v půdě. Slovenské půdy obsahují selenu málo; deficit selenu ve stravě zjišťujeme minimálně u 70 % našich klientek. Deficit selenu může spustit vývoj strumy bez ohledu na příjem košťálové zeleniny anebo sóji – a to je podle mě mnohem častější důvod vzniku strumy než konzumace „strumigenních potravin“.

Shrnu to takto: Strumigeny v potravinách, jako je zelí, brokolice, růžičková kapusta nebo sója jsou ve skutečnosti velmi užitečné a zdraví podporující látky. U některých lidí za nepříznivé shody okolností však mohou vyvolat problém. Je to úplně stejné, jako např. s vodou – je pro život nezbytná, ale pasažéři na Titaniku to viděli asi jinak. J

Z knihy Igora Bukovského Návod na prežitie pre ženu. Vydala AKV.