Tuky v naší stravě hrají roli při vzniku rakoviny prsu

Přímý vztah byl zjištěn mezi množstvím tuku (konkrétně živočišného a nasyceného tuku) konzumovaným v některých zemích a výskytem rakoviny prsu. Když byl tento vztah zřetelně potvrzen, byly prováděny detailnější studie týkající se spotřeby potravin, které obsahují hodně tuku, a v každém případě bylo zjištěn významný pozitivní vztah.

Bylo ukázáno, že rizikovým faktorem rakoviny prsu je pravidelná nebo každodenní konzumace následujících potravin:

• Maso, zvláště vepřové
• Mléko a tučné sýry
• Smažené potraviny, tuk užívaný při smažení, sádlo
• Polynesaturované oleje, margarín, majonéza
• Čokoláda (velmi vysoký obsah tuku)
• Cukr (zvyšuje hladinu cholesterolu)

Bylo zjištěno i spojení mezi obezitou a rakovinou prsu. Někteří autoři se domnívají, že rakovina prsu u žen po menopauze souvisí s obezitou kvůli nedostatečné funkci nadledvinek a nadměrným hladinám estrogenu. Obezita je v podstatě důsledkem nadměrné konzumace tuku a cukru.

V roce 1991 publikoval American Journal of Clinical Nutrition článek s názvem "Tuky ve stravě a rakovina", který uváděl, po pětadvaceti letech laboratorních pokusů, že tuky obsažené v naší každodenní stravě jsou při vzniku rakoviny prsu hlavním faktorem. Tato studie byla ve skutečnosti přehledem početných studií, které byly vypracovány ve čtyřicátých a padesátých letech a které všechny jasně ukázaly, že strava s vysokým obsahem tuků zvyšovala výskyt nádorů nejenom v prsu, ale také v děloze a v tlustém střevě. Tato studie se však liší tím, že formuluje, že nadměrná spotřeba nenasycených rostlinných tuků může také způsobovat rakovinu prsu, podobně jako nasycený živočišný tuk. Vědci uvedli dvě výjimky z tohoto pravidla: olivový olej a kokosový tuk, pokud se užívají s mírou, můžeme považovat za neutrální tuky, pokud se jedná o riziko rakoviny prsu.

V zemích, kde je výskyt rakoviny prsu nízký, činí tuky pouze 19-20 procent celkového denního příjmu kalorií; strava však obsahuje také 25 až 33 gramů vlákniny. V zemích s vysokým výskytem rakoviny prsu pochází 38 až 40 procent denně přijatých kalorií z tuků, vlákniny je ve stravě však jenom 11 až 13 gramů. Ve skutečnosti platí, že v zemích, kde rakovina prsu vzácná, je tradiční strava veganská nebo semi-vegetariánská, v zemích, kde se rakoviny prsu vyskytuje v epidemickém měřítku, je strava založena do značné míry na živočišných produktech, které obsahují hodně tuku a neobsahují vůbec žádnou vlákninu.

Proč je tuk tak špatný? Je už po dlouhou dobu známo, že existuje přímý vztah mezi stravou a metabolismem estrogenu. Jen si vzpomeňte na práci Biskinda z roku 1946.

Srovnávací studie mezi vegetariánkami a nevegetariánkami vedly ke zjištění, že vegetariánky vylučovaly stolicí až třikrát více estrogenu než nevegetariánky - a současně vylučovaly méně estriolu močí. Bylo rovněž zjištěno, že u žen vegetariánek snižuje estrogen enterohepatický oběh. Ten umožňuje řadě látek vyloučených do žluči, aby byly znovu ve střevě vstřebány a opět se dostaly do jater, odtud byly ještě jednou nasměrovány do střev a tak dále, tak dlouho, dokud není tento okruh přerušen dietní vlákninou anebo nějakým přirozeným adsorbentem, jakým je např. aktivované uhlí.83 Vzhledem k tomu, že vegetariánská strava obsahuje značná množství vlákniny, estrogeny jsou nabírány a vylučovány stolicí, tělo se tak každodenně čistí a estrogen nemůže napadnout na hormonech závislé nebo na hormony citlivé orgány, jako je děloha či ňadra.

Při porovnávání metabolismu estrogenu u žen pocházejících z Východu a žen bělošek se skupině vědců podařilo zaznamenat velké rozdíly. S tím, že odkazovali na předchozí studie, zdůraznili, že pokaždé, když byly porovnávány vegetariánky a nevegetariánky žijící na Západě, bylo pozorováno, že vegetariánky měly vyšší hladinu estrogenu ve stolici a nižší hladinu estrogenu v moči. Čím více estrogenu bylo ve stolici, tím méně estrogenu bylo v krvi. Studované vegetariánky jedly mnohem méně nasycených a nenasycených tuků než nevegetariánky. Měly nižší hladiny estronu a estradiolu v plazmě (v krvi), ale čím vyšší byla jejich spotřeba polynesaturovaných tuků (přesněji kyseliny linoleové), tím více estradiolu měly v krvi. To je velmi zajímavé, protože vysoké hladiny estrogenu v krvi a moči jsou přítomny při rakovině prsu. Zkoumané vegetariánky byly Američanky a, i když spotřebovaly méně než 40 procent kalorií ve formě tuku, byly velmi vzdáleny od 20 procent, které jsou běžné na Východě.

Když byly vegetariánky žijící na Západě, které se již lišily od svých sester nevegetariánek, porovnávány s ženami z Východu, bylo zjištěno, že Orientálky konzumovaly daleko méně kalorií a daleko méně tuků než bělošky. Východní ženy po menopauze rovněž konzumovaly méně bílkovin. Jejich hlavním zdrojem kalorií byly zejména komplexní uhlohydráty (pořádně uvařené nerafinované obiloviny). Jejich strava obsahovala proto velké množství vlákniny a jejich spotřeba tuku představovala 19 až 21 procent kalorií, tedy téměř polovinu množství zaznamenaného u bělošek.
Orientálky po menopauze vyloučily v průběhu 24 hodin stolicí dvakrát více estronu, třikrát více estradiolu a čtyřikrát více estriolu než bělošky. Močí vyloučily daleko méně estrogenu. Jejich hladina estronu a estradiolu v krvi byla asi o 32 procent nižší než u bělošek.

Mohli bychom se zmínit o tuctech studií, které všechny dokumentují stejnou skutečnost: čím méně tuku a více vlákniny žena konzumuje, tím nižší je hladina cirkulujícího estrogenu (estradiol) v její krvi, protože jej vylučuje velká množství stolicí. Žena s rakovinou prsu má hormonální profil s vysokou hladinou estrogenu v moči a s vysokou hladinou estradiolu v krvi. Zajímavým faktem je, že toto se rovněž zjišťuje u zdravých dcer žen, které měly rakovinu prsu.

Nezávisle na tom, zda se jedná o Orientálky nebo o bělošky, jakmile se množství tuku ve stravě pohybuje pod 22 procenty celkových kalorií, hormonální profil ukazuje znatelné snížení endogenních estrogenů. Studie na skupině amerických veganek (žádné maso, ryby, drůbež, vejce, mléko, sýry, smetana nebo máslo) ukázala, že tyto ženy před menopauzou s americkým životním stylem měly nicméně o 23 procent méně estronu a o 20 procent méně estradiolu v krvi, než stejně staré ženy nevegetariánky, a veganky po menopauze měly o 30 procent méně estronu a o 40 procent méně estradiolu v krvi.

Bylo tedy prokázáno mimo jakoukoliv pochybnost, že nevegetariánská strava (hodně tuků) i vegetariánská strava (málo tuků) ovlivňují tvorbu, metabolismus a vylučování endogenních hormonů.

Z knihy kanadské autorky Daniele Starenskyj "Menopause - A New Approach". Vydalo nakladatelství Orion