Ustanou mi po operaci bypassu bolesti na prsou?
Ale i toto tvrzení o úlevě od bolesti se ocitá z několika důvodů pod velkým tlakem. Prospěch v podobě devadesátiprocentního zlepšení anebo kompletního zbavení se bolestí, který je hlášen jeden rok po operaci, se s přibývajícím časem zmenšuje. Dlouhodobé pooperační sledování ukazuje, že za pět let tvoří pacienti bez příznaků méně než 70 procent odoperovaných, po deseti letech je pak bez příznaků již jen méně než polovina přežívajících.
Úleva od bolestí na prsou může mít několik důležitých příčin, které ale nutně nesouvisí s chirurgickým zákrokem.
Jednak může být důsledkem placebo efektu – jinak řečeno: není způsobena nějakými fyzickými změnami anebo zlepšením pacientova stavu, ale je zcela psychického původu. Placebo efekt byl dramatickým způsobem demonstrován pozorováním, které učinila jedna studie publikovaná v roce 1960. V padesátých letech bylo populární operací při angině podvázání vnitřní prsní tepny, která se nachází těsně pod prsní kostí.
Teorie, která tento přístup podporovala, tvrdila, že se tím odkloní více krve do srdečních cév a tak dojde k úlevě od bolestí na prsou. Pro ověření účinnosti této procedury byl na osmnácti pacientech – každý z nich měl klasický průběh anginy pectoris a výrazně nenormální výsledek zátěžového testu či EKG – proveden experiment. U pěti z těchto osmnácti pacientů byla vykonána předstíraná operace, při níž nedošlo k ničemu jinému, než že byl veden řez kůži, který byl poté zašit. U zbývajících třinácti pacientů byla podle obvyklého postupu podvázána vnitřní prsní céva. Všichni pacienti hlásili zlepšení bolestí na prsou, někteří dokonce i úplné vymizení anginy pectoris, a rovněž zlepšenou pracovní výkonnost. Při zátěžovém testu se však neukázalo skoro žádné zlepšení. Pěti pacientům, u kterých byla provedena předstíraná operace, se dařilo stejně dobře jako těm, u kterých byla vnitřní prsní céva během operace podvázána. Závěrem je, že existuje určitý psychický prospěch, který plyne prostě z toho faktu, že jste se dostali pod chirurgický skalpel.
Dalším důvodem, proč někdy dochází k úlevě od bolesti, je prodělaný srdeční záchvat v té části srdce, která byla zdrojem bolesti. Srdeční záchvat má za následek odumření té části srdečního svalu, která byla zásobována postiženou cévou. Mrtvá tkáň již nebolí. K srdečním příhodám dochází buď v průběhu operace anebo krátce po ní u 5 až 50 procent pacientů. Se zlepšením chirurgických technik můžeme počítat s tím, že tento počet vážných srdečních záchvatů se sníží na pouhých 5 až 6 procent. Nicméně je zcela zřejmé, že infarkt není vhodnou cestou, jak se zbavit bolestí na prsou!
K úlevě od bolestí na prsou může dojít i v důsledku poškození nervů, nacházejících se kolem srdce, v průběhu operace. Úleva od bolestí pociťovaná řadou pacientů po operaci bypassu je tak často kombinací placebo efektu, srdečních záchvatů a poškození nervů při operaci. I u takových pacientů, kteří už necítí žádné varovné příznaky, že je něco v nepořádku, však stále ještě může hrozit nebezpečné snížení dodávky krve do srdečního svalu.
Úleva od bolestí na prsou může být rovněž příznakem zlepšeného oběhu v srdečním svalu – což je účelem operace bypassu. Avšak ani úspěšný chirurgický zákrok ve většině případů život neprodlouží. Tvrdím, že odstranění varovného signálu – bolesti na prsou – je pro pacienta medvědí službou. Toto nepříjemné připomenutí, že něco není v pořádku, může člověku dobře posloužit: jako silná motivace ke zlepšení stravy a životního stylu, což je přístup, který může – jak si brzy povíme – přinést pacientovi ohromný prospěch.
Dr. John A. McDougall, odborník na prevenci a léčbu civilizačních chorob