Uzdravení u rybníka
Byl tam i jeden člověk, nemocný již třicet osm let. Když Ježíš spatřil, jak tam leží, a poznal, že je už dlouho nemocen, řekl mu: "Chceš být zdráv?" Nemocný mu odpověděl: "Pane, nemám nikoho, kdo by mě donesl do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Než se tam sám dostanu, jiný mne předejde." Ježíš mu řekl: Vstaň, vezmi své lože a choď!" A hned byl ten člověk uzdraven; vzal své lože a chodil. (Jan 5, 1-9)
V páté kapitole Janova evangelia vidí nemocný příčinu své nemoci v tom, že přichází zkrátka. Druzí jsou rychlejší. Mají někoho, kdo je donese do rybníka, jakmile se voda rozvíří. Srovnávání je často výrazem nedostačujícího pocitu vlastní hodnoty. Kdo se stále srovnává s druhými, nemá cit pro sebe samého, pro svou hodnotu, pro svůj život. Definuje se jen ve srovnání s ostatními. A tam se umisťuje stále hůře. Je mnoho lidí, kteří jsou rychlejší než já, nadanější, oblíbenější, lépe vypadající. Dokud se srovnávám s druhými, nestojím při sobě. Nevnímám se.
Jedna paní chodí ráda do ženského kroužku. Často se tam však špatně cítí. Srovnává se s ostatními. Ostatní studovaly, ona ne. Ostatní umějí lépe mluvit než ona. Co si pomyslí, když ona tak neobratně plácá? Při rozhovoru dumá o tom, co druhé umějí lépe než ona, čím vším je znevýhodněna. Ježíš léčí srovnávatele tím, že mu takové dumání zakazuje.
Nejprve se na něho dívá, čímž mu dodává vážnosti. Poznává jeho situaci a ptá se ho: "Chceš být zdráv?" (Jan 5,6) Konfrontuje ho se sebou samým, s jeho vlastní vůlí. Místo, aby se člověk srovnával s druhými, má se ptát sám sebe, co si chce vlastně počít se svým životem. Ježíš znemožňuje srovnávateli jakoukoli výmluvu. Není důležité, co druzí dělají a říkají, jací jsou, zda lepší nebo rychlejší. Záleží jen na tom, co udělám já sám se svým životem. Když se nemocný svým srovnáním snaží vyhnout Ježíšově otázce, nakazuje mu Ježíš: "Vstaň, vezmi své lože a choď" (Jan 5,8) Můžeš vstát, můžeš jít. Zanech srovnávání, naříkání, zanech pláče. Vstaň, postav se, narovnej se, buď vzpřímený! Můžeš chodit. Teď již to jde.
Z knihy Anselma Grüna "Moc nad bezmocí".