V jakém nádobí a jakým způsobem bychom měli připravovat potraviny?

Vycházely studie, které říkaly, že takto uvolněné železo významně přispívá k zásobení organismu železem. Ale vzhledem k tomu, že jsme si dokumentovali, že škoda plynoucí ze zvýšení příjmu železa může být mnohokrát (až 50 000x) větší než prospěch z toho plynoucí, nelze nádobí ze speciálních druhů oceli, obecně nádobí ze železa, doporučit.

Nádobí z hliníku nelze doporučit také, a to proto, že je stále živá diskuse o tom, zda hliník významně nepřispívá ke vzniku Alzheimerovy choroby, která je jedním z největších nebezpečí pro staré lidi - těžce postihuje jejich mozek a působí úplný rozvrat jejich duševních schopností.

Nejvhodnější se tedy jeví smaltované nádobí, nádobí z různých keramických materiálů a ze speciálních druhů skla (varné sklo).

Velmi rozsáhle je popsáno, jakým způsobem vznikají rakovinotvorné látky při uzení potravin, již mnoho těchto látek bylo identifikováno. Při průmyslové velkovýrobě je množství rakovinotvorných látek v uzeninách, které si můžeme zakoupit v obchodech, neporovnatelně menší, než v uzeninách, které si vyrábíme v domácích udírnách. Zde opět průmyslový rozvoj pomáhá k poklesu četnosti rakoviny žaludku.

Při tepelném zpracování potravin vzniká řada škodlivých látek. Čím vyšší je teplota, tím rychleji tyto látky vznikají a tím jsou nebezpečnější. Množství škodlivých látek je přitom přímo úměrné době působení vysokých teplot. Řekněme si proto alespoň jedno jednoduché pravidlo. Chceme-li nějakou potravinu pouze ohřát, tak jí musíme dodat určité množství tepla. Samozřejmě je výhodnější, když potravinu ohříváme poměrně dlouho při nízkém příkonu tepelné energie. Naopak, mnohem nevýhodnější je, když toto stejné množství tepla dodáme intenzívním příkonem tepla po krátkou dobu. Ze všech běžných metod přípravy potravy asi největší zdravotní škodu působí smažení.

To, co jsme dosud řekli, naznačuje, že syrová strava je v průměru zdravotně vhodnější než strava vařená. To je v zásadě pravda. Vařením se např. ničí různé vitaminy, třeba vitamin C - kyselina askorbová. Je řada důvodů, proč by bylo možno syrovou stravu doporučit, přinejmenším je to přirozená strava (žádný živočich kromě člověka si nevaří). Syrová strava také většinou představuje úsporu času a elektrické energie. Na druhé straně bychom ale neměli věřit v zázračné zlepšení svého zdraví pouze nahrazením vařené stravy stravou syrovou. (Nejsou známy žádné pokusy se zvířaty, které by prokázaly nějaké převratné zlepšení zdravotního stavu dané tím, že zvířata místo vařených potravin dostávala syrovou stravu.) Syrová rostlinná strava je v průměru asi vhodnější než vařená rostlinná strava, rozdíl však není převratný.

Syrová strava má ale ještě jednu výhodu. Při syrové stravě lze obezity dosáhnout tíže, při vařené snadněji. Když chceme rychle vykrmit domácí zvířata, tak jim většinou vaříme. Znám ze svého života případy, kdy se muselo vařit v zemědělské usedlosti jen kvůli rychle přibírajícímu čuníkovi.

Požíváním syrových živočišných potravin se ovšem přenášejí nebezpečné parazitární i jiné nemoci. Syrová živočišná strava je tedy nebezpečná.

Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu