Velký bariérový útes

Tento ohromný komplex útesů se táhne podél severovýchodního pobřeží země protinožců. Při potápění tam uvidíte obrovité mušle, jejichž odhalené pláště jsou zbarvené dozelena nánosem mikroskopických řas. Hejna barevných ryb se objevují a mizí mezi korály. Už korál sám o sobě je zázrakem k vidění, živoucí organismus táhnoucí se celé míle, hrající barvami duhy a nekonečně měnící tvary i velikosti. V hlubinách jsou ukryty kolonie úžasných forem života a ohromujících stvoření.

Zéva obrovská

Co je možná ještě zázračnější, jsou některé z ukrytých detailů života těchto stvoření. Například zévy obrovské mají zajímavý, oboustranně prospěšný vztah s maličkými jednobuněčnými organismy pojmenovanými Zooxanthela.

Zéva obrovská – která je opravdu obrovitá, se svou délkou 120 cm a váhou až 250 kg – leží s rozevřenými lasturami na mořském dně a vystavuje svůj masitý plášť slunci. Řasovité buňky žijí v buňkách pláště zévy, kde pomocí fotosyntézy vytvářejí potravu. Jediná zéva může mít ve svých tkáních miliony, nebo dokonce miliardy řasovitých buněk. Řasy získávají živiny ze zévy a zéva získává část svých živin z potravy produkované řasami. Jde o druh vzájemného spolužití, ve kterém každý z partnerů prospívá tomu druhému. Dohromady mohou zéva obrovská a její řasy žít až sto let.

Kooperativní vztahy jsou mezi živými organismy běžné. Některé, jako zéva obrovská a maličká řasa, jsou specifické. Z obecného pohledu všechny živé organismy na sebe působí a jsou si vzájemně prospěšné. Rostliny zachycují energii ze slunečního záření a používají ji k přeměně vody a oxidu uhličitého v živiny. V tomto procesu se uvolňuje kyslík. Živočichové využívají tento kyslík spolu s živinami k uvolnění energie pro růst a pohyb. V tomto procesu se vytváří oxid uhličitý, který je používán rostlinami na výrobu živin. Cyklus dále pokračuje a vzájemně prospěšná interakce mezi rostlinami a živočichy umožňuje přežití bohaté škále živých bytostí, včetně lidí.

Načasovaní červi

Červ Palolo zelený je další zajímavé stvoření, které žije v korálech Velkého bariérového útesu i na mnoha dalších místech v jižním Pacifiku. Tito červi, kteří vypadají trochu jako zploštělé žížaly, dorůstají délky asi 30 cm a žijí v tunelech v blocích korálů, kde se živí řasami. Palolo zelený je nejznámější v Samoe, kde je důležitou součástí tamější kultury. Každý rok se v určitý den Samoané brodí v moři a sbírají vajíčka červů Palolo. Tato událost je předvídatelná a pro místní obyvatele tak významná, že je používána k sestavování místního kalendáře.

Vědci zjistili o těchto samoanských červech určitá zajímavá fakta. V období rozmnožování naroste červům Palolo ocásek, který se naplní vajíčky nebo spermatem. Během tření se ocásek oddělí a nese vajíčka na hladinu, kde jsou oplodněna. Prakticky všichni červi v oblasti vypouštějí svá vajíčka současně. Přesné načasování tohoto chování je zvlášť působivé. Tření začíná jen sedm dní po úplňku, mezi 8. říjnem a 23. listopadem. Může se opakovat po dva, nebo někdy po tři dny. Vrchol hemžení nastává v přibliž- ně třiceti minutách vysokého přílivu těsně po půlnoci. Červi nějak vycítí, že nastal správný čas, a všichni vypustí svá vajíčka přibližně ve stejnou dobu. Vajíček je tolik, že je Samoané mohou sbírat a užívat jako jídlo.

Červi, kteří žijí v jiných oblastech, se mohou třít v jiném měsíci, ale tření je vždy velmi přesně načasované. Tito červi jsou nějakým způsobem schopni zkoordinovat své tření. Protože všichni reagují na stejný signál ze svého prostředí, jejich druh přežívá.

Buřňáci, skvělí navigátoři

Pták velký asi jako vrána, kterému se říká buřňák, je dalším živočichem, kterého lze v některých částech roku spatřit u Velkého bariérového útesu. Buřňáci na moři tráví celý svůj život, kromě období rozmnožování. Když se rozmnožují, hnízdí v doupatech, která si pro sebe sami vyhloubí.

Buřňácí jsou skvělí navigátoři. Volně se toulají přes oceány, aniž by zabloudili. Před východem slunce opouštějí svá hnízdní doupata a vracejí se k nim za trny, což znamená, že musejí znát přesnou polohu nejen svého ostrova, ale i svého doupěte na ostrově. Vědci si nejsou jistí, jak přesně tohle buřňáci zvládají!

Přes den buřňáci létají nad oceánem a živí se malými rybami a chobotnicemi, které se dostanou blízko k hladině oceánu. Vědci podrobili úžasnou schopnost naviace těchto ptáků zvláštnímu testu. Jednu skupinu manských buřňáků letecky přepravili z Velké Británie do Bostonu ve Spojených státech a druhou skupinu do Benátek v Itálii. Obě skupiny se vrátily do svých hnízdních doupat ve Velké Británii v průběhu asi dvou týdnů. Buřňáci běžně nad zemí vůbec nelétají, takže bylo ještě pozoruhodnější, že dokázali najít cestu domů.

Další druh, buřňák temný, migruje z antarktických vod do Kalifornie, na Aljašku a do Japonska a vrací se po více než 62 tisících kilometrů. Buřňáci jsou mezi živými organismy opravdovým zázrakem.

Řada dalších stvoření dokáže cestovat stovky, nebo do konce tisíce mil a vrátit se na to samé místo, odkud se na svou cestu vydala. Lososi tichomořští jsou známí svou schopností vrátit se na místo, kde vyrůstali. Mořské želvy mohou cestovat tisíce mil mezi Karibikem a ostrovy v Atlantickém oceánu. Miliony zpěvných ptáků migrují každoročně mezi severní a jižní Amerikou nebo mezi Evropou a Afrikou. Jejich migrační instinkt a schopnost zachovávat si přehled o tom, kde jsou, i při cestě na takovéto vzdálenosti, se řadí mezi nepodivuhodnější zázraky živých organismů.

Z knihy autorů Baldwina, Gibsona a Thomase Za hranicí představivosti. Vydal Advent-Orion.