Vy nejste tlustý
Léků je víc než chorob. Výdělky medicínsko- farmaceutické lobby jsou v ohrožení. Je třeba tomu zabránit všemi prostředky. Manažeři farmaceutických firem, kreativci reklamních agentur, marketingoví specialisté a spříznění lékaři dali hlavy dohromady. A našli řešení: Pustíme se do vyhledávání chorob u lidí, kteří ve skutečnosti žádnou nemocí netrpí. Vymyslíme nové syndromy i diagnózy a přiřadíme je k nadbytečným lékům. Namísto umění žít s obtížemi, které jsou součástí běhu života, vyvoláme prostřednictvím reklamy strach a nutnost bojovat proti nim pomocí tablet.
Více než padesát let byl vysoký cholesterol jen jedním z řady problémů podílejících se na vzniku ischemické choroby srdeční a infarktu myokardu. Lékaři současně varovali i před kouřením a stresujícím způsobem života. Objev statinů, léků na snižování cholesterolu, v polovině 90. let znamenal zlom. Problém se rázem stal nemocí. Lipidor a norvasc od firmy Pfizer, zocor od firmy Merck od té doby patří mezi nejprodávanější léky vůbec. Téměř čtyřicet milionů lidí, kteří je užívají ve Spojených státech, farmaceutickým firmám vynáší třináct miliard dolarů ročně.
Následoval únavový syndrom, artróza, ženská sexuální dysfunkce… Vymýšlení nových chorob se vyplácí. Kasovním trhákem se jistě stane metabolický syndrom (MS). U jeho zrození stál kardiolog Scott Grundy, ředitel Centra pro klinickou výživu univerzity v texaském Dallasu. V devadesátých letech se s nadšením pustil do výzkumu a propagace léků na snižování cholesterolu. Nyní se chopil další příležitosti a za pět let uskutečnil více než devadesát přednášek na téma obezity a MS. Pro stanovení diagnózy musí pacient splňovat alespoň tři z pěti kritérií: mít vysoký krevní tlak, vyšší hladinu cukru nebo triglyceridů, méně HDL tuků a být obézní.
Obezita přitom představuje faktor klíčový. V USA jí v roce 1977 trpělo 40 procent lidí, dnes jsou to dva Američané ze tří. Ještě nedávno byla především problémem životního stylu. Dnes je nemocí nazývanou metabolický syndrom. Je možné jej diagnostikovat u pětasedmdesáti milionů Američanů a farmaceutické firmy jsou na něj dokonale připravené. Závěrečnou fází probíhají klinické testy tří set padesáti léků, Pfizer vyvíjí vlastní CP 945598.
Vývoj, výroba a propagace ale stojí spoustu peněz. Firmy investují tři biliony liber ročně a dobře vědí, že se jim nevyplatí vyrábět léky pro chudé nemocné. Výzkum léků proti malárii, která zabíjí milion lidí ročně, hlavně žen a dětí v zemích třetího světa, se téměř zastavil. Pokud nějaký probíhá, platí jej hlavně státy a charitativní organizace. Pro farmaceutické firmy jsou mnohem zajímavější cílovou skupinou lidé v podstatě zdraví, vystrašení a - bohatí.
A nejen oni. Vždyť movití Američané chovají 65 milionů psů. Téměř třetina zvířat trpí nadváhou, zhruba 5 procent je silně obézních. Rozměry kopírují své pány. Podobně jako oni jsou vystaveni zvýšenému riziku cukrovky a cévních chorob. Ani psí miláčkové se však nemusí bát. Už je nikdo nebude nutit k pohybu nebo jim omezovat množství jídla. Farmaceutický koncern Pfizer uvádí na trh lék slentrol. Snižuje u psů chuť k jídlu a brání vstřebávání tuků. „Počet obézních psů stoupá a tento lék je vítaným příspěvkem k jejich léčení,“ prohlásil Stephen Sundloff, šéf amerického Úřadu pro dohled nad bezpečností léčiv. Pokud by lék začali svým obézním psům dávat všichni majitelé, přineslo by to Pfizeru mezi dvaceti a čtyřicet miliony dolarů denně.
Zaplavování lidského života novým syndromy přináší i další paradoxy. Analýzy ukazují, že čím více prostředků vynakládá společnost na zdravotní péči, tím nemocnější se cítí její občané. Kdyby se při hodnocení zdravotního stavu populace vycházelo ze subjektivních představ občanů, vůbec nejhorší by bylo zdraví Američanů a nejlépe by na tom byli obyvatelé nejchudší indické provincie – Biháru.
Z knihy Jana Hnízdila Mým marodům. Vydalo Nakladatelství Lidové noviny.