Vyvážená strava
Lidské tělo je totiž schopno relativně dlouho se nepříznivým podmínkám přizpůsobovat - než nakonec reaguje nemocí. Můžeme se setkat i s lidmi, kteří se při všech svých nezdravých návycích dožívají vysokého věku. Ti jsou ovšem dnes stále výjimečnějšími "případy" - a to, jestli my k nim patříme či nikoliv, se dozvíme, až nám bude pětadevadesát.
Pro naprostou většinu z nás ovšem platí, že zdraví není výsledkem náhody. To potvrzují statistiky zabývající se úmrtností na kardiovaskulární a nádorová onemocnění. V těchto statistikách figuruje ve světovém žebříčku v řadě onemocnění Česká republika na jednom z nejpřednějších míst. Doktor Olser, významný kanadský lékař, dokonce tvrdí, že se skladbou stravy souvisí až 90% současných onemocnění. Že by tedy nebylo s proslulou českou kuchyní něco v pořádku?
Mnohý si už určitě vyzkoušel, že závislost na jídlo je jedním z nejsilnějších návyků; i proto není pro většinu z nás jednoduché ze dne na den vyměnit knedlíky a vepřovou pečeni za celozrnný chléb, luštěniny či zeleninu. Chceme-li však v budoucích letech skutečně žít (a nejen živořit), stojí za to se o tuto změnu postupně pokusit. Téměř každý se přesvědčí o tom, že zdravá strava není žádným "peklem na Zemi", ale naopak, že se může jednat o fantastické dobrodružství nejrůznějších chutí i barev.
Jak by tedy měla vyvážená strava vypadat?
Tuto otázku si položili také američtí vědci zabývající se výživou. Je známo, že lidské zdraví je závislé (po chemické stránce) na sedmi hlavních složkách stravy, jimiž jsou: voda, sacharidy neboli uhlohydráty (cukry, škroby, vláknina), bílkoviny, tuky, vitamíny, minerály a fytolátky. Pro zjednodušení navrhli vědci tzv. potravinovou pyramidu, která názorně ukazuje nejzdravější potraviny i jejich doporučená množství.
Základ pyramidy - a tedy i naší stravy - tvoří celozrnné obiloviny (např. chléb, jáhly, rýže, kukuřice, obilné kaše, müsli, těstoviny atd.), jsou totiž hlavním zdrojem ATP energie, na jejímž základě lidský organismus funguje. Stejně tak hojně bychom měli jíst ovoce a zeleninu, které jsou bohaté na fytolátky (chránící nás před rakovinou), vlákninu, vitamíny i minerály. S mírou bychom měli jíst bílkoviny - zdravější jsou rostlinné zdroje, např. luštěniny, ořechy, semínka nebo sójové náhražky masa či mléčných výrobků, mezi použitelné živočišné zdroje patří např. nízkotučný jogurt nebo vaječný bílek. Pouze výjimečně a střídmě konzumujme tuky, sladidla, sůl a jiná koření.
Možná vás překvapuje, že ve výčtu zdravých potravin chybí maso, mléko a vejce. Pokud jste dříve narození či pokud sledujete současné reklamní aktivity potravinářského průmyslu, pak se nejspíše domníváte, že bez pravidelného přísunu těchto potravin se člověk zkrátka neobejde. Moderní vědecké poznatky nicméně potvrzují, že doporučení poplatná předchozímu režimu či současným komerčním zájmům jednotlivých výrobců stojí často v pozadí celé řady zbytečných předčasných úmrtí.
Dobrou zprávou je, že byla prokázána prospěšnost optimálního jídelníčku, který vylučuje rizikové potraviny ovlivňující řadu dnešních onemocnění. Pokud je tento jídelníček aplikován u lidí trpících srdečními onemocněními, cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou a dokonce i rakovinou, dochází k radikálnímu zlepšení stavu a mnohdy i k úplnému vyléčení (viz např. centra preventivní medicíny v americkém Wildwoodu či Weimaru, norském Fredheimu a mnohá jiná).
Jak vypadá strava, která léčí?
Skládá se z pěti hlavních skupin potravin, jimiž jsou ořechy, luštěniny, obiloviny, ovoce a zelenina. I když takový jídelníček vypadá možná na první pohled prostě, obsahuje všechny nezbytné živiny, což prokázala FAO (Organizace pro zemědělství) již v roce 1955. Když se blíže seznámíte se způsoby přípravy těchto potravin, zjistíte, že výsledný produkt nejen výborně chutná a pěkně vypadá, ale že tato strava je i levná - a hlavně: budete se na ní cítit podstatně lépe. Mimochodem, na bázi těchto potravin je postaven jídelníček asi poloviny obyvatel naší planety (Indie, Afrika, Čína…).
Za všechny si uveďme kmen Hunzů ze střední Asie, kteří vzbudili pozornost mnoha vědců pro svoji dlouhověkost a vynikající zdraví. Významní severoameričtí kardiologové, dr. Toomey a dr. White, navštívili tuto oblast v r. 1964 a uskutečnili zde řadu studií. Zjistili, že Hunzové jedí velice střídmě, převážně čerstvé (ale i sušené) ovoce, ořechy, zeleninu a obiloviny (ječmen, pšenici a proso). Pijí trochu kozího mléka a pouze jednou až dvakrát do roka, a to o svátcích, jedí jehněčí maso. Vyšetření pětadvaceti mužů ve stáří 90-100 let ukázalo normální hladinu cholesterolu i normální EKG. Rakovina, srdeční choroby, cukrovka či předčasné stárnutí byly mezi Hunzy neznámými problémy.
Nebudeme se tomu asi divit, víme-li, že jeden z nejstarších dokumentů lidstva - Bible - uvádí rostlinnou stravu jako ideální "palivo" na kterém se výborně dařilo lidem v ráji - protože tam neexistovalo zabíjení. Pro ty z vás, kteří věří, že člověk vyšel z rukou Stvořitele, může být povzbuzením, že právě čistě rostlinnou stravu doporučil Bůh lidem jako nejlepší zdroj živin (1. Moj 1, 29).
Přechod k ideálnímu jídelníčku nemusí u většiny z nás nastat ze dne na den. Můžeme se postupně učit zařazovat do svého jídelníčku stále více jídel bez masa - a maso přitom nahrazovat jinými chody. Naše strava má být v první řadě chutná a lákavá na pohled - a současně zdravá. Časem zjistíme, že vše lze snadno skloubit.
Podle zahraničních pramenů připravila Jana Konečná