Výživa a artritida
Jeden zubař mi napsal: "V dubnu 1994 jsem se s vámi krátce setkal na jednom semináři. Ptal jsem se vás tenkrát na svého čtyřletého syna trpícího juvenilní revmatickou artritidou. Bryan bral denně 35 mg prednisonu (silný steroid) a 1200 mg Advilu. Měl takové bolesti, že proplakal celé dny i noci. Během jednoho roku ztratil na váze a nevyrostl ani o centimetr. Jeho sedimentace byla přes 40 (hodnota sedimentace udává míru vážnosti zánětu, měla by být pod 5). Podněty, které jste mi toho dne poskytnul, mne vedly k tomu, že jsem z jeho stravy odstranil veškeré produkty živočišného původu - a také rafinované uhlohydráty."
"Za šesti měsíců nemusel už Bryan brát žádné léky. Neměl žádné bolesti, nabýval na váze a opět rostl. Jeho poslední sedimentace byla 1. Je to neuvěřitelné!"
Až tak vážné může toto onemocnění být. U miliónů lidí jsou však příznaky artritidy mírnější.
Jistý Marvin Burk stěží dokázal vstát ze židle. Pak se belhal napříč místností, než se jeho klouby dostatečně uvolnily, aby mohl chodit. Ruce měl tak ztuhlé, že nemohl používat to, co potřeboval, a věci mu často padaly z rukou. Řekl si, že v pětašedesáti by člověk neměl být tak nemohoucí, a rozhodl se, že udělá cokoliv, aby se mu vedlo lépe. Před osmi lety změnil svou stravu. Účinek byl okamžitý a dramatický. Dnes vyskočí ze židle, chodí bez jakékoliv ztuhlosti či bolesti a ruce mu slouží bez potíží.
Nejběžnější onemocnění
Nemoci svalů a kostí patří mezi nejběžnější onemocnění. Trpí jimi všechny věkové kategorie, jejich výskyt se však zvyšuje s přibývajícím věkem. Výzkumy uvádějí, že např. v USA trpí artritidou, s příznaky jako jsou otoky, omezený rozsah pohybu a bolesti, asi 33% dospělých. Přibližně polovina všech lidí starších pětašedesáti let uvádí, že trpí artritidou. Oblastmi těla, které jsou nejčastěji postiženy, jsou oblast šíje, oblast kříže, kyčle a ramena.
Artritida znamená zánět kloubu - nic více, nic méně. Skutečnost, že někdo trpí artritidou, nic neříká o její příčině anebo vhodném léčení. K zánětu kloubů může dojít v důsledku poranění, např. od vymknutého kotníku. Tomu se říká traumatická artritida. Do kloubů se může dostat zánět prostřednictvím baktérií - výsledkem je tzv. hnisavá artritida. Krystalky kyseliny močové se mohou hromadit v kloubech a způsobovat tak druh artritidy, kterému se říká dna. Příčiny všech těchto tří druhů artritidy jsou známy a jakmile dojde k odstranění příčiny nemoci, klouby se vyléčí. Naneštěstí však většina forem artritidy nemá podle lékařů "žádnou známou příčinu". A ať již to tito lékaři uznají nebo ne, ani moderní terapie léky nenabízí žádné vyléčení těchto forem artritidy.
Degenerativní a zánětlivá artritida
Artritidy, u nichž je příčina "neznámá", můžeme rozdělit do dvou velkých kategorií: na degenerativní a zánětlivou artritidu. Degenerativní artritidu nejčastěji reprezentuje stav zvaný osteoartritida. To je nejběžnější forma artritidy vyskytující se u lidí žijících na Západě - nachází se na rentgenových snímcích asi 70% lidí starších pětašedesáti let. Tato nemoc je však poměrně vzácná v afrických a asijských zemích, kde lidé, chtějí-li přežít, musí často vykonávat těžkou tělesnou práci (Br J Rheumatol 24:321,1985). Jak je to možné? Říká se přece, že osteoartritida je způsobována opotřebením kloubů, proč je tedy méně běžná mezi těžce fyzicky pracujícími obyvateli rozvojových zemí? Ani to nevysvětluje s přibývajícím věkem stále více zkroucené a zdeformované ruce mnohých na Západě žijících žen (vykonávajících celoživotně pouze lehkou práci).
Zánětlivé formy artritidy zahrnují juvenilní revmatickou artritidu, revmatickou artritidu, lupénkovou artritidu, lupus a ankylózní spondylitidu. Tyto agresivní choroby postihují o něco méně než 5% lidí žijících dnes v USA. To, že tato zánětlivá onemocnění klasifikujeme pod různými jmény, nepřináší však pacientům žádný prospěch - nevede to totiž k lepšímu pochopení příčiny zánětu ani k úspěšnému léčení nemoci.
Lidé s diagnózou degenerativní artritidy (osteoartritidy) mají - kromě dlouhodobého poškození (degenerace) kloubů - ve svých kloubech zánět. Tento zánět může být změnou stravy zastaven a může tak dojít ke zmenšení otoků, bolesti a ztuhlosti. Co se však u obou forem artritidy nezmění, to je trvalé postižení deformacemi, ztuhlostí a bolestivostí, které je důsledkem mnoha let nemoci.
Abychom mohli porozumět, jak lze pomoci většině lidí trpících artritidou, soustředím se nyní na agresivnější, zánětlivé formy artritidy.
Naděje pro lidi trpící artritidou
Artritida není genetickým onemocněním ani není nevyhnutelnou součástí procesu stárnutí. Tato kloubní postižení mají příčiny, které leží v našem okolí, v našem životním prostředí - a do nejtěsnějšího kontaktu s okolím přicházíme prostřednictvím stravy. Někteří vědci se domnívají, že revmatická artritida byla před rokem 1800 neznámou nemocí (Arthritis Rheum 34:248,1991). Je dobře zdokumentováno, že tyto formy artritidy se vyskytovaly jenom vzácně (či se vůbec nevyskytovaly) u zemědělských populací v Asii a Africe (Chung Hua Nei Ko Tsa Chih 34:79,1995; Arthritis Rheum 34:248,1991). Ještě v roce 1957, tedy v době, kdy Afričané jedli stravu založenou hlavně na obilovinách a zelenině, se v Africe nepodařilo objevit ani jeden případ revmatické artritidy.
Tyto kdysi neznáme nemoci kloubů se nyní i zde stávají běžnějšími - jak se lidé stěhují do bohatších zemí anebo do velkých měst ve své domovině a současně se vzdávají i své tradiční stravy založené na obilovinách a zelenině, kterou nahrazují stravou založenou na konzumaci masa, mléka a mléčných výrobků a rafinovaných potravin (J Rheumatol 19:2,1992;Ann Rheum Dis 49:400,1991). I když byla tedy např. lupus v Africe před rokem 1960 neznámou nemocí, dnešní Afro-Američané jsou skupinou mající největší výskyt lupus v USA (J Am Med Women's Assoc 1998;53(1):9-12).
Mechanismy, kterými nezdravá strava působí zánětlivou formu artritidy, jsou složité a poměrně málo jim rozumíme, víme však, že zahrnují náš střevní a imunitní systém.
Zvýšená propustnost střev
Střevo tvoří účinnou bariéru, která odděluje obsah střev od vnitřního prostředí těla. Jen tenká vrstva brání jedince před ohromným množstvími antigenů (cizích bílkovin) ze stravy a původu mikrobiálního. Střevní sliznice pohlcuje a tráví živiny, přičemž se větší a složité molekuly mění na molekuly malé a jednoduché. Za normálního stavu mohou střevní stěnou projít jenom malé molekuly, zatímco velké, které mohou působit jako antigeny a vyvolávat imunitní reakci, mají jen omezenou možnost stěnou projít. Infekce a toxiny mohou vytvářet v této střevní bariéře určité proluky a umožnit tak velkým molekulám dostat se do krve. Ukázalo se, že pacienti se zánětlivou artritidou mají i zánět střevního traktu, jehož důsledkem je zvýšená střevní propustnost (Baillieres Clin Rheumatol 10:147,1996).
Největší množství lymfatické tkáně v těle je spojeno se střevy. Lymfatická tkáň brání tělo před antigeny, kterým se podaří projít střevní bariérou. Nezdravá strava - s příliš vysokým obsahem tuku, cholesterolu a živočišných bílkovin - však naneštěstí snižuje schopnost lymfatické tkáně ničit invazivní antigeny, které projdou střevní stěnou.
Je známo, že půst snižuje střevní propustnost. To může být jeden z důvodů, proč se ukázalo, že půst může velmi významně prospět pacientům trpícími revmatickou artritidou (Scand J Rheumatol 1982;11(1):33-38). Když se po skončení postu pacienti vrátí ke stravě obsahující mléčné produkty, střevo se opět stane propustnějším a artritida se vrátí. Nezdravá strava obsahující mléčné produkty a další produkty živočišného původu způsobuje zánět stěny střev a tak zvyšuje průchod dietních (ze stravy pocházejících) i bakteriálních antigenů (Br J Rheumatol 33:638,1994). Bylo zjištěno, že veganská strava (tedy strava, která neobsahuje žádné produkty živočišného původů) mění fekální mikrobiální flóru u pacientů s revmatickou artritidou - a tyto změny ve fekální flóře jsou spojovány se zlepšením stavu onemocnění artritidou (Br J Rheumatol 36:64,1997).
Kromě toho, že strava musí být prosta veškerých produktů živočišného původu, měla by - chceme-li dosáhnout maximálního účinku - obsahovat i velmi málo tuku. Tuk ze stravy má toxický účinek na střeva pokusných zvířat, způsobuje poškození, které zvyšuje propustnost střev a do těla tak může vniknout více antigenů (Pediatr Res 33:543,1993). Když byla mladá zvířata krmena stravou obsahující velká množství cholesterolu, rovněž to zvyšovalo propustnost jejich střev (J Pediatr Gastroenterol Nutr 9:98,1989; Pediatr Res 21:347,1987). Ty veganské diety, které pacientům s artritidou nedokázaly pomoci, obsahovaly velká množství rostlinných olejů, o kterých je známo, že poškozují střevní integritu.
Nebezpečným paradoxem je ten fakt, že léky běžně užívané při léčení artritidy působí toxicky na střevní bariéru. Všechny běžně používané nesteroidní protizánětlivé léky (jako je Advil, Motrin, Naprosyn atd.) - kromě aspirinu a nabumetonu (Relafenu) - jsou spojovány se zvyšováním střevní propustnosti u člověka. Jsou-li tyto léky podávány dlouhodobě, může to po jejich vysazení trvat i měsíce, než se stav střevní bariéry opět zlepší (Baillieres Clin Rheumatol 10:165,1996).
Cizí bílkovina v těle
Skrz "propustné" střevo procházejí cizí bílkoviny dietního a bakteriálního původu do krevního řečiště. Tyto cizí bílkoviny tělo klasifikuje jako něco, co mu není vlastní, co je škodlivé - stejně tak, jako rozpoznává jako cizí i bílkoviny pocházející z virů, parazitů a baktérií jako cizí. Poté vytváří proti těmto vetřelcům protilátky. Zvýšené hladiny protilátek na střevní baktérie a na některé potraviny byly nalezeny u různých druhů zánětlivé artritidy (Rheumatol Int 1997;17(1):11-16; Clin Chim Acta 203:153,1991).
Komplexy antigenů a protilátek"Propustné" střevo může mít za následek tvorbu velkých komplexů tvořených z protilátek a cizích bílkovin (antigenů) v krvi (Curr Opin Rheumatol 10:58,1998; Ann Prog Clin Imunol 4:63,1980). Zdravé tělo disponuje mechanismy, které snadno tyto velké komplexy z krve odstraní. U některých lidí však tyto komplexy přežívají - protože se tvoří příliš rychle na to, aby je tělo dokázalo zcela odstranit a/nebo proto, že eliminační mechanismy nejsou ve stavu nápor zvládnout. Přetrvávající komplexy jsou poté filtrovány nejmenšími kapilárami v těle (které se nacházejí v kloubech, pokožce a ledvinách). V těchto kapilárách způsobují tyto komplexy zánětlivou reakci (podobně jako tříska zadřená pod kůží).
Molekulární mimikry
Další charakteristikou cizích bílkovin je, že mohou způsobit tvorbu protilátek, které nejsou pouze specifické proti této bílkovině, ale vcházejí do interakce i s podobnými lidskými bílkovinami. Tomuto mechanismu se říká molekulární mimikry. Tělo napadá samo sebe - o následných nemocích se hovoří jako o autoimunitních onemocněních. Revmatická artritida, lupus, lupénková artritida, ankylózní spondylitida a další zánětlivé formy artritidy patří mezi autoimunitní onemocnění.
Molekulární mimikry byly u revmatické artritidy identifikovány s kravským mlékem. Jedna analýza ukázala, že rezidua aminokyselin 141-157 kravského albuminu byla v podstatě totožná s aminokyselinami nalezenými v lidském kolagenu v kloubech (Clin Chem Acta 203:153,1991). Protilátky syntetizované k útoku proti cizím bílkovinám kravského mléka tedy nakonec napadly kloubní tkáň - v důsledku sdílené řady aminokyselin mezi chrupavkou a mléčnými bílkovinami (které má protilátka napadnout).
Obranný systém
Zdravá strava umožňuje, aby obranný systém pracoval na plný výkon - odstraňoval antigeny, které vniknou do systému, a imunitní komplexy z krve. Je známo, že složky naší běžné stravy tyto funkce poškozují. Rostlinné oleje, včetně mastných kyselin omega-3 a omega-6, velmi silně potlačují reakci imunitního systému. Této vlastnosti olejů (například rybího tuku nebo pupalkového oleje) se používá k potlačení bolestivosti a zánětu při artritidě, ale - jako u užívání řady jiných léků - nemusí být výsledný efekt pro pacienta právě nejlepší. Potlačení aktivity imunitního systému brání účinnému odstraňování vetřelců - cizích bílkovin. Při pokusech se zvířaty se ukázalo, že nízkotučné diety u nich zpomalovaly rozvoj autoimunitních onemocnění (Ann Rheum Dis 48:765,1989).
Zdravá strava rovněž dodává antioxidanty a další fytochemikálie, které udržují klouby silné a brání jejich poškození (Am J Clin Nutr 53(1 Suppl):362S,1991). Studie na zvířatech ukázaly, že běžně konzumované potraviny (které jsou součástí naší bohaté tučné stravy) nedokáží poskytnout dostatek antioxidantů potřebných ke zničení volných radikálů, které se vytvářejí v kloubních tkáních (J Orthop Res 8:731,1990).
Jde o všechno, co jíte
Důležitost stravy je tak velká, že důraz na ni kladený nemůže být přehnaný. Správná strava udržuje střevní bariéru silnou a imunitní systém ve stavu pohotovosti. Mezi vhodné potraviny patří celé škroby, zelenina a ovoce. Vedle toho, že strava musí být prosta produktů živočišného původu, musí obsahovat i málo tuku všeho druhu - jak rostlinných olejů (dokonce i olivového, kukuřičného, světlicového a lněného oleje), tak živočišných tuků. Když dojdeme k jednotlivým podezřelým potravinám, zdá se, že mléčné výrobky jsou skupinou, která působí největší problémy, nejběžnější a nejvážnější reakce. Mnohé zprávy uvádějí, že obiloviny, např. kukuřice a pšenice, mohou rovněž zhoršovat symptomy nemoci. Zdá se, že problémy může způsobovat prakticky jakákoliv potravina, málo lidí však reaguje alergicky na zeleninu.
Moje zkušenost a výzkum, který zde uvádím, mne vedly k tomu, že jsem po uplynulých dvaadvacet let předpisoval stravu založenou na škrobech (obilovinách, bramborách) s přídavkem ovoce a zeleniny (tedy nízkotučnou stravu zcela bez produktů živočišného původu). Nedojde-li během čtrnácti dnů na takovéto stravě k žádnému zlepšení, doporučuji, aby byly ze stravy vyloučeny pšenice a kukuřice. Posledním krokem je sledování eliminační diety, která je založena na potravinách, u nichž je nejnižší pravděpodobnost, že budou způsobovat potíže, jako např. na rýži natural, s přídavkem necitrusového ovoce a zelené a žluté zeleniny. Veškeré potraviny musí být velmi dobře uvařeny. Jediným nápojem je voda. Dojde-li ke zlepšení stavu (obvykle během jednoho až dvou týdnů), zařazují se do stravy zpět další potraviny, a to po jedné, přičemž se vyčkává, zda nedojde k záporné reakci.
Užívání nesteroidních protizánětlivých léků by mělo být zcela přerušeno (je-li to nezbytné, mohou být nahrazeny aspirinem nebo nabumetonem - Relafen). Dávky dalších léků jsou postupně snižovány a/nebo vysazovány (jak se stav zlepšuje).
K prospěchu celému tělu
Není to žádná náhoda, že strava, která prospívá kloubům, udržuje ve zdraví i zbytek těla. Diana z Walnut Creeku mi vloni napsala: "Až do doby před pěti lety jsem žila životem, který se nedal nazvat jinak než mizérie. Všechno se obracelo proti mně. Na konci roku 1991 byla u mně diagnostikována spinální stenóza a degenerativní artritida. Byla jsem prohlášena za invalidu a musela jsem opustit své zaměstnání novinářky. Moje terapeutka mi dala skvělý dárek - navrhnula, abych zkusila váš program. Nejdříve jsem její návrhy odmítala. Byla jsem přesvědčená, že stejně jím velmi dobře: jenom mléčné výrobky, nějaké ryby a bílé maso. Jenom! Moje terapeutka mne nijak nepřemlouvala, jen moudře vyčkávala, abych si to mohla nechat rozležet v hlavě. To trvalo asi dva roky. Pak se o vašem programu znovu zmínila. Řekla jsem jí, že nevěřím, že by to fungovalo, ale souhlasila jsem, že na dva měsíce to zkusím. Po většinu svého života jsem trpěla značnou nadváhou, asi o padesát kilo - a nošení všech těch zbytečných kilogramů znamenalo velké opotřebení mých kloubů. To bylo přede dvěma roky..."
"Samozřejmě došlo k tomu, co jste předvídal: zbavila jsem se svých úporných migrén, klouby mi přestaly otékat, mohla jsem bez problémů spát, přestala jsem mít jakékoliv trávicí problémy a začala jsem ztrácet na váze. Jak asi víte, bylo to mnohem snazší, než jsem si myslela. Než jsem začala s vaším programem, hubla jsem velmi pomalu. Po zahájení programu byla ztráta na váze značná. Asi po šesti měsících to začali lidé komentovat. Říkali mi takové věci jako "vypadáte o deset let mladší" nebo nejčastěji "vypadáte výborně, jak to děláte?" Už neberu protizánětlivé léky a léky proti bolesti, které jsem užívala, než jsem začala s vaším programem. Kolena a kříž už mne také nebolí. No, a zjistila jsem, že nikdo nechce věřit, že by to mohlo být tak jednoduché - jenom dbát na správnou stravu a cvičit. Každý by chtěl nějakou magickou pilulku, nějaký zázračný lék!
Z materiálů dr. McDougalla, ředitele střediska zdravého životního stylu při St. Helena Hospital v Kalifornii.