Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Záchrana přichází zvenčí

Při porodu Ricka Hoyta nastaly komplikace, jejichž výsledkem bylo poškození mozku, které se později projevilo tím, že nemohl ovládat svalstvo. Lékaři stanovili diagnózu – dětská mozková obrna.
Rubrika: Spiritualita
|
Typ článku: Články

Řekli rodičům, že chlapec zbytek života prožije ve vegetativním stavu a že by bylo nejlepší najít pro něj nějaký ústav, protože péče o něj bude velmi náročná.

Ovšem rodiče Ricka se nevzdali. Všimli si, že Rickovy oči sledují dění v místnosti. Matka se mu věnovala, učila ho abecedu, písmena lepila všude po domě. Když měl Rick jedenáct let, zašli s ním na technickou fakultu Tufts University a ptali se, zda existuje nějaký způsob, jakým by mohli pomoci chlapci komunikovat. „Není to žel možné,“ slyšeli odpověď. „V jeho mozku se nic neděje.“ Rickův otec však naléhal: „Řekněte mu nějaký vtip.“ Když ho řekli, Rick se začal smát. Ukázalo se, že se v jeho mozku děje velmi mnoho.

Ricka připojili k počítači, který ovládal pohyby hlavy. Konečně mohl komunikovat s okolím. Tato technologie mu umožnila žít zcela nový život. A nejen to. Rick byl schopen vystudovat speciální pedagogiku na univerzitě v Bostonu a později pracovat na Boston College v počítačovém oddělení, které vyvíjelo systémy pro lidi se speciálními potřebami.

Hoytovi však začali i sportovat. Při jednom charitativním běhu tlačil otec Dick svého syna na vozíčku. Poté Rick napsal otci: „Táto, když jsme běželi, cítil jsem se, jako bych byl zdravý.“ Dick se rozhodl, že tento pocit svému synu zprostředkuje tak často, jak to bude možné. O čtyři roky později spolu běželi poprvé Bostonský maraton. Potom se spolu začali věnovat triatlonu a absolvovali stovky závodů, při nichž otec svého syna tahá v nafukovacím člunu, veze na kole a tlačí na vozíku. Rick jednou napsal: „Můj táta je bezpochyby nejlepším otcem století.“

Ať si to připustíme či nikoliv, každý z nás má mnoho společného s Rickem Hoytem. Všechny nás ochromují a paralyzují tragické důsledky hříchu. Náš život se jen velmi vzdáleně podobá životu, pro který jsme byli stvořeni. A co je nejdůležitější, ať děláme cokoliv, nikdy nedokážeme udělat nic pro svou záchranu. „Hříchem jsme se dostali do nepřirozené situace. Síla, která nás obnoví, musí být nadpřirozená…“ (Ellen Whiteová) Avšak s Rickem máme společného ještě něco – máme úžasného Otce, který nás miluje, stará se o nás a byl ochotný pro nás přinést tu největší oběť. Záchrana k nám může přijít pouze „zvenčí“ – sami se zachránit nedokážeme.

Andy Nash, Southern Adventist University

Počet přečtení: 2524
Datum: 19. 6. 2017