Zlaté pravidlo

Ano, máte pravdu. Podívejme se na některé z nich. Rabín Hillel řekl: „To, co nechceš, aby ti dělali jiní, nedělej ani ty jim. V tom je celý Zákon. Zbytek je jen vysvětlení." Dokonce i ti, kdo nebyli Židé, měli podobné názory. Stoikové například učili: „To, co nechcete, aby vám dělali druzí, nedělejte ani vy nikomu jinému."

V čem se tedy Ježíšův výrok liší? Především v tom, že je více pozitivní než negativní. Když tuto větu vyslovíme negativním způsobem, stane se z ní běžné pravidlo, které nám umožňuje fungovat na sociální úrovni. Takováto negativní forma nepřináší nic zvláštního. Člověk se může chovat podle tohoto výroku, i když nic nedělá, i když zůstává neaktivní. Pozitivní forma zlatého pravidla, kterou přináší Ježíš, vede k novým postojům k lidem. Neříká, že nemáme druhým dělat to, co by nám samotným vadilo. Ale vybízí nás, abychom my sami pomohli lidem, kteří potřebují naše porozumění a pomoc. Měli bychom být k druhým laskaví, a to tak, jak si přejeme, aby byli oni laskaví a milí k nám. Nad to, co dáváme, to také dostaneme.

Jistý muž ilustroval tento rozdíl následovně: Zákon mně může přikazovat jezdit tak, abych nikoho nezranil. Zákon však nemůže nařídit, abych zastavil a z lásky pomohl člověku, který má problémy.

Křesťanský život podle zlatého pravidla neznamená chovat se podle toho, co vyžaduje zákon, ale co si žádá láska. Nikdo jej nedokáže naplnit bez operace srdce, bez toho, aby bylo jeho staré sobecké srdce odstraněno a na jeho místo voperováno srdce plné Boží lásky.

Zlaté pravidlo je podstatou biblické myšlenky dokonalosti, hlavním významem toho, co znamená být jako Ježíš. V knize Myšlenky o naději je k tomu napsáno: „Člověk, který nemá správnou představu o dokonalém charakteru, není schopen projevovat soucit a laskavost Ježíše Krista. Vliv Boží milosti obměkčuje srdce, zjemňuje a očišťuje city, propůjčuje vnímavost a smysl pro to, co je vhodné."

Ve stejné knize dále čteme, že „zásady zlatého pravidla jsou pravými zásadami křesťanství. Vše, co nedosahuje této úrovně, je klam. Falešné je každé náboženství, které ve svých důsledcích vede lidi, aby se nestarali o to, co člověk pociťuje, čím trpí, co zakouší, aby si málo vážili druhých, za něž Kristus zemřel, protože v nich viděl velkou hodnotu."

Pozitivní vykreslení zlatého pravidla nás přivedlo k jádru Ježíšovy definice dokonalosti. Jedním z velkých problémů v některých adventistických kruzích je to, že dokonalost se spojuje s takovými věcmi jako strava, dodržování soboty a dělání (nebo nedělání) určitých věcí.

Jaké nepochopení! Strava a jiné součásti adventistického životního stylu jsou jen prostředky k cíli, ale ne cíli samými. Máme mít dobré zdraví, abychom mohli být laskavější, a ne proto, abychom zachovávali zákony.

Z knihy George Knighta Na hoře Blahoslavenství. Vydal Advent-Orion.