Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Abych tě lépe viděla

Mrkev je původní evropská velmi oblíbená zelenina, známá už u Germánů a Slovanů. Karotka je ranou odrůdou mrkve. Mrkev má většinou tupý kořen a velmi jemnou dužinu bohatou na sacharidy. Pozdní, velké typy jsou špičaté, mají větší výnosnost a dobře se skladují.
|
Typ článku: Články

Mrkev vyžaduje hluboké humózní půdy s dostatkem vápníku, nesnáší však hnojení čerstvým chlévským hnojem - tehdy její kořeny praskají a rozvětvují se. Rané odrůdy karotek vyséváme postupně od března do června do řádků, které jsou od sebe vzdáleny 25 cm a dosahují 1,5 cm hloubky. Pěstování mrkve vyžaduje trochu trpělivosti - může totiž vyklíčit až za tři týdny. Řidčeji vysetou karotku nejednotíme. Zpravidla po třech měsících dorůstá mrkev konzumní velikosti a můžeme ji začít postupně sklízet. Pozdní odrůdy jednotíme na vzdálenost 5-7 cm. Za suchého počasí mírně zavlažujeme. Mrkev k zimnímu uskladnění sklízíme na podzim před příchodem prvních mrazů. Očistíme ji od hlíny, ukroutíme nať a uložíme do sklepa do nádoby s pískem.

Mrkev je důležitým zdrojem beta-karotenu - provitamínu A. Obsahuje ho ve 100 g až 10 mg. Beta-karoten naše tělo nejlépe využije z tepelně upravené mrkve (za přítomnosti tuku) - a to asi z 60%. Ze strouhané syrové mrkve je využitelnost beta-karotenu asi 30%, kousáním syrové mrkve využijeme jen 5% beta-karotenu. Mrkev obsahuje vitamín C, řadu vitamínů B, významný je i podíl vitamínu E. Z minerálních látek má mrkev vysoký obsah draslíku, hořčíku, fosforu a chlóru. Dále obsahuje mrkev celou řadu stopových prvků - bór, železo, jód, kobalt, měď, zinek.

Velkou výhodou mrkve je její lehká stravitelnost. Mrkev zvyšuje odolnost organismu, doporučuje se při kožních onemocněních, při zácpách, nemoci jater, ledvin a srdce. Podporuje růst a vývoj u dětí, je vhodná pro starší lidi trpící nechutenstvím a pro těhotné ženy. Zařaďte ji do svého jídelníčku, jestliže jste po infarktu, nebo máte problémy se zrakem. Mrkev je vynikající na uspokojení chuti na sladké pro ty, kteří chtějí nějaké to kilo shodit. Mrkev má v kuchyni univerzální použití. Dají se z ní vařit polévky, přílohy, saláty, moučníky, sladké krémy, povidla, nákypy atd.

Mrkvové štěstíčko
Jedná se o velice lehkou, na přípravu nenáročnou zeleninovou přílohu. Mrkev nakrájíme na kolečka (můžeme krájet ozdobným nožem s vlnitým profilem), vložíme do osolené, vařící vody a 10 minut povaříme. Vodu slijeme, mrkev naskládáme na talíř, polijeme zálivkou a posypeme zelenou petrželkou.
Zálivka: 1 pl sezamového oleje, 1 pl tahini, 1 čl umepasty, 1 pl vody

Mrkvová chalva
(sladký zákusek zářivé barvy)
500 g mrkve, 50 g loupaných mandlí, 400 ml sójového mléka, 2 pl sladu, 1čl citrónové kůry, špetka vanilky, 2 čl škrobu kudzu
Mrkev a mandle velice jemně nastrouháme. Přidáme mléko, slad, citrónovou kůru, vanilku a 30 minut povaříme (můžeme i déle). Poté zahustíme škrobem a necháme ztuhnout. Mrkvovou chalvu lze použít i jako polevu na dort.

Plněná mrkev
500 g větší mrkve, 1 hr uvařených fazolí, 1 pl oleje, 3 pl namletých ořechů (vlašské, lískové), cibule, zelená paprika, celerová nať, sůl, 1 pl maizeny
Mrkev podélně rozkrojíme a vydlabeme. Na oleji opražíme ořechy a cibuli, přidáme fazole, nakrájenou papriku, celerovou nať, sůl a vydlabanou dřeň z mrkve. Touto nádivkou plníme mrkve, pak je podlijeme vodou s maizenou a zapečeme. Můžeme pokapat jablečným octem. Podáváme s rýží.

Kateřina Kukosová

Počet přečtení: 3040
Datum: 5. 7. 2006