Alzheimerova choroba

Při léčbě choroby či ve snaze jí alespoň porozumět však bylo dosaženo jen nepatrného klinického pokroku. Navíc je úplné vyléčení zřejmě nemožné vzhledem k tomu, že pacienti ztrácejí kognitivní funkci kvůli nenávratně poškozenému systému neuronových vazeb. Mrtvé neuronové buňky už nelze zpětně oživit. I když si farmaceutické společnosti dokážou představit, jak zastavit progresi nemoci, pro mnohé pacienty už je poškození jejich mozku nezvratné a jejich osobnost je jednou provždy ztracena.

Dobrou zprávou je, jak zdůraznil vedoucí výzkumník Střediska pro výzkum Alzheimerovy nemoci v jednom souhrnném článku, že „Alzheimerova choroba je sice nevyléčitelná, avšak lze jí předejít“. Vhodná strava a změna životního stylu mohou zabránit vzniku nemoci v milionech případů ročně. Jak? Panuje čím dál větší shoda v tom, že to, „co je dobré pro naše srdce, je dobré také pro naši hlavu“. Za klíčový faktor při vývoji Alzheimerovy choroby je totiž považováno ucpávání arterií v mozku způsobené aterosklerotickými pláty. Není proto překvapující, že základem zdravého jídelníčku byly v časopise Neurobiology of Aging následující položky: „… zelenina, luštěniny (fazole, hrách a čočka), ovoce a celozrnné obiloviny, které by měly nahradit maso a mléčné produkty jako základní součást stravy“.

Prevence rostlinnou stravou

Alzheimerova choroba se vyvíjí po několik desetiletí. Rozhodnutí o změně jídelníčku byste proto měli učinit co nejdřív, protože to přímo ovlivní vaše zdraví v pozdějším životě, včetně zdraví vašeho mozku.

U většiny osob, jež onemocněly Alzheimerovou chorobou, byla nemoc zjištěna až po sedmdesátce. My však dnes víme, že degenerace jejich mozku začala mnohem dříve. Na základě tisíců pitev patologové objevili první stadium Alzheimerovy choroby – což jsou zřejmě ony propletence v mozkové tkáni – u poloviny padesátníků, a dokonce u desetiny osob mezi dvaceti a třiceti lety. Dobrou zprávou však je, že klinickým projevům Alzheimerovy choroby – podobně jako je tomu u srdečních a plicních onemocnění a mrtvice – je možné zabránit.

Například středomořská strava, bohatá na zeleninu, fazole, ovoce a ořechy a chudá na maso a mléčné produkty, je dávána do spojitosti s pomalejší ztrátou kognitivních schopností a nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby. Mezi nejvýznamnější ochranné složky patří vysoký obsah zeleniny ve stravě a malý poměr nasycených a nenasycených tuků.

Tento závěr se shoduje s výsledky studie o zdraví žen uskutečněné na Harvardově univerzitě, která potvrdila, že vyšší přísun nasycených tuků (jejichž zdrojem jsou převážně mléčné produkty, maso a zpracované potraviny) je spojen s výrazně horší prognózou kognitivních funkcí a paměti. Ženy s nejvyšším příjmem nasycených tuků mají o šedesát až sedmdesát procent vyšší šanci, že u nich s přibývajícím věkem dojde ke zhoršení kognitivních funkcí. Ženy s nižším příjmem těchto tuků vykazují funkci mozku v průměru na stejné úrovni jako ženy o šest let mladší.

Potraviny na rostlinné bázi obsahují tisíce ingrediencí s antioxidačními vlastnostmi, z nichž některé snadno překračují hematoencefalickou bariéru a mohou vykazovat neuroprotektivní účinky tím, že chrání před volnými radikály – tj. chrání před „rezavěním“ mozku. Ten představuje pouze dvě procenta hmotnosti vašeho těla, spotřebovává ale až padesát procent kyslíku, který vdechujete, při čemž se uvolňuje záplava volných radikálů. Speciální antioxidační barviva v bobulovém ovoci a tmavě zelené listové zelenině z nich činí stravu, jež je pro mozek tou nejdůležitější.

První studie o lidském těle, která prokázala, že borůvky zlepšují paměťové schopnosti u starších osob s příznaky rané degenerace kognitivních funkcí, byla zveřejněna až v roce 2010. Ženy, které snědly alespoň jednu porci borůvek a dvě porce jahod každý týden, dokázaly zpomalit míru kognitivní degenerace – a to o dva a půl roku – ve srovnání s těmi, které tento druh ovoce nejedly. Dané výsledky naznačují, že pokud každý den sníme hrst bobulového ovoce, což je pouhá kosmetická úprava naší stravy, navíc snadno proveditelná a chutná, zpomalíme tím stárnutí našeho mozku o více než dva roky.

Studie, do níž byly zahrnuty dva tisíce osob, jež byly sledovány po osm let, ukázala, že lidé, kteří pravidelně pijí ovocné a zeleninové šťávy, vykazují o 76 % nižší riziko, že onemocní Alzheimerovou chorobou.

Vědci se domnívají, že aktivní složkou je v tomto případě skupina silných antioxidantů působících na mozek, zvaných polyfenoly. Vedle toho, že polyfenoly působí jako antioxidanty, jak se ukázalo v laboratorních podmínkách, chrání nervové buňky tím, že zabraňují formaci povlaků a shluků v mozkové tkáni, které jsou charakteristické pro patologii Alzheimerovy choroby. Teoreticky jsou také schopny „extrahovat“ z mozku kovy, které se hromadí v určitých jeho oblastech a mohou hrát rovněž klíčovou roli při vývoji Alzheimerovy choroby, stejně jako dalších neurodegenerativních onemocněních.

Z knihy Michaela Gregera Jak nezemřít. Vydalo nakladatelství Noxi.