Broskve, pro omlazení i pro dobrou náladu

V broskvi obsažené organické kyseliny a vláknina povzbuzují trávení. A dobré trávení se zobrazí i na pleti. Mimochodem – broskev byla ve staré Číně považována za ovoce dlouhého života.

Když už jsou broskve mírně scvrklé, už žádné zázraky neuděláme. Jak říká známé pravidlo: Jsme to, co jíme. Pak nám asi nezbyde nic jiného než zevně použít broskvový krém, který obsahuje olej z tohoto ovoce. A v něm je mimo jiné vitamin A.

Ale abych nebyla povrchní a nezůstala jen u toho vnějšku: Broskve obsahují ještě niacin (B3), hořčík, selen a zinek. Dohromady to působí na dobrou náladu. Máme broskev pozdní, která nám vylepší náladu, když užuž propadáme depresi, že je tu zase ten ošklivý podzim. Všechno listí začne opadávat a ejhle – přece jen něco na stromech zbývá, a ony jsou to broskve! Z těch věčně zelených nevzhledných kouliček, které vypadaly, že nikdy nebudou k užitku, se přece jen vyloupnout plody poživatelné…

(Poznámka pro zahradníky – kadeřavost broskvoní se prý zmírní, když pod korunou pěstujeme křen.)

Někomu vadí, že když jí broskev, má plnou pusu chmýří, takových těch chloupků. Snad proto mi tolik chutnaly broskve, tak jak je podávali prateta Anežka a prastrejda Fanda – rozpůlené, oloupané, zastříknuté šlehačkou a ocukrované. Tady jsem s to udělat výjimku a vzít na milost i bílý moučkový cukr. Ale jen trošku! Chcete-li mě kamenovat, vězte, že u pratety Anežky a prastrejdy Fandy Fuky jsem byla naposledy v minulém století. Vzpomínám na ně v dobrém na všechny. Na pratetu, prastrejdu i na broskev.

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.