Deprese a onemocnění srdce

Bývají smutní, úzkostní nebo prožívají pocit, že jim chybí energie. V případě pacientů po infarktu je normální, trvá-li smutek déle než dva týdny, zvláště pokud se pacient uspokojivě zotavuje. Dlouhodobější malomyslnost potřebuje přiměřenou léčbu.

Ze studií vyplývá, že u pacientů s onemocněním srdce, kteří cítí únavu a vyčerpání, ale nemají depresi, je v porovnání se zdravými lidmi o 50 % vyšší riziko úmrtí v průběhu dvou let po infarktu. Pacienti s nemocným srdcem, kteří trpí velkou depresí, mají v porovnání s pacienty bez deprese o 150 % vyšší pravděpodobnost, že v průběhu dvou následujících let zemřou.

Tento alarmující nárůst možného úmrtí se dá částečně vysvětlit tělesnými faktory souvisejícími s depresí. Deprese zvyšuje poruchy srdečního rytmu a snižuje schopnost srdce zvýšit svoji činnost při fyzické námaze, respektive snížit ji při odpočinku.

Tato znepokojující čísla naznačují, že poskytnutí přiměřené léčby deprese nebo vyčerpanosti je pro pacienta po infarktu možná ještě důležitější než jeho nastavení na správnou následnou terapii pomocí léků.

Po diagnostikování závažného kardiovaskulárního onemocnění se pacient často podrobuje operaci, při které mu lékaři nahradí nejvíce ucpané cévy by-passem, aby se zlepšil přívod krve do srdce. Při pooperační rekonvalescenci pacienti často pociťují, že jejich problémy se srdcem ustoupily a že se už dál o zdraví svého srdce nemusejí obávat. Jak jsem popsal v knize Proof Positive (Jasný důkaz), pokud se neupraví hladina cholesterolu v krvi a krevní tlak a pokud pacient nepřestane kouřit, obvykle se v průběhu jednoho až deseti let voperované cévy ucpou.

Při psaní vzpomínané knihy jsem ještě nevěděl, že existuje mnohem významnější faktor, než je hladina cholesterolu, krevní tlak nebo závislost na nikotinu, a tím je nálada pacienta s voperovaným by-passem. Výzkum ukazuje, že deprese po cévní operaci by-passu vytváří významný předpoklad, že pacient bude trpět bolestmi v hrudníku a následným ucpáváním cév v průběhu jednoho až pěti let. Studie uvádějí, že pokud jde o opakované onemocnění srdce, deprese je nejčastějším rizikovým faktorem ze všech známých rizikových faktorů tohoto onemocnění.

Jiná studie poukazuje na to, že deprese ztrojnásobuje riziko vzniku nemocí srdce u lidí, kteří nikdy neměli srdeční potíže. Tento faktor není závislý na ostatních známých rizikách srdečních nemocí, včetně kouření, hladiny cholesterolu v krvi, onemocnění cukrovkou a vysokého krevního tlaku.

Deprese zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí u starší populace. Nedávno byla zveřejněna rozsáhlá studie o lidech starších 65 let trpících depresí. Analýze symptomů deprese se podrobilo 4 493 sledovaných osob, které nikdy netrpěly onemocněním srdce. Někteří účastníci výzkumu dosáhli vysokého skóre deprese, zatímco jiní nevykazovali žádné symptomy.

U těch, kteří měli vysoké skóre, bylo riziko srdečního onemocnění prokazatelně vyšší o 40 % a riziko úmrtí až o 60 %. Autoři studie dospěli k závěru, že mezi starší americkou populací symptomy deprese zřejmě představují další riziko pro kardiovaskulární nemoci se smrtelnými následky.

U diabetiků deprese výrazně zvyšuje riziko srdečních nemocí, ale nezdá se, že by zvyšovala riziko u žen mladších 65 let, které cukrovkou netrpí.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.