Pod tlakem
Avšak v těch zemích, kde se lidé živí převážně obilovinami, brambory, zeleninou a ovocem a kde je příjem soli nízký, krevní tlak v dospělosti nestoupá. A nikoliv náhodou tam mají lidé i nízké hladiny cholesterolu, triglyceridů a kyseliny močové v krvi a obezita je mezi nimi vzácnou nemocí.
Normální krevní tlak, tedy tlak, který dáváme do souvislosti s dlouhým životem a nízkým rizikem onemocnění srdce a cév (a nikoliv s tím, co je v současné populaci běžné), by měl být u dospělého člověka okolo 110/70 (či nižší). Zdravotní rizika výrazně stoupají již při hodnotě diastolického krevního tlaku mezi 80 a 89 (například riziko infarktu myokardu je již v tomto rozmezí zhruba dvojnásobné oproti hodnotám pod 80).
Co vlastně způsobuje vysoký krevní tlak? Nikdy jsem se přehnaně nenervoval a v naší rodině nikdo vysokým krevním tlakem netrpí.
Zvýšení krevního tlaku je známkou toho, že v oběhovém systému není něco v pořádku. Oběhový systém můžeme, velmi zjednodušeně, přirovnat k systému čerpacímu – srdce k pumpě a cévy k pružným hadicím rozvětvujícím se do řady odboček různých velikostí. Ke zvýšení tlaku v systému může dojít vlivem tři různých mechanismů.
Prvním mechanismem zvyšujícím tlak jsou silnější stahy srdečního svalu. Zvýší-li se síla čerpání, tlak stoupá. V případě srdečního svalu k tomu může dojít zvýšeným množstvím adrenalinu, který je uvolňován do krve. K tomu dochází, jsme-li emocionálně rozrušeni anebo zvýšíme-li svoji fyzickou aktivitu. Toto dočasné zvýšení krevního tlaku je samozřejmě pro dobré fungování organismu žádoucí a v žádném případě není škodlivé.
Další způsob, kterým může dojít ke zvýšení tlaku, je, když se do systému dostane více tekutin. Hadice se roztahuje, když jí má projít více tekutin. Čím plnější hadice je, tím vyšší tlak v ní nastává. Podobně reagují i krevní cévy. Zvýšení množství tekutin v cévách souvisí s množstvím soli v naší potravě. Sodík v soli obsažený přitahuje do cév vodu, tím dochází k růstu krevního tlaku. Je-li sůl konzumována denně, u některých lidí stačí i její relativně nevelké množství k tomu, aby krevní tlak zůstával trvale zvýšen.
Snížení obsahu soli v potravě však otázku kontroly krevního tlaku úplně neřeší, jinak by se můj problém musel vyřešit poté, co jsem přešel na stravu s nízkým obsahem soli.
Chceme-li porozumět tomu, co má na zvyšování krevního tlaku největší vliv, uvědomme si, pod jakým tlakem a jak daleko stříká voda, když při kropení prstem částečně ucpeme konec zahradní hadice (a zvýšíme tak odpor proti jejímu snadnému proudění). Nejdůležitější mechanismus způsobující vzrůst krevního tlaku u lidí, kteří se živí stravou s vysokým obsahem tuku a cholesterolu (což je většina naší populace), je podobný tomuto částečnému ucpání konce zahradní hadice. Rozdíl je však v tom, že průtočná kapacita cévy může být snížena kdekoliv podél celé její délky (i ve větvích). K tomu může docházet několikerým způsobem.
Za prvé: Aterosklerotické plaky postupně zaplňují vnitřek velkých, středních i malých cév, zužují jejich průměr a brání tak proudění krve.
Za druhé: Tuky a cholesterol nacházející se ve stěnách cév snižují schopnost cév podle potřeby se roztahovat. V důsledku toho jsou cévy schopné obsáhnout méně krve. To se obráží ve zvýšení tlaku, a to zejména systolického. Zvýšení systolického krevního tlaku můžeme tak nejčastěji pozorovat u starších lidí, kteří nejvíce trpí aterosklerózou.
K dalším změnám dochází prakticky po každém nezdravém jídle. Nadbytek saturovaných tuků způsobuje, že se krevní destičky i další druhy krevních buněk lepí na sebe a vytvářejí shluky, které zpomalují normální proudění krve ve středních a malých cévách a někdy i úplně zablokují proudění v nejmenších cévkách a vlásečnicích. (Podobně působí dokonce i rostlinné tuky – nezdá se však, že by měly stejný účinek na krevní destičky.)
Při vytváření shluků uvolňují krevní destičky hormony prostaglandiny. Tyto látky způsobují křečovité stahy cév a tím ještě více snižují jejich průtočnost.
Z tohoto pohledu vyplývá, že vysoký krevní tlak není vlastně nemocí, ale pouze jedním z příznaků onemocnění cév. Dalšími varovnými příznaky možných problémů v oběhovém systému jsou zvýšené hladiny cholesterolu a triglyceridů. Toto bychom měli mít na paměti, když se rozhodujeme, jakým způsobem chceme postupovat. Chceme se zabývat příčinami nemoci nebo jejími projevy?
Mám tomu rozumět tak, že ty léky, které beru na snižování krevního tlaku, neřeší podstatu problému?
Léky krevní tlak snižují pouze o několik milimetrů rtuťového sloupce, možná, že i nepatrně zpomalují postup aterosklerózy. Jejich používání však přináší řadu problémů, které tyto nepatrné výhody ruší. Většině lidí s mírnou hypertenzí (diastolický tlak 90 až 104) by se dařilo stejně, ne-li lépe, i bez braní léků. Léky působí na srdce a cévy různými způsoby – ve snaze eliminovat jeden ze tří výše zmíněných mechanismů, které stojí za zvyšováním tlaku. Působí však v protikladu k normálním funkcím tkáně i jejím reakcím.
Použijme ještě jednou zjednodušený příklad srdce jako mechanické pumpy a cévy jako pružné hadice.
Jedna skupina léků zeslabuje sílu pumpy. Těmto lékům se říká beta blokátory. Beta blokátory blokují přirozený stimulační efekt adrenalinu na beta receptory srdečního svalu. Důsledkem je snižování srdeční frekvence i síly stahu srdečního svalu.
Vedlejší účinky těchto léků jsou obvykle považovány těmi lékaři, kteří je předpisují, za mírné. Mnozí pacienti nicméně nezakoušejí pozitivní účinky snížení krevního tlaku, naopak, cítí se stále unaveni, zejména při fyzickém zatížení. Tlumením přirozené srdeční reakce totiž srdeční frekvence v odpovědi na zatížení stoupá jenom trochu. Důsledkem je, že oběhový systém se nedokáže vypořádat se zvýšenými fyzickými nároky.
Beta blokátory mají vedlejší účinky, které zhoršují astma. Jsou-li používány v kombinaci s diuretiky, zvyšují hladinu krevního cukru. Mohou rovněž zvyšovat riziko aterosklerózy zvyšováním hladiny triglyceridů a snižováním tzv. „dobrého“ HDL cholesterolu.
Vzhledem k tomu, že rád sportuji, byly by pro mne vedlejší účinky beta blokátorů velmi vážné. Jaké další léky jsou k dispozici?
Tlak v systému lze snížit i snížením množství tekutin v systému. Léky, kterým se říká diuretika, jsou předpisovány ve snaze alespoň částečně kompenzovat vysoký příjem soli. Diuretika působí na mechanismus hospodaření s minerály v ledvinách. Způsobují ztráty sodíkových iontů a vody a tím snižují množství tekutin v oběhovém systému.
Jaké vedlejší účinky můžeme očekávat při používání diuretik?
Statistiky naznačují, že diuretika zvyšují riziko úmrtí na srdeční záchvat. Jedním z důvodů tohoto stavu je, že diuretika zvyšují hladinu cholesterolu, triglyceridů, cukru a kyseliny močové v krvi – to jsou všechno známé rizikové faktory pro pacienty se srdečním onemocněním. Dalším důvodem mohou být arytmie, které jsou běžným důsledkem nerovnováhy v obsahu minerálů (zejména nízkých hladin draslíku), která je působena diuretiky. Riziko úmrtí je nejvyšší u těch lidí, u nichž již bylo (na EKG či angiogramu) onemocnění srdečních cév diagnostikováno. Naneštěstí právě mezi těmi lidmi, kterým se obvykle na snížení krevního tlaku podávají diuretika, mívá většina onemocnění srdečních cév.
Samozřejmě, že nechci brát žádné léky, které zvyšují riziko srdečního záchvatu i úmrtí. Cožpak se právě tomu nesnažím braním léků zabránit? Existují ještě nějaké jiné léky, které bych mohl vyzkoušet?
Poslední skupinou jsou léky, které rozšiřují krevní cévy (a tak redukují účinky ucpání hadice). Do této skupiny patří řada léků působících různými způsoby. Obecně lze říci, že tyto léky jsou silnější než léky z předchozích skupin a že mají více vedlejších účinků. Tyto léky působí přímo na nervový systém a na cévy, brání kontrakci svalů ve stěnách cév. Části cév, které jsou dosud pružné, se roztáhnou a dokáží pojmout větší množství krve. To ovšem neplatí pro části cév, které jsou ztvrdlé v důsledku aterosklerózy (a které tedy obsahují tvrdé fibrózní plaky).
Jak se může moje tělo s tak silnými léky vypořádat?
Vedlejší účinky těchto léků mohou být zvlášť silné. Některé z těchto léků snižují krevní tlak až příliš výrazně.
Pravděpodobnost vedlejších účinků záleží na typu léku, současném požívání dalších léků, dávce a individualitě člověka. Běžnými vedlejšími příznaky jsou nadměrné snížení krevního tlaku, nízký obsah draslíku v krvi, žaludeční potíže, bolesti kloubů, srdeční arytmie, srdeční selhání, vyrážky, ucpaný nos, svalové křeče, dehydratace, těžké sny, bolesti hlavy, deprese, ospalost, pocity slabosti, závratě. Některé léky mohou omezovat fyzickou výkonnost, prodlužovat reakční dobu a zvyšovat tak výskyt chyb při řízení automobilu. U některých léků se předpokládají i nepříznivé účinky na duševní výkonnost, např. selhávání paměti. Nejčastěji zmiňovaným vedlejším účinkem všech těchto léků je impotence a snížení zájmu o druhé pohlaví.
Mají-li léky na snižování vysokého krevního tlaku tolik vedlejších účinků, domnívám se, že užitek, který přinášejí, musí být nesporný a značný. Proč by jinak bylo užívání těchto léků tak populární?
Mnohé studie se pokoušely dokumentovat, že léky na snižování krevního tlaku snižují úmrtnost, riziko mozkových mrtvic i srdečních příhod. Určitý prospěšný účinek byl zaznamenán u pacientů trpících střední až těžkou hypertenzí (s diastolickým krevním tlakem nad 105). U nich bylo riziko mozkové mrtvice podáváním těchto léků sníženo. Jedná se však o nevelkou skupinu lidí.
Výsledky léčení lidí s mírně zvýšeným krevním tlakem (diastolický tlak pod 105), což je velká většina všech léčených pacientů, jsou však neuspokojivé. Pět ze šesti velkých studií z posledních dvou desetiletí neukázalo žádné významné snížení úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci a jen jedna naznačila ochranný účinek v případě mírné hypertenze (snížení úmrtnosti bylo však jen o 1,3 %, což znamená, že ze sta pacientů léčených na vysoký krevní tlak jen pro jednoho byla léčba přínosem a pro zbylých devětadevadesát nikoliv).
Musíme si tedy položit zásadní otázku: Má nějaký smysl vystavovat velký počet lidí dlouhodobé léčbě potenciálně škodlivými léky s mnoha vedlejšími účinky, když naděje, že někomu tato léčba přinese nějaký užitek, je velmi malá? Vzhledem k tomu, že prospěch je, přinejlepším, velice diskutabilní a vedlejší účinky a náklady naproti tomu jasně vyčíslitelné, odpověď je zřejmá.
Přestože však prakticky veškeré výsledky studií naznačují vážné pochybnosti o prospěšnosti léčby mírné hypertenze léky, s touto závažnou skutečností nejsou dosud lékaři, kteří tyto léky předpisují, mnohdy seznámeni
Rozhodl jsem se, že nechci brát žádné léky. Raději změním svůj životní styl. Jak mám postupovat?
Zvyšování krevního tlaku je projevem nemoci. Nezávisle na tom, jak běžný je to dnes problém, nejedná se o přirozený stav. Musíme hledat příčiny zvýšeného tlaku, abychom nalezli vodítko, jak jej léčit. Jsou-li odstraněny příčiny, tělo se, pokud nemoc nezašla příliš daleko, dokáže samo vyléčit. Naštěstí většina lidí, kterým se dostane pozornosti lékaře, ještě neztratila možnost plně se vyléčit a vést aktivní, zdravý a dlouhý život.
Lidé v některých zemích si udržují v průběhu celého svého života krevní tlak na stále stejné, nízké hodnotě. Tito lidé se typicky živí v první řadě obilovinami, zeleninou a ovocem, a bývají fyzicky aktivní až do vysokého stáří. Jejich strava obsahuje málo sodíku (resp. soli), nemnoho tuků (saturované živočišné tuky krevní tlak zvyšují, polynenasycené rostlinné tuky vykazují tendenci jej snižovat) a minimálně produktů živočišného původu, naopak hodně draslíku a vlákniny. Obezita je u nich vzácnou nemocí.
Studie potvrzují, že i lidé v naší společnosti, s podobnou stravou a obdobným životním stylem, mívají nízké hodnoty krevního tlaku. Chceme-li tedy zlepšit stav svého oběhového systému, musíme v první řadě změnit svůj jídelníček, dále přestat pít nápoje obsahující kofein a alkohol, přestat kouřit a být fyzicky aktivnější (se všemi těmito faktory bývá zvýšení krevního tlaku spojováno). Zdravou stravou, jejíž těžiště tvoří obiloviny, zelenina a ovoce (a která neobsahuje prakticky žádnou sůl), docílíme navíc i celkového zlepšení zdraví.
Již po asi třech týdnech tohoto nového zdravějšího způsobu žití klesne u většiny lidí krevní tlak na rozumnou hodnotu, takže mohou přestat brát léky.
John McDougall: A Challenging Second Opinion