Deprese a úzkosti

Odvykání kofeinu může být problémem, lidé, kteří se pokoušejí s jeho užíváním přestat, mohou zažívat bolesti hlavy a upadat do depresí. I když tyto nepříjemné příznaky trvají jen několik dní, jejich oběti se pokládají za těžce zkoušené (a žel, ne vždy se jim podaří zvítězit).

Náš sklon k pocitům úzkosti či depresím však ovlivňují i mnohé další látky, včetně potravin, které konzumujeme. Zřejmě nejlépe studovaným příkladem látky způsobující specifické změny nálady a nalézající se v naší potravě je esenciální aminokyselina tryptofan. Tato aminokyselina se v mozku přeměňuje na serotonin, který hraje velmi významnou roli v celé řadě reakcí v mozku. Serotonin reguluje nadměrnou dráždivost různými čichovými, chuťovými, vizuálními i sociálními podněty. Následně je ovlivňován spánek, sexuální chování, agresivita, tělesná aktivita, vnímavost (včetně vnímání bolesti) i nálada. Tabletky s tryptofanem bývají užívány proti nespavosti, svalovým křečím a v některých případech proti depresím.

Množství tryptofanu přijaté z konzumované potravy má jenom malý vliv na množství tryptofanu, které vstupuje do mozku. Nejdůležitějším faktorem, který rozhoduje o tom, kolik tryptofanu skutečně vstoupí do mozku, je koncentrace dalších aminokyselin o velkých molekulách, které jsou současně přítomny v krvi. Aminokyseliny o velkých molekulách, mezi nimi i tryptofan, mezi sebou soutěží o to, které se podaří projít "branou" mezi krví obíhající v krevním řečišti a relativně uzavřenou mozkovou tekutinou. Strava s vysokým obsahem bílkovin (hodně masa, mléčných výrobků a vajec) poskytuje celou řadu aminokyselin, které s tryptofanem o vstup do mozku soutěží; konečným výsledkem je, že se do mozku dostane méně tryptofanu a dojde ke snížení syntézy serotoninu. Naopak strava s nízkým obsahem bílkovin a vysokým obsahem uhlohydrátů (hodně škrobů, zeleniny a ovoce) ústí v nejvyšší hladiny serotoninu v mozku - s tryptofanem soupeří o vstup do mozku méně aminokyselin o velkých molekulách. Pro vás - konzumujete-li tuto zdravější stravu - to znamená nižší hyperaktivitu, méně úzkostných stavů a depresí, nižší výskyt nespavosti.

U některých lidí jsou úzkostné stavy, deprese a únava působeny alergickou reakcí na některou potravinu. Nejobvyklejší příčinou potravinových alergií jsou mléčné výrobky, následované vejci. Dalšími běžnými viníky jsou pšenice, kukuřice a citrusové plody; dá se však říct, že prakticky kterákoliv potravina může způsobit u někoho alergickou reakci. Alergické reakce jsou často velmi nenápadné a dají se obtížně diagnostikovat, pokud není inkriminovaná potravina buď náhodou nebo schválně ze stravy vyřazena a při jejím pozdějším opětném zařazení nejsou zaznamenány nápadné projevy alergické reakce.

Vážným psychickým onemocněním, v jehož pozadí jsou u některých lidí konzumované potraviny, je schizofrenie. V klinických studiích byli identifikováni někteří pacienti, kteří reagovali dramatickou změnou chování na mléčné výrobky a na produkty obsahující hodně lepku (jako je např. pšenice, ječmen či žito). Někteří lidé trpící schizofrenií byli dokonce vyléčeni z tohoto onemocnění změnou stravy, která znamenala vyloučení inkriminované potraviny.

Když se setkám s pacientem, který si stěžuje, že trpí depresemi, obvykle začínám léčení tím, že se důkladně zabývám některými všeobecnými zdravotními principy. Nejprve jej samozřejmě vyšetřím, abych zjistil, zda netrpí nějakým vážným celkovým onemocněním, nikdy nezapomenu zkontrolovat funkci štítné žlázy. Zabývám se tím, jaké vypije množství kávy a alkoholu, i kolik konzumuje té které potraviny. Rovněž zkontroluji, zda nebere léky, které by mohly způsobovat změny v jeho chování. Mezi tyto léky patří v první řadě léky na snižování krevního tlaku (beta-blokátory), antikoncepční pilulky, sedativa; v podstatě se však dá říct, že se může jednat o jakékoliv léčivo.

Pokud jsou výsledky celkového vyšetření negativní, pak pacientovi navrhnu, aby přešel na stravu založenou na škrobovinách (brambory, obiloviny) a připomenu mu, že něco tak prostého, jako je chůze, pomáhá odstraňovat mírnější příznaky deprese i úzkostných stavů.

Moje doporučení: Přestaňte brát jakékoliv léky (pod dohledem lékaře), které by mohly způsobovat pocity úzkosti či deprese. Přestaňte pít alkoholické nápoje (i toto může být nutné vykonat pod lékařským dohledem) a nápoje s obsahem kofeinu. Přejděte na stravu založenou na komplexních uhlohydrátech (sacharidech). Denně věnujte pozornost fyzickému pohybu. Poohlédněte se po nějakém profesionálovi (duchovní, poradce, psycholog, psychiatr), který je dobrým posluchačem a se kterým byste mohli prohovořit své problémy. Užívání psychoaktivních léků předpisovaných lékařem je až úplně poslední možností.

John McDougall: The McDougall Newsletter