Fast food - příznak doby

Fast food je problém

Přicházíme na to, že výběr toho, co jíme, hraje velkou roli v množství kalorií, které přijmeme. Například pomeranč má 60 kalorií, zatímco plechovka limonády s pomerančovou příchutí jich může mít 180. Jeden velký pečený brambor má 110 kalorií, ale střední porce smažených hranolků obsahuje 320 kalorií. Jablko může mít 70 kalorií, ale kus jablkového koláče již 300 kalorií.

Když požádali dobrovolníky, aby se stravovali dvakrát denně po dobu jednoho měsíce v provozovnách rychlého občerstvení, výsledky byly zajímavé. Nabývali na váze a projevilo se zvýšení hladiny ALT, což svědčí o poškození jater. Za jeden měsíc se jejich riziko úmrtí zvýšilo o 63 procent.

Jídla, která jsou dnes populární, obsahují hodně kalorií, tuků (zvláště nasyceného), cukru a soli. Mezi taková jídla patří zmrzliny, limonády, hamburgery, pizza, hranolky, chipsy, koktejly, energetické tyčinky, koláčky, sladkosti a podobně - které sice lahodí chuti, ale jsou nabité kaloriemi. Kromě toho obsahují málo vlákniny i některých vitamínů a minerálů.

Pohybujeme - ale prsty!

V dnešní společnosti se dostává prstům mnohem více pohybu než nohám! Vedle aut s automatickou převodovkou máme i automatické otevírání dveří od garáže, jezdící schody, dálkové ovladače, online nákupy, filmy na DVD, počítačové hry a možnost zábavy po čtyřiadvacet hodin každý den. Celé hodiny trávíme na Facebooku nebo chatováním na internetu. Nedá se říct, že takový životní styl by byl ideální k produkci štíhlých a vypracovaných tělesných schránek. Stále více dětí a mladých lidí tak dnes bojuje s abnormálními hodnotami krevních lipidů a zvýšeným krevním tlakem, které typicky předcházejí nástup cukrovky.

Vegetariánský životní styl je důležitou složkou programu udržení přiměřené tělesné hmotnosti. Ve studii EPIC-Oxford byl přírůstek váhy za pět let nejnižší u těch, kteří přešli na stravu s nízkým obsahem živočišných potravin. U adventistů (členové Církve adventistů sedmého dne) žijících na Barbadosu, bylo po pěti letech sledování množství obézních o 70 procent nižší u vegetariánů než u těch, kteří jedli maso.

Jezme méně, budeme žít déle

Množství potravy, které přijmeme, hraje významnou roli v tom, kolika let se dožijeme. Když omezovali u pokusných zvířat (opice rhesus) množství kalorií, ty opice, které dostávaly jen 70 procent kalorií oproti tomu, co je běžné, se dožívaly vyššího věku a měly nižší úmrtnost. Současně měly také nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky a rakoviny. Kromě toho měly méně tělesného tuku, nižší stupeň atrofie mozku a více svalové hmoty.

U lidí bylo pozorováno, že omezení kalorií o třicet procent přineslo významný prospěch - o 20 procent lepší výsledky při testech verbální paměti u skupiny starších lidí, a to již po tříměsíční intervenci. Současně se snížily hladiny inzulínu (na lačno) a CRP (ukazatele zánětlivých procesů), které jsou klíčovými ukazateli pozdějšího rozvoje nemoci.

Ve studii na stoletých obyvatelích Okinawy se ukázalo, že starší Okinawané se obvykle nepřejídají. Naopak - jedí pouze dopolosyta, zhruba do 80 procent naplnění žaludku. Výsledkem je, že na tomto japonském ostrově je jenom velmi málo lidí s nadváhou. Jejich strava sestává v první řadě z potravin s vysokým obsahem vlákniny, jako je ovoce a zelenina. Mnozí obyvatelé si udržují vitalitu a dobré zdraví do velmi vysokého věku.

Lidé mají tendenci se přejídat, když je velký výběr. Vědci například zjistili, že lidé snědí při jednom jídle více těstovin, pokud jsou servírovány ve dvou nebo třech různých tvarech.

Je také důležité jíst potraviny, které mají nízkou kalorickou hustotu. Talíř se smaženým tofu se zeleninou může mít stejný objem jako hamburger s hranolky - ale přitom pouze pětinové množství kalorií.

Winston J. Craig, profesor výživy na Andrews University v Berrien Springs, Michigan