Infarkt
Máte na mysli, že to, co jíme, se podílí na vzniku stavu, který posléze vede k infarktu?
Během druhé světové války musela většina Evropanů změnit jídelní návyky od běžné stravy, která sestávala z masa, vajec a mléčných výrobků, k prostší stravě tvořené brambory, zrninami, luštěninami, listovou a kořenovou zeleninou. A výsledek? Dramatické snížení v počtu onemocnění aterosklerózou, které přetrvalo několik let.
Existují důkazy o tom, že vznik koronární nemoci srdeční souvisí s tím, co jíme?
Japonsko je země, kde všechny přednosti a nedostatky civilizace jsou koncentrovány na malém prostoru. Je zde obrovská hustota obyvatel, přelidnění, ohromná města, vysoká úroveň techniky. Přesto se v Japonsku ještě po druhé světové válce infarkt myokardu prakticky nevyskytoval. To bylo v době, kdy Japonci ještě požívali svou původní stravu, která byla téměř bez masa, mléka a vajec. Keys popisuje, jak zde konali mezinárodní konferenci. Měli se dostavit nejuznávanější odborníci z USA. První z nich přijeli o týden dříve a spolu se svými spolupracovníky – předními japonskými lékaři – hledali v milionovém japonském městě jediný případ infarktu myokardu. Nemohli jej nalézt. Prohlíželi dokumentaci a stále nic. Už si mysleli, že odejdou s nepořízenou. Až náhle narazili na jeden případ. Postiženým byl Japonec, který se zcela nedávno vrátil z USA. Jedl tedy americkou stravu, která tehdy měla na celém světě nejvíce masa, mléka a mléčných výrobků, vajec.
Prakticky s úplnou jistotou můžeme prohlásit, že živočišné potraviny jsou hlavní příčinou nemocí srdce a cév v hospodářsky vyspělých státech světa.
Které skupiny obyvatelstva jsou riziku infarktu myokardu nejvíce vystaveny?
A naopak, všude, kde je nízká spotřeba masa, mléka, vajec, nízká spotřeba živočišných potravin, čili všude, kde je nízká spotřeba živočišných bílkovin, tam je i nízká úmrtnost na infarkt myokardu, tam jsou obyvatelé málo postiženi aterosklerózou.
Není podstatné, že hlavní bezprostřední příčinou nejsou živočišné bílkoviny, ale saturované (nasycené) tuky a cholesterol. Cholesterol se nachází pouze v živočišných potravinách. Čili pouze v těch potravinách, které obsahují živočišné bílkoviny. Devadesát procent saturovaných tuků v naší stravě pochází z živočišných potravin. Čili z těch potravin, které jsou zdrojem živočišných bílkovin.
Ve stravě se živočišné potraviny, živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol vyskytují současně. Pokud jíme třeba maso, znamená to, že jíme současně živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol. Všechny tyto potraviny jdou skutečně ruku v ruce a není podstatné určovat, jak která z nich se o nemoci zaslouží. Můžeme prostě říci, že spotřeba komplexu živočišné potraviny (maso, mléko a mléčné výrobky, vejce), živočišné bílkoviny, živočišné tuky, saturované tuky, cholesterol, tato spotřeba je spojena s mnohonásobně zvýšenou úmrtností na infarkt myokardu a se zvýšenou nemocností a úmrtností na důsledky aterosklerózy.
U kterých lidí je riziko infarktu nejvyšší?
Jak mohu poznat, jestli mám aterosklerózu?
Jaká opatření můžeme proti infarktu myokardu učinit?
Jaký je tedy nejlepší postup?
Začněte jíst stravu, která je chudá na tuky a cholesterol, ale bohatá na nerafinované komplexní uhlohydráty a vlákninu – začněte tedy jíst především hodně obilovin, zeleniny a ovoce. Tato strava dokáže snížit váš krevní cholesterol o 20-30 % a normalizovat cukrovku ve většině případů během čtyř týdnů. Když omezíte i příjem soli, pomůže vám tato strava rovněž normalizovat krevní tlak. Začněte se denně aktivně pohybovat a současně, pokud jste kuřák, pokuste se kouření omezit.
Z knihy Tomáše Husáka Stop nemocem. Vydalo nakladatelství Pragma.