Jak zanikají civilizace

O několik dní později kdosi prošel kolem a připsal pod to: "A v posledních pěti minutách také není o co stát."

My se nacházíme někde mezi prvními pěti a posledními pěti minutami života. Pokud je však možné poznat pravdu - a já věřím, že je - pak existují důkazy, které varovně naznačují, že jsme mnohem blíže posledním pěti minutám dějin lidstva, než si kdokoli z nás uvědomuje!

Sir Arnold Toynbee, anglický historik, který vystudoval v Oxfordu a dlouhá léta vyučoval na londýnské univerzitě, došel před padesáti lety k překvapujícímu a znepokojivému závěru. Napsal dvanáctisvazkovou analýzu vzestupu a pádu světových civilizací, kterou nazval Studium historie. V tomto rozsáhlém díle pečlivě analyzuje dějiny jedenadvaceti různých světových civilizací od starověkého Říma k imperiální Číně, Babylonu, Řecku, Aztékům, Japoncům atd. Pátý díl se 712 stránkami nese podtitul "Rozpad civilizací" a pojednává o šesti důkazech úpadku a zániku civilizací.

Hluboce znepokojující je na jeho závěrech skutečnost, že těchto šest důkazů zní jako prorocká předpověď. Vztahuje se těchto šest charakteristik, i na civilizaci, ve které žijeme my dnes? Je naše civilizace na pokraji zhroucení a rozpadu? Jsme podobně jako Titanik na cestě, na které nás čeká zkáza? Nechám na vás, abyste odpověděli na tyto otázky, když budeme krátce zkoumat šest důkazů Sira Arnolda Toynbeeho.

1. Kulturní sebevražda

Charakteristika číslo jedna určuje civilizaci na pokraji zhroucení takto: Podle Toynbeeho společnost, která je v rozkladu je zřídkakdy nahrazena nějakou jinou civilizací - spíše dojde k něčemu, jako je kulturní sebevražda, utrpení, které nazývá "schisma (rozbití nebo zlomení) duše". Stalo se to již v dějinách? Ano, samozřejmě. Stál jsem u hojně navštěvovaných památek slavného římského Kolosea, jehož rozpadávající se pozůstatky jsou dodnes jedním z klasických příkladů tohoto "schismatu duše" nebo kulturní sebevraždy. Uvnitř Kolosea - aby si příjemně zkrátili chvíle volna - se shromažďovali obyvatelé zanikající říše, aby sledovali a těšili se z toho, jak jsou zabíjeni lidé přímo před jejich dychtivýma očima a tleskajícíma rukama. Byly to orgie krve, jejichž jediný rozdíl od Hollywoodu dneška spočíval v tom, že místo kaskadérů a figurín s umělou krví a plastickými končetinami, se Římané rozhodli používat "živé mrtvoly" muže, ženy a děti, kteří byli brutálně vražděni pro zábavu nedělního odpoledne. Kulturní sebevražda - dochází k ní znovu? Nechci se nyní ponořit do rozborů televizní programové nabídky, kterou lze zhlédnout po celém světě - chci se také omluvit za skutečnost, že je to můj vlastní národ, který je největším producentem a dodavatelem krvelačné zábavy. Každý myslící člověk kdekoliv na světě je schopen vnímat onen krvelačný hlad a nenasytnou touhu po lidském násilí - a to vše pro zábavu člověka. Kdo může pochybovat o tom, že v dnešní době opakujeme tragický pád Římské říše. Navíc tak činíme s noblesou a lehkostí, která je ještě nechutnější a nebezpečnější, protože nevidíme, jak se k nám nepozorovaně blíží naše vlastní smrt.

2. Únik z reality

Charakteristika číslo dvě rozpadající se společnosti, která je odsouzena k zániku: Toynbee popisuje pocit, který nazývá "absentérství". To je jen jiné slovo pro "únik z reality", duševní útěk od společenských problémů ústupem do světa rozptýlení a zábavy. Příkladem jsou takzvané "extrémní sporty". Ty nyní zaplavují městské ulice, venkovské cesty a televizní obrazovky... Získávají stále rostoucí díl z více než 40 miliard, které Američané utrácí za sportovní potřeby. Od bruslení na kolečkových bruslích při rychlosti 20 km/h po skákání z letadla z desetikilometrové výšky kvůli vzdušnému surfování nebo k skákání z budov, mostů, anténních vysílačů a skalních útesů s padákem, kdy vychutnáváte volný pád - extrémními sporty jsou lidé posedlí po celém světě. Týden trvající X Games, což je olympiáda extrémních sportů, svede dohromady více než 400 "extrémistů" světové špičky. Vše je satelitem přenášeno do téměř 200 zemí "pro divoké vzrušení a úplné odrovnání" v hlavní vysílací době.

Nikdo není proti tělesnému cvičení a radosti, kterou přináší sport a rekreace. Toynbeeův závěr jen říká, že upadající společnost stále více propadá útěku před realitou holdováním pokleslé zábavě. K tomu lze ještě přidat miliardy dolarů, které lidé po celém světě utrácejí za únik v podobě alkoholu, drog a nevázaných večírků.

3. Pasivní postoj

Charakteristika číslo tři, která svědčí o nastávajícím kolapsu civilizace: Projevuje se "pasivní postoj", ve kterém lidé podléhají bezcílnému determinismu (nic, co děláme, nemůže ovlivnit přítomnost, osud to tak chtěl), jako kdyby vůbec nezáleželo na jejich úsilí a oni vůbec nemohli ovládat svůj život. Toynbee popisuje fatalismus davů- pocit beznaděje a bezmocnosti. Nízká návštěvnost při volbách, projevující se po celém světě, je dostatečným důkazem, že veřejnost se stala nejen cynickou, pokud jde o politiku, ale že lidé podlehli dojmu, že "je to jedno, stejně to neovlivním". To je odraz onoho pocitu bezcílnosti. Zdědili jsme chaotický světě a s tím mnoho nenaděláme, stěží se podaří sem tam něco vylepšit. Co však dokážeme dlouhodobě změnit?

4. Pocity viny

Charakteristika číslo čtyři rozpadající se společnosti: Existuje v ní "vědomí hříchu", sobecká neochota a pocit viny, který pochází z opuštění morálních zásad civilizace. Sledujte americký televizní pořad "Živě v sobotu večer a některé noční talk show a můžete sami zakusit tento pocit viny, který je "oblečen" do nervózního smíchu a nemravných vtipů. Zeptejte se psychiatrů a psychologů po celém světě, kolik z jejich klientů jsou lidé těžce podléhající pocitu viny.

Navštivte různá náboženská místa na této planetě a naleznete muže, ženy i děti nejrůznějšího věku, kteří se pomocí určitých náboženských úkonů snaží očistit a zbavit pocitu viny. Toynbee na základě svého pečlivého výzkumu poznamenal, že masový prožitek viny a hříchu předchází pádu civilizace.

5. Vědomí promiskuity

Charakteristika číslo pět: Toynbee to popisuje jako "vědomí promiskuity", které pohltilo zanikající společnost. Není to myšleno jen v sexuálním slova smyslu. Autor spíše popisuje stav mysli, která nekriticky přijímá vše ve snaze najít smysl věcí a možná tak zastavit blížící se zkázu. Tato promiskuita je nekritickou tolerancí, neuspořádaným soustředěním na "vřící kotel" v náboženství, literatuře, umění, chování a zvycích.

Podívejme se blíže na hnutí New Age, které stále silněji ovlivňuje intelektuální kruhy po celém světě. Je to nejroztodivnější směsice pohanství a náboženství, duchovnosti a filozofie, humanismu a teismu, jaká se kdy na světě objevila. Inteligentní, vzdělaní lidé, kteří se snaží najít smysl života, naději a pocit jistoty v těch nejpodivnějších věcech, nepozorovaně spojují, ve svém úsilí chytit se stébla, do zvláštní směsice magii a naději!

6. Bezzákonost

Probrali jsme pět ze šesti bodů - ale je to právě šestý důkaz, který nejzřetelněji ukazuje, že naše civilizace stojí na pokraji zkázy. Toynbee popisuje, jak rozpadající se společnosti upadají do stavu nevázanosti neboli bezzákonosti.

Bezzákonnost - to je očividné pohrdání morálkou, zákony společnosti, zřeknutí se zákona. Jak jinak bychom mohli vysvětlit náhlý a rychlý rozmach terorismu, genocidu ve Rwandě a Kampučii, která za sebou zanechala miliony mrtvých - copak to není důkaz svědčící o bezzákonnosti? Jak jinak bychom mohli popsat Hollywoodem produkované barevné velkoplošné vyvyšování lidské brutality, vraždění, poškozování zdraví a násilí Vždyť to je neomluvitelné vyzdvihování bezzákonnosti, provozované naším zábavním průmyslem.

Bezzákonnost. Neprojevuje se jen v teroristických akcích, genocidě a Hollywoodu - svědčí o ní bezpočet věcí, které každodenně občané otevřeně i tajně dělají ve svém životě - krádeže domácích mazlíčků z hotelových pokojů, malé záměrné nepřesnosti v daňovém přiznání - lhaní, podvádění, krádeže. Každá civilizace poznala příliš pozdě starou pravdu, že drobné otvory v přehradě rychle přivodí pád celé stavby.

Zde máme oněch šest charakteristik zanikající a umírající civilizace. Stojíme dnes na hraně? Dá se ještě odvrátit blížící se rozpad naší civilizace? Je skutečně "za pět minut dvanáct" nejen pro naši civilizaci, ale i pro lidstvo jako takové?

Dwight Nelson