Jaké změny jídelníčku mi přinesou největší zdravotní prospěch?
Ovoce a zelenina jsou pravděpodobně, zjednodušeně řečeno, nepatrně zdravější než obiloviny. Ten rozdíl je však v podstatě velmi malý. Zvýšíme-li tedy spotřebu obilovin, vykonáme pro své zdraví přibližně totéž, jako když zvýšíme spotřebu ovoce či zeleniny.
Obdobně tomu své zdraví zlepšíme, když snížíme spotřebu mléka a mléčných výrobků, když snížíme spotřebu masa, když snížíme spotřebu vajec. Prospěch pro naše zdraví je dán tím, o jak mnoho, přesněji řečeno, o jak velkou energetickou hodnotu snížíme tu spotřebu živočišných potravin. Jeden kilogram másla, smetany či šlehačky má mnohem větší energetickou hodnotu než jeden kilogram masa či jeden litr mléka. Proto snížení spotřeby o jeden kilogram másla je zcela neporovnatelně větším prospěchem pro naše zdraví než snížení spotřeby o jeden litr mléka.
Jakmile však přepočítáváme na energii v potravě obsaženou, tak rozdíly mezi jednotlivými živočišnými potravinami již nejsou příliš velké. Představíme-li si pro jednoduchost, že naše strava je v přepočtu na obsaženou energii ze dvou třetin tvořena rostlinnými potravinami a z jedné třetiny živočišnými potravinami, pak zvýšení spotřeby rostlinných potravin je automaticky spojeno se snížením spotřeby živočišných potravin. Tudíž předpokládáme, že celková spotřeba potravin v přepočtu na obsaženou energii se nezmění. Prospěch ze zvýšení spotřeby rostlinných potravin je potom logicky zhruba stejný jako prospěch ze snížení spotřeby živočišných potravin. Velmi zhruba řečeno si můžeme říct, že snížení spotřeby jakékoliv živočišné potraviny o 1000 kcal je zhruba stejně prospěšné, bez ohledu na to, o jakou potravinu se jedná. K dosažení stejného efektu však můžeme buď snížit spotřebu jen o jeden kilogram čistých tuků anebo o mnoho kilogramů libového masa. „Efektivnější“ je tedy snižovat spotřebu čistých živočišných tuků.
Stejně tak, zjednodušeně řečeno, můžeme si myslet, že zvýšení spotřeby rostlinných potravin o 1000 kcal je zhruba stejně prospěšné. Samozřejmě, tohoto cíle snadno a s minimálními náklady dosáhneme, když svou spotřebu zvýšíme o jeden kilogram mouky nebo obilných vloček. Je neporovnatelně dražší, pokud chceme dosažení stejného množství energie získat zvýšením spotřeby ovoce a zeleniny. Té budeme muset spotřebovat mnoho kilogramů a přijde nás to tak třeba až třicetkrát dráže.
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu