Jakou roli hraje stát v informovanosti občanů o významu jednotlivých zdravotních opatření?
MUDr. Rath na to odpověděl v souladu s moderními poznatky, že úroveň zdraví je jenom z 15% závislá na úrovni zdravotní péče a ze zbývajících 85% je dána jinými faktory - hlavně životosprávou. Je zřejmé, že místo toho, aby všechny finanční prostředky šly na podporu placené zdravotní péče, tj. péče, která zdraví ovlivňuje jenom z 15%, měly by prostředky jít spíše na ovlivnění životosprávy, a jmenovitě stravování, které zdraví ovlivňuje ze zbývajících asi 85%.
Čtyřicet let až do roku 1989 byli naši lékaři a obyvatelé učeni, že nejdůležitější pro zdraví je dostatek živočišných bílkovin, dostatek celkových bílkovin (rostlinných a živočišných dohromady), dostatek živočišných potravin, tzn. masa, mléka a mléčných výrobků, vajec. Mnozí lékaři si to dodnes ještě myslí a mnozí obyvatelé také. Když mi pád cenzury umožnil říci ve veřejných sdělovacích prostředcích, že výše zmíněné tvrzení je nesprávné, že čtyřicet let u nás doporučované stravování vede k poškozování zdraví, tak mi na to všichni přední odborníci ministerstva zdravotnictví i jiných resortů odpověděli, že toto jejich doporučení (hodně živočišných potravin) je prý stanoviskem lékařské vědy. Mnozí lidé tomu věřili a někteří z nich, a to i četní lékaři, tomu věří dodnes.
Za této situace se domnívám, že by bylo pro zlepšení informovanosti občanů i lékařů přínosné a vhodné, kdyby ministerstvo zdravotnictví (nebo některý orgán určený vládou) opakovaně vyhlásilo, že ministerstvo zdravotnictví opravuje svá minulá nesprávná stanoviska, že doporučuje snížit spotřebu živočišných bílkovin, snížit spotřebu celkových bílkovin, snížit spotřebu živočišných potravin (masa, mléka a mléčných výrobků, vajec).
Stát by se měl zasadit o to, aby ti oficiální „odborníci“ ministerstva zdravotnictví, kteří zůstali ve svých funkcích a v jejichž zájmu tedy je, aby nikdy jasně neupozornili na to, že to, co celá minulá desetiletí hlásali, to, s čím spojili celou svou odbornou kariéru, je mylné, byli nahrazeni lidmi, kteří prosazují poznatky, které jsou v celém světě uznávané, Těmto lidem by měl poskytnout odpovídající prostředky, aby mohli zdraví obyvatel pozitivním způsobem ovlivnit.
Všechny hlavní zásady výživy (a životosprávy vůbec) lze prokázat shromážděním výsledků pozorování z celého světa. Tyto ukazují, že lidé kteří se správně stravují, např. jí málo živočišných potravin, jsou hlavními civilizačními chorobami postihování méně než lidé, kteří se nesprávně stravují, např. jí hodně živočišných potravin.
Postačilo by, aby vláda předem vybrala určitou instituci, např. Státní statistický úřad anebo české zastoupení v IMIA (International Medical Informatics Association), a přidělila jim peníze na tento úkol. Ke každé sporné otázce by si nechaly předložit podklady, které prokazují to i ono tvrzení. Stastistikové by to potom souhrnně zhodnotili a vyhlásili celkový výsledek. To je jako při volbách, kdy jednotlivý hlas nic neznamená, rozhoduje jejich součet.
Řekli jsme si již, že zdraví je z asi 85% ovlivňováno životním stylem apod. Samozřejmě, i když se nám dostane správných informací o zdravém životním stylu, může to trvat desítky let, než se změní stravovací návyky. To však neznamená, že nemá žádný smysl v této oblasti prevence nic podnikat. Právě naopak. Velmi zjednodušeně můžeme říci, že podaří-li se státu doručit lidem správné informace o vztahu výživy a zdraví, o vztahu životosprávy a zdraví, může tím pro zdravotní stav obyvatelstva vykonat možná více, než kdyby investice do zdravotnictví zvýšil na troj- či čtyřnásobek.
Jsem pevně přesvědčen, že se najdou lidé a politici, kteří pochopí závažnost těchto myšlenek a zasadí se na těch správných místech o jejich prosazení.
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu