Jakou roli hraje životospráva pro odolnost vůči infekčním onemocněním?
Avšak i zde platí to, že nebezpečnost infekčních nemocí zvyšují stres, kouření, obezita a nebezpečí naopak snižuje fyzická aktivita a vhodná výživa.
Četl jsem kdysi rozsáhlé rozbory zabývající se tím, jak jednotlivé složky stravy zvyšují odolnost člověka proti infekčním nemocem. Potíž je v tom, že většinu nezbytných složek - vitaminů, minerálů atd., které potřebuje člověk, současně potřebují pro svůj rozvoj i škodlivé mikroorganismy. Čili jejich nedostatek může v některých případech více poškodit škodlivý mikroorganismus než člověka. Výjimkou jsou pouze dvě složky stravy, vitamin C a vitamin A. Omezení jejich množství v těle člověka škodlivým mikroorganismům prakticky nevadí, člověku bránícímu se nemoci však ano. Vitamin A si v těle dokážeme vytvořit z beta-karotenu, který má sám o sobě některé specifické užitečné vlastnosti, je to antioxidantium. Z tohoto důvodů se zdá, že proti infekčním nemocem nám nejvíce může napomoci dobré zásobení vitaminem C (kyselinou askorbovou) a beta-karotenem.
Jsou tedy dva hlavní typy nemocí - nemoci infekční a civilizační. Výskyt infekčních nemocí závisí hlavně na hygieně a úrovni lékařské péče. V porovnání s tím je mnohem méně ovlivňuje výživa a jiné faktory.
Civilizační nemoci jsou naopak v rozhodující míře působeny nesprávnou výživou, kouřením a pak, i když v mnohem menší míře, nedostatkem fyzického pohybu, obezitou, stresem atd. Člověk, který se těmito otázkami profesně nezabývá, si to ovšem nemusí uvědomovat a může pak mylně říkat: No, neříkejte nám, že výživa, kterou doporučujete - málo živočišných potravin atd.- je užitečná, tak se stravují přece v rozvojových zemích a tam je průměrná délka života mnohem nižší než u nás.
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu