Je dobré shazovat kilogramy držením nejrůznějších diet?
Jak se k takovémuto závěru dospělo? V mnoha zemích světa byla u tisíců lidí dlouhodobě sledována jejich váha a také další faktory ovlivňující jejich zdraví, nemocnost a úmrtnost. Zmíněná šetření ukázala, že lidé, jejichž váha nejvíce kolísala, tedy hlavně ti, kteří úspěšně absolvovali odtučňovací kúry, měli výrazně vyšší nemocnost a úmrtnost než ti, jejichž váha nekolísala, čili než ti, kteří žádné úspěšné odtučňovací kúry nepodnikli.
Detailní matematická analýza ukázala například, že lidé, jejichž váha postupně a vytrvale dlouhodobě neustále mírně stoupala, byli na tom zdravotně lépe než lidé, kteří váhu opakovaně shazovali a zase nabírali (ve většině případů dochází časem k dosažení původní váhy), avšak dlouhodobě u nich k růstu váhy nedocházelo.
Časově nejdelší a v mnoha směrech nejrozsáhlejší šetření bylo provedeno ve Framinghamu. Tam od roku 1948 sledovali 5127 osob. Vyšetřovali je každé dva roky celkem po 32 let. Lissner a spol. uvádí, že muži, jejichž váha nejvíce kolísala, měli celkovou úmrtnost o 65% vyšší než muži, jejichž váha kolísala nejméně. (Lissner L, Odell PM, D´Agostino RB, et al. Variability of body weight and health outcomes in the Framingham population. N Engl J Med 1991; 324:1839-44.)
Lee a Paffenbarger sledovali 11 703 mužů po dobu 11 let. Zařadili je do pěti stejně početných skupin v závislosti na tom, jak velké byly změny jejich váhy. Ve skupině s největšimi změnami váhy, čili tam, kde se váha zvyšovala nebo snižovala o více než 5 kg, byla úmrtnost zhruba o polovinu (tedy o 50%) vyšší než ve skupině s nejmenšími změnami váhy, čili tam, kde byly změny o méně než 1 kg. (Lee I-M, Paffenbarger RS. Change in body weight and longevity. JAMA 1992; 268:2045-49.)
Proč jsou lidé, kteří úspěšně shazují kilogramy, za to dlouhodobě „odměňováni“ tím, že jsou častěji nemocní a častěji předčasně umírají? Možných vysvětlení by bylo mnoho - snad jsou škodlivé samy rychlé změny váhy, snad je příčinou stres, který je spojen s úsilím o snížení váhy a snahou o její udržení, možná jsou příčinou některé nezdravé stravovací zvyklosti, které bývají doporučovány (např. bezuhlohydrátová dieta), anebo jsou příčinou látky, které se požívají proto, aby se „chemicky“ zahnal hlad. Podstatné je to, že lze zjednodušeně říci, že s každým rychlým úspěšným snížením váhy se zvyšuje naše pravděpodobnost, že v budoucnu předčasně zemřeme.
Pokusy o naplňování jednoho z falešných ideálů dnešní doby, který hlásá, že nezbytnou součástí úspěchu, zdraví a krásy je štíhlost, tak působí nejednomu z nás víc škody než užitku.
Tomáš Husák, matematik a biolog, přední evropský odborník na zdravou výživu