Závislost na hladovění

Extrémní diety snižují koncentraci dopaminu v mozkových centrech rozkoše a ve skutečnosti tak zvyšují nebezpečí, že dojde k nadměrnému užívání návykových látek. Studie ukazují, že se laboratorní zvířata dožadují navýšení dávky drogy, jsou-li podvyživená.

Více než pět milionů Američanů (většinou se jedná o ženy) trpí nějakou poruchou příjmu potravy - anorexií (nechutenstvím) či bulimií (chorobnou chutí k jídlu, přejídáním). U milionů dalších se pravidelně projevují příznaky poruch příjmu potravy nebo si dělají starosti se svojí váhou.

Anorexie se vyznačuje neschopností udržet si normální tělesnou hmotnost. Jedním ze zajímavých aspektů je, že na počátku tohoto onemocnění často stojí snaha zhubnout anebo vyrovnat se s nějakou emoční situací. Dochází však ke stavu, jemuž se dostalo přízviska „závislost na hladovění". I když možná takoví lidé chtějí jíst, nemohou. Brownell a Fairburn, dva odborníci na poruchy příjmu potravy, podporují teorii, že anorexii i bulimii lze klasifikovat jako závislosti.

Anorexie v České republice

V ČR je ročně hospitalizováno v průměru kolem 500 pacientek s mentální anorexií. 5 % anorektiček na následky nemoci umírá. Přibližně z 95 % jsou anorexií postiženy ženy. Naprostá většina z nich je v adolescentním a pubertálním věku, tj. ve věku od 12 do 18 let, i když někdy se porucha může objevit i po čtyřicítce či padesátce. Stejně tak jsou známy případy o hospitalizování čtyřleté dívenky s diagnózou mentální anorexie.

Podle výzkumu na českých školách vzrostl počet děvčat, která drží dietu mezi 11. a 15. rokem, na více než dvojnásobek. Jen třetina patnáctiletých dívek si myslí, že nepotřebuje držet dietu. Alarmující je i počet mladých děvčat, která ze strachu z tloušťky zvracejí nebo berou projímadla. Celkem 57 % dívek a 34 % chlapců uvedlo, že není spokojeno se svým tělem. Většina dětí se přiznala, že svou touhu po štíhlejší postavě řeší od dětství redukčními dietami, vynecháváním hlavních jídel, nadměrným cvičením nebo násilným zvracením.

Dvě třetiny postižených dávají anorexii do souvislosti s nějakou životní událostí, spouštěcím faktorem. Nejčastěji jsou zmiňovány narážky na tloušťku a tělesný vzhled, sexuální konflikty, významná životní změna, osobní nezdar nebo nemoc a problémy v rodině nebo odloučení od rodiny. Uvádí se, že 40 % jedinců se uzdraví, 30 % se zlepší, 20 % se nezlepšuje a přechází do chronického stadia s kolísavým průběhem, asi 5 % se naopak stane obézními. 2-5 % chronických případů končí sebevraždou. Mentální anorexie vede ze všech psychických poruch nejčastěji k smrti.

Největší riziko jak pro poruchy příjmu potravy, tak pro užívání drog hrozí v dospívání. Je proto nanejvýš nutné odmítat nebezpečnou propagandu v médiích, která nazývá nepřiměřenou hubenost „krásou" a diety omezující příjem kalorií označuje jako „normální".

Je důležité učit děti a dospívající mládež, že dobrá fyzická kondice, vitalita a zdraví jsou výsledkem dlouhodobých rozumných voleb, nikoliv bláznivých pohybových a dietních režimů. Každý může být atraktivní - mladší i starší člověk. Atraktivní vzhled však není totéž jako přirozená krása. Přirozená krása časem vadne, kdežto skutečná atraktivnost je dána kvalitou osobnosti v kombinaci s přiměřenou dávkou sebevědomí. A právě díky ní může být člověk s přibývajícími léty stále atraktivní.

Ti, kteří strádají vážným onemocněním, jako je anorexie, potřebují lékařskou péči. S jakoukoli poruchou příjmu potravy mohou být spojeny i duševní poruchy, proto je třeba doporučit důkladné klinické vyšetření.

Z knihy Vicki Griffinové a spol. Cesta ke svobodě. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.