Jeruzalém a antény
"A teď tady máme Clifforda Goldsteina", zabouřil hostitel do mikrofonu, " který je čistokrevným, stoprocentním Židem!" I když to myslel dobře, připadal jsem si jako kráva při dražbě ("Teď tady máme čistokrevnou, stoprocentní holsteinskou krávu"). Možná jsem je měl nechat, když jsem vystoupil na pódium, aby mi nejprve zkontrolovali kvalitu chrupu.
Nicméně onen muž měl pravdu: jsem stoprocentní, čistokrevný Žid. Přinejmenším po stránce genetiky a náboženských kořenů. Ve své hlavě jsem však Řekem. Miluji pokusy řeckých filozofů objevit pravdu prostřednictvím uvažování, zkušeností, logických úvah. Nevadí, že se v tolika věcech mýlili; způsob, kterým se snažili vyšťourat pravdu z hvězd, ze skal a ze syrové, neúprosné logiky mi připadá fascinující.
Nedávný čelní náraz s jednou myšlenkou však radikálně přestavěl moje gnoseologické předsudky. Zamyslete se nad tímto: Ze všech pravd, ke kterým můžeme kdy dospět, která je tou nejdůležitější?
Ovšem, pro nás křesťany je to skutečnost, že Ježíš Kristus na kříži nesl trest za naše hříchy, tak abychom my sami jej nikdy nemuseli nést, a že skrz víru v Něho můžeme stanout při soudu před Bohem v perfektním stavu, protože jsme oblečeni do Jeho spravedlnosti (ne naší), což je jediný způsob, jak dosáhnout věčného života. V kontrastu k této pravdě se stávají otázky, zda filosofové se mají stávat králi anebo zda Achilles může dohnat želvu anebo zda můžete dvakrát vkročit do téže řeky, banálními a otřepanými.
A přitom (a zde je kořen věci), jak jsem se dozvěděl tuto nejdůležitější pravdu o Kristu a o kříži? Prostřednictvím vědy? Logiky? Empirické analýzy? Matematiky? Ani náhodou! Znám tuto pravdu jenom proto, že mi o ní někdo řekl, že jsem jí byl po lžičkách nakrmen odkrývajícími kapkami Božího Slova.
Věda, logika a matematika mohou vést k hlubokým pravdám o všem, včetně prchavé povahy světla, žádná z těchto disciplín - nezávisle na tom, jak vyčerpávajícím způsobem je provozována - však nevede ke kříži. K Bohu, nebo k bohům? Snad. Ke Stvořiteli nebo dokonce k inteligentnímu Designerovi? Možná. Ale k Ježíši Kristu, vtělenému Božímu Synu, který sám sebe obětoval za hříchy světa? Nikdy. Stejně tak byste mohli použít Geigerův počítač k vykládání snů.
A teď, jestli věda, empirické zkušenosti ani logické uvažování mne nemohou v konečném důsledku naučit té nejdůležitější věci, kterou mám znát a jíž je spasení v Ježíši Kristu, proč bych měl nechávat vědu, logiku a empirické zkušenosti definovat moje porozumění tomuto spasení? Protože tyto disciplíny, i při jejich maximálním využití, mne nikdy nemohou vést k Ježíši, nemá žádný smysl ustavit je jako posledního soudce či rozhodčího toho, co o Něm věřím (nač užívat holubí pero k posuzování křídla neviditelného bombardéru?). Pokud nás žádná z těchto vědeckých disciplín nikdy nepřivede ke kříži, co je činí posledními arbitry toho, čemu věříme - když věříme?
Nikdo nepopírá užitečnost těchto vědeckých disciplín; jedná se o roli, kterou si tyto disciplíny přisuzují ve sféře víry, kterou zpochybňuji. Pro příliš mnoho lidí, a patří mezi ně dokonce i někteří (zdánliví) křesťané, je Boží Slovo - spíše než standardem, kterým posuzují a kritizují závěry vědy, uvažování a empirismu - těmito disciplínami souzeno a kritizováno. Co je ve shodě s vědou, logikou a empirií (anebo přinejmenším s nějakou jejich poslední verzí), to přijímáme; co s těmito závěry koliduje, to odmítáme.
"Marná je zbožnost, kterou mne ctí," řekl Ježíš, "učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými." (Marek 7,7) Věda, logika a empirické zkušenosti nejsou ničím jiným než moderními interpretacemi lidských pouček a tradic, nyní oděnými v moderní háv. A i když lidské poučky a tradice mohou být dobré - dokonce i pravdivé - nejsou Božím Slovem; a rozhodně neposkytují nejvyšší standard pro posuzování tohoto Slova.
Není pochyb o tom, že pravda přichází z Atén. Ale Pravda samotná přišla z Jeruzaléma, Pravda, která je pro nás příliš důležitá na to, aby její objevení bylo ponecháno na nás samých. Proto nám musela být řečena.
Nasloucháme této Pravdě anebo ji filtrujeme právě těmi prostředky, které se ukázaly být nedostatečnými k tomu, aby nás této Pravdě naučily?
Clifford Goldstein