Jídelníček batolat a malých dětí

Děti mladší tří let zvládnou při jednom jídle pouze 200-300 ml potravy. Strava s příliš nízkým obsahem kalorií a vysokým obsahem vlákniny může být pro ně riskantní - nedokážou jí zkonzumovat takové množství, aby pokryli veškeré své potřeby. Kvůli zajištění normálního vývinu by měly konzumovat pokrmy s vyšší energetickou hustotou. Důležitá je pestrost jídelníčku; příliš jednostranná vegetariánská strava, jako například konzumování výlučně ovoce, nedokáže zajistit všechny živiny pro normální rozvoj dítěte.

Mateřské mléko je pro miminko tou nejlepší potravou. Složení mléka různých živočišných druhů se liší, nedoporučuje se proto nahrazovat mateřské mléko nějakou jeho náhražkou - pokud je to možné. Složení mateřského mléka se liší podle toho, co matka jí; platí, že plnohodnotná strava přináší tvorbu plnohodnotného mléka. Mateřské mléko vegetariánek obsahuje méně škodlivých látek než mléko matek, které se živí smíšenou (tedy i živočišnou, resp. masitou)stravou. Kojeným vegetariánským dětem se výborně daří, pokud rodiče dbají na zajištění dostatku železa, vitaminu B-12 a vitaminu D.

Při přechodu od kojení k podávání pevné stravy je třeba vyhnout se servírování příliš omezujících veganských diet, které jsou soustředěny pouze okolo několika druhů obilovin, zeleniny a ovoce plus obilného mléka. Taková strava nemusí zajistit dostatek kalorií a bílkovin i některých vitaminů a minerálů, zvláště vitaminu D a vitaminu B-12.

Některé obiloviny, jako je např. kukuřice, zvyšují při přípravě v podobě kaše až šestinásobně svůj objem, čímž se drasticky snižuje energetický obsah potraviny na jednotku hmotnosti. Kaše obecně samy o sobě nedokážou zajistit dostatečný kalorický příjem u malých dětí, proto se vedle ovoce, zeleniny a obilných kaší doporučuje zvýšený příjem cereálií, ořechového másla, avokáda či pomazánek ze sušeného ovoce nebo z luštěnin.

Ořechové máslo (např. arašídové) a avokádo můžeme podávat i batolatům. Avokádo je bohatým zdrojem početných živin, např. mědi, draslíku a riboflavinu. Vzhledem k vysokému obsahu tuku dodá více energie než jiné druhy ovoce. V těch oblastech, kde je nedostatek slunečního záření, by měla být strava odstavených dětí doplňována vitaminem D a B-12 - nejlépe v podobě sójového či ořechového mléka, které byly těmito vitaminy fortifikovány. Za respektování výše uvedených doporučení bylo ve vědeckých studiích prokázáno, že veganská strava podporuje normální růst a vývin dítěte. Výživová hodnota veganského jídelníčku přitom pokrývá potřeby malých i větších dětí.

Se zvyšováním velikosti žaludku je možné postupně přecházet na (veganskou) stravu dospělého. Předškoláci by ovšem stále ještě měli dostávat větší díl kaloricky vydatných potravin bohatých na vápník, zinek a železo, plus zajistit příjem vitaminů D a B-12. Na plnohodnotné rostlinné stravě obsahující luštěniny, obiloviny, ořechy a semena, ovoce a zeleninu (včetně listové zeleniny) spolu s obohaceným sójovým mlékem děti překypují zdravím. Pokud se celá rodina stravuje zdravě a dává pozor na pokrytí speciálních výživových potřeb menších dětí, pak není třeba si dělat starosti. Není ani třeba menším dětem připravovat zvláštní jídla, pouze je potřebné dohlédnout na to, aby porce, kterých se jim dostane, odpovídaly jejich potřebám.

Rodiče někdy vnucují dětem své vlastní stravovací návyky. Mohou tedy trvat na tom, aby příjem ovoce a zeleniny byl vyšší než příjem obilovin, luštěnin a ořechů, jež jsou potřebné pro dobrý vývin dítěte. Malé děti přirozeně dávají přednost konzumaci více kaloricky vydatných pokrmů. Rodiče by jim v tom neměli bránit, pokud to nevede k vylučování dalších potřebných potravin. Zdravé stravovací návyky by se měly vytvářet již v dětství. Pokud rodičům záleží na zdraví a spokojenosti jejich veganských potomků, pak by neměly dávat prostor jejich vybíravosti. Na druhé straně je ovšem potřebná určitá flexibilita rodičů a vyhýbání se extrémům. Jídlo by mělo být potěšením, nikoliv břemenem. Pro děti i rodiče by mělo být společné stravování něčím příjemným. U stolu by měla panovat uvolněná nálada, která napomáhá dobrému trávení, a děti by se neměly cítit pod tlakem, protože jejich rodiče jsou příliš přísní anebo zastávají zkornatělé až fanatické názory na výživu.

Britská studie ukázala, že kalorický příjem veganských dětí byl nižší než je běžný kalorický příjem u britských dětí, a to zejména ve věkové kategorii od dvou do čtyř let. Což ovšem nemusí být na závadu, tím spíše, když průměrná výživová hustota potravy byla u veganských dětí vyšší. Při porovnání s průměrnou britskou stravou to platilo pro většinu živin, s výjimkou vápníku a tuku. Veganské děti byly o trochu lehčí než je průměr; jejich duševní i fyzický rozvoj, včetně krevního obrazu, byl zcela normální.

V důsledku několika nešťastných případů veganská strava u dětí v tisku špatné renomé. Na vhodně volené veganské se však dětem výborně daří. Neexistují žádné studie, které by popisovaly narušení intelektuálního a fyzického rozvoje dětí - při podávání racionálně vytvořeného veganského jídelníčku.

Dospívající a mládež

Dospívající mají vzhledem k překotnému růstu větší potřebu kalorií, bílkovin, vápníku, fosforu, zinku a vitaminu D. Jejich rostlinný jídelníček by měl obsahovat dostatek zelené listové zeleniny anebo dalších potravin bohatých na vápník. Důležité je v tomto období rovněž dohlédnout na dobré zásobení vitaminem B-12 a zinkem.

Walter J. Veith, Amazing Discoveries