Filip (milující koně)

Filip byl všestranný a oddaný člověk. Prvotní církev v Jeruzalémě rostla tak rychle, že apoštolové nestačili poskytovat duchovní a sociální péči všem. Proto se rozhodli najít sedm mužů, kteří budou apoštolům pomáhat.

Dnes by to většina lidí považovala za logické opatření. Kazatelé a ostatní lidé v duchovenské službě ať plní své poslání, a ostatní aspekty církevní práce ať přenechají lidem jako Filip. Filip považoval takové rigidní rozdělení práce za nepřijatelné. Byl tak nadšen evangeliem, že nemohl nemluvit o své víře. A tak čteme, že někdy i kázal. Docela se mu dařilo v Samaří, kde vykonal i několik zázraků a kde po jeho kázání uvěřilo mnoho mužů a žen (Sk 8,4-8). Filip vysvětlil evangelium i etiopskému úředníkovi, který se na voze vracel z Jeruzaléma domů. Cestou si četl proroka Izajáše, ale nerozuměl tomu, co chtěl prorok sdělit.

Filip žil se svou rodinou v Cesareji. Měl čtyři svobodné dcery, které měly dar proroctví. Není divu, že Pavel u nich rád zůstal (Sk 21,8). Filip byl pro své děti inspirujícím příkladem. My samozřejmě nemůžeme rozhodnout za naše děti, zda uvěří v Krista, nebo ne. Ne každá křesťanská rodina je takto požehnaná. Ale podobně jako Filip, všichni můžeme vedle své „běžné“ práce šířit evangelium!

Pane, pomoz mi, abych měl vždy čas svědčit o Tobě.

Z knihy Reindera Bruinsmy Tváří v tvář. Vydalo nakladatelství Advent-Orion.