V Nóbu

David utekl do města Nóbu, kde sloužil velekněz Achímelek. Kněz hleděl s údivem, když k němu David přispěchal. Ptal se ho, co ho k němu přivádí. Mladík žil ve stálém strachu, že bude odhalen, a ve své nouzi se uchýlil ke klamu. Tím projevil nedostatek víry v Boha a svým hříchem způsobil smrt velekněze. David se z této zkušenosti poučil. Uvědomil si při ní, jak je slabý a jak se musí stále opírat o Boha.

Bůh chce, aby se jeho lid ani v největším nebezpečí neodchyloval od pravdy. Každý chybný krok Božích dětí je způsoben nedostatkem víry. Jestliže duši zahalují stíny, nedostává-li se nám světla a vedení, potřebujeme vzhlédnout k Bohu; tam na konci tmy je světlo. Kdyby odpoutal své myšlenky od tíživé situace, v níž se nacházel, a pomyslel na Boží moc a majestát, našel by pokoj i uprostřed stínu smrti.

Útrapy, které David prožíval, nebyly zbytečné ani bez užitku. Bůh ho tím učil kázni, kterou si musí osvojit, aby byl moudrým vojevůdcem a spravedlivým a milosrdným králem.

Pane, děkujeme, že i nás učíš poslušnosti a že k tomu používáš i naše chyby a selhání.

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.