Tomáš

Tomáš slyšel o Ježíšově zmrtvýchvstání a svědčilo o něm i mnoho důkazů. Uráželo jej, že se Mistr zjevil všem učedníkům kromě něho. Nechtěl uvěřit na základě jejich svědectví. Svého Pána hluboce miloval, ale nechal se ovládnout žárlivostí a nevírou. Jednoho večera se Tomáš rozhodl přijít mezi učedníky. Měl v sobě přece jen malou jiskru naděje, že by ty radostné zvěsti mohly být pravdivé. Při večeři učedníci probírali důkazy, které jim Kristus ukázal v proroctvích. „Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se doprostřed a řekl: ‚Pokoj vám‘“ (J 20,26). Potom se obrátil k Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ Zaradoval se a vrhl se Ježíšovi k nohám s vyznáním: „Můj Pán a můj Bůh“ (J 20,28).

Postojem k Tomášovi dal Ježíš svým následovníkům poučení. Názorně ukázal, jak bychom se měli chovat k lidem, kteří mají slabou víru a zabývají se především svými vlastními pochybnostmi. Ježíš nezasypal Tomáše výčitkami ani se s ním nepřel. Sám se mu zjevil. Představujme Ježíše jako ukřižovaného Spasitele v jeho lásce a milosrdenství. Potom se z mnoha váhavých úst ozve Tomášovo vyznání: „Můj Pán a můj Bůh.“

Pane Ježíši, i já chci s Tomášem vyznat: „Ty jsi můj Pán a můj Bůh!“

Ze spisů Ellen G. Whiteové vybrala Marcela Bieliková. Knihu Obraz lásky vydalo nakladatelství Advent-Orion.