Kamut - má více minerálů než ostatní obilí a přijatelnější lepek

Kamut, podobně jako ostatní obiloviny, je třeba večer namočit a druhý den pozvolna vařit doměkka, až zrno začne pukat. Trvá to dost dlouho – asi tak půldruhé hodiny.

Můžeme z něj dělat pomazánku: do mixéru dáme šálek uvařeného obilí, lžíci oleje, lžíci sójové omáčky, tři lžíce kečupu, špetku koření do mletých mas, špetku koriandru, jeden stroužek nakrájeného česneku, špetku majoránky, hrstku vlašských oříšků. Rozmixujeme do polohladka. Mažeme buď na topinky, tousty, nebo na rozpůlené rohlíky, které dáme do trouby zapéci. Doporučuji také přidat aspoň trochu kamutové mouky do směsi, z níž si pečeme chleba. Bude hodnotnější nutričně i chuťově.

Kamut má ořechovou příchuť. Je v něm hodně nenasycených mastných kyselin. A co je důležité, obsahuje hodně selenu, zinku a hořčíku, což ocení ti, kdo pamatují na protirakovinnou prevenci. Kdo má rád takový ten «polystyren», ve zdravých výživách už je k dostání i z kamutu.

Je to prastará obilovina. Její zrna našli archeologové v egyptských pyramidách a tak prý se podařilo pěstování kamutu znovu obnovit. Je to vůbec možné? Jestli ano, tak je to jedině dobře. Kamut prý ve staroegyptštině znamená «duše země».

Z knihy Hanky Synkové Všechno je dobré. Vydalo nakladatelství Triton.