Karob aneb svatojánský chléb

Ve všech třech ohledech je lepším výrobkem než čokoláda. Neobsahuje žádné metylxantiny. Nevyžaduje pro vytvoření chuti a vůně kvašení při výrobě. A nevyžaduje obohacení cukrem, protože má přirozenou nasládlou chuť.

Karob obsahuje 8 % bílkovin (jako u ostatních luštěnin), velký díl přirozeného cukru – asi 46 %, vitamíny skupiny B, minerály – vápník, hořčík, draslík – a stopové prvky – železo, mangan, chrom, měď, nikl. Porovnáme-li jej s čokoládou, má třikrát vyšší obsah vápníku, ale o třetinu méně kalorií a sedmnáctkrát méně tuku.

Karob pochází ze stromu, který roste hlavně na Středním Východě. Ve starověku byly karobové boby považovány za velmi cenné, protože dobytku a ovcím jím krmeným se velmi dobře dařilo. Karobový strom dává dlouhé lusky, které jsou sušeny a mlety na jemný karobový prášek. Sušená semena z lusku se často používala v obchodě jako platidlo. Od karobu je odvozen výraz karát (karobový bob se řekne řecky keration), který se dodnes používá klenotníky při popisu zlata.

Karob je bohatým zdrojem vlákniny – pektinu, který pomáhá při trávení a vylučování a je užitečný pro zastavení průjmu, při zvedání žaludku a zvracení. Pektin uklidňuje žaludek, pomáhá odnášet jedy a toxiny z vnitřností a vyloučit je z těla. Karobový lusk obsahuje lignin, který patří též mezi vlákniny. Pektin i lignin mají prospěšný vliv na snižování hladiny cholesterolu.

Čokoládu a kakao, pochutiny, jejichž užívání, jak již víme, s sebou nese celou řadu zdravotních rizik (včetně nezanedbatelného návykového faktoru), můžeme s trochou pevné vůle ze svého jídelníčku vyřadit. Chceme-li dosáhnout jemné „čokoládové“ příchuti a vůně v kombinaci s vynikající výživnou hodnotou a absencí škodlivých účinků, užívejme v receptech místo čokolády karob neboli svatojánský chléb.