Ledvinové kameny

Po první světové válce, když se po několika úsporných letech staly drahé potraviny běžnějšími, vypukla v řadě evropských zemí úplná epidemie výskytu ledvinových kamenů. Od konce druhé světové války, kdy řada Japonců začala postupně měnit svůj jídelníček směrem ke stravě amerického typu, stoupá v Japonsku i výskyt ledvinových kamenů. Ke tvorbě kamenů v ledvinách a v horních močovodech přitom prakticky nedochází v chudých, rozvojových zemích, jejichž obyvatelé se živí stravou založenou na škrobovinách (tedy stravou s vysokým obsahem komplexních uhlohydrátů) a s nízkým obsahem potravin živočišného původu. V USA mají vegetariáni asi poloviční výskyt kamenů oproti ostatnímu obyvatelstvu. ("Vegetariánství" je ovšem široký pojem - může znamenat i stravu s vysokým obsahem bílkovin, purinů a vápníku.)

Bílkoviny, a zvláště živočišné bílkoviny, zvyšují vylučování vápníku ledvinami do moči. Tento vápník pochází ze zkonzumovaných potravin a ze zásob v kostech. Pokud člověk konzumuje velká množství bílkovin, jeho moč obsahuje vápník ve vysokých koncentracích. Je-li moč nasycena vápníkem a dalšími minerály, tvoří se mikroskopické krystalky, okolo nichž se postupně vytvářejí kameny takové velikosti, která je již schopna působit značné problémy.

Některým lidem, u kterých se ledvinové kameny opakovaně vytvářejí, bývá řečeno, že trpí idiopatickou hyperkalcinurií (neboli nadbytkem vápníku vylučovaného do moči). Slovo idiopatický přitom znamená nemoc neznámé příčiny, která je jedinci vlastní, pro něj typická.

Idiopatický je však pro tento problém zcela nepřiměřený termín, ve většině případů je totiž příčina známá. Jelikož však až příliš často je výživa opomíjenou součástí lékařského vzdělání, lékaři zřídka věnují pozornost faktu, že velká množství bílkovin, která pacient konzumuje, přispívají ke zvýšené hladině vápníku v jeho moči. Dokud se lékaři i četní výživáři nevzdají představy, že naše typická současná strava poskytuje v podstatě vyváženou výživu, a to kdykoliv a pro každého, bude lékařská profese nadále hendikepována: jak ve svých pokusech o diagnózu (i některých běžných onemocnění), tak ve svých možnostech poskytnout pacientům účinnou léčbu.

Doporučená léčba

Téměř ve všech případech lze snížit vysoké množství vápníku v moči omezením obsahu bílkovin ve stravě. Zvlášť důležité je přitom snížit množství bílkovin živočišného původu. Bílkoviny z masa obsahují velká množství aminokyselin obsahujících síru, které mají velmi silný účinek na vyplavování vápníku do ledvin. Snížení příjmu masa rovněž sníží přítomnost některých dalších složek moči (jako např. kyseliny močové), které ke tvorbě kamenů rovněž přispívají.
Strava s nízkým obsahem bílkovin a s nízkým obsahem purinů je terapií, kterou někteří lékaři a zdravotníci pro prevenci tvorby ledvinových kamenů běžně předepisují. Kyselina močová je produktem rozpadu purinů, které jsou obsaženy v některých potravinách bohatých na bílkoviny (a které jsou základními stavebními kameny DNA a RNA, důležitých složek všech buněk).

Lékaři teprve začínají poznávat účinnost zdravé stravy při léčení pacientů, u kterých se ledvinové kameny již vytvořily. Kameny z kyseliny močové lze na místě rozpustit, stane-li se moč pacienta více zásaditou. Toho lze dosáhnout snížením příjmu živočišných bílkovin, zvýšením množství draslíku (obsaženého v rostlinných potravinách) a pitím většího množství vody. Vedle podávání draslíkových solí se někdy doporučuje i lék zvaný Allopurinol. V jedné malé studii se tento přístup ukázal být při rozpouštění ledvinových kamenů stoprocentně účinný.
Až budoucí studie nám odpoví na otázku, jak účinná může být kontrola stravy při rozpouštění kamenů jiných typů.

Z knihy Johna McDougalla "The McDougall Program". Dr. McDougall je známým průkopníkem používáním nízkotučné vegetariánské stravy při léčení řady civilizačních nemocí. Při formukování svých doporučení vychází z rozsáhlého studia vědecké literatury i z vlastní více než dvacetileté klinické praxe.