Máme se bát vitamínů?

Lidé mají obavy z toxických látek, jejichž přítomnost v životním prostředí nemohou ovlivnit, a přesto své tělo otravují toxiny úplně sami. Naši psychickou výkonnost například velmi silně ovlivňují alkohol, tabák nebo jisté druhy léčiv. Současná společnost je čím dál více závislá na lécích, z nichž mnohé negativně ovlivňují náš mozek. A optimální zdraví vašeho nervového systému je podmíněno také farmaceutiky, jež do našeho životního prostředí vstupují.

Vyhýbat se „jedům“, které si sami dávkujeme

Vždy, když mám veřejnou přednášku o zdravotním přínosu stravy, objeví se v publiku jedinci, kteří nejsou spokojeni. Připadá jim, že jíst více ovoce, celozrnných výrobků a zeleniny nemůže stačit. Chtějí něco navíc. Nebo možná něčeho chtějí méně…

Zdravé stravování vyžaduje značné úsilí, plánování a pevnou vůli, což platí zvláště tehdy, když usilujete o zvýšení podílů vegetariánské stravy. Proto jsou mezi námi lidé, kteří by chtěli stejného výsledku dosáhnout potravinovými doplňky. Nestojí o to zlepšit kvalitu svého jídelníčku, ale své nezdravé stravovací návyky překrývají zvýšenou konzumací vitamínů a minerálů v tabletách. Svému zdraví tím neprospívají a mohou ho dokonce i poškodit. To se týká také nervového systému a mozku.

Problém se týká všech druhů vitamínů. Například vitamíny řady B jsou ve vodě rozpustné a proto snadno odbouratelné. Z toho důvodu by lidé bez biochemického vzdělání mohli dospět k závěru, že se jedná o neškodné látky. To není pravda. Vysoké dávky niacinu (vitamín B3) mohou u pacienta vyvolat dokonce delirium. Vitamín B6 (pyridoxin) ve velkém množství poškozuje senzomotorická nervová zakončení, což povede k problémům s koordinací. Navíc blokují levodopu (L-dopa), lék používaný k léčbě Parkinsonovy choroby.

I kyselina listová, která je všeobecně považována za neškodnou, může mít v jistých situacích negativní vliv na organismus. Dávka více než 400 μg denně může zvýšit frekvenci záchvatů u pacientů s epilepsií. Taková dávka kyseliny listové také koriguje anemické příznaky způsobené nedostatkem vitamínu B12, což zvyšuje pravděpodobnost, že chybějící B12 nebude správně diagnostikován (to může mít škodlivý dopad na mozek a nervový systém).

Vitamíny rozpustné v tucích, jako jsou A, D, E a K, jsou pro tělo hůře odbouratelné. Proto při jejich používání může malá chyba vést k relativně velkým následkům. Například mnoho lidí mělo zdravotní problémy díky relativně malému množství vitamínu A. Denní dávka 7500 μg vitamínu A (tedy osmkrát více než je doporučené denní množství pro dospělého muže) může způsobit řadu problémů neurologického charakteru (bolesti hlavy, únavu a problémy s tělesnou koordinací).

Zvýšené množství vitamínu A v těle způsobuje nebezpečný vzestup nitrolebního tlaku (tzv. „intrakraniální hypertenze” či „pseudotumor cerebri”). Ten může dlouhodobě způsobit například ztrátu zraku. Možná toxicita vitamínu A roste s přibývajícím věkem. Starší organizmus nedokáže efektivním způsobem odbourávat tento vitamín z krevního řečiště. Potenciálně toxické sloučeniny nazývané „estery retinolu” zůstávají v krvi třeba déle než týden (narozdíl od několika hodin, jak je tomu u mladších lidí). Proto by starší lidé měli být zvláště opatrní a nepřijímat více vitamínu A než je doporučené množství (900 μg pro muže; 700 μg pro ženy).

Já sám často mluvím o potřebě a důležitosti vitamínu D, protože mnozí trpíme nedostatkem tohoto nezbytného hormonu. Na druhou stranu může předávkování vitamínem D způsobit vážné problémy. Mezi jinými se jedná o bolesti hlavy, ztrátu chuti k jídlu, zmatenost, slabost, demenci nebo kóma. Příčinou tak rozmanitých symptomů je skutečnost, že předávkování vitamínem D způsobuje nebezpečné zvýšení hladiny vápníku a fosforu v krvi. Vitamín D přestává být nebezpečný, pokud denní dávka nepřekročí 2000 mj. Nejspolehlivější metodou ověření, zda má váš organizmus k dispozici ideální množství 25-OH vitamínu D, je jeho pravidelné testování.

Podobně škodlivý dokáže být ve vysokých dávkách také vitamín E (nad 800 μg denně).  Jeho nadměrné množství způsobuje neuropsychiatrické problémy jako celkovou slabost, únavu, bolesti hlavy, rozmazané vidění a sexuální dysfunkce.

Mnozí lidé žijí v pocitu, že vitamín E funguje jako vynikající prevence kardiovaskulárních onemocnění. Toto přesvědčení má i svou odvrácenou stránku, jak dokládá článek publikovaný v odborném časopise Archive of Internal Medicine v roce 2004. Jeho autoři analyzovali výsledky mezinárodních vědeckých výzkumů z posledních čtrnácti let a identifikovali sedm studií s největší vypovídající hodnotou (týkajících se souborně 106 tis. pacientů) zkoumajících, zda má vitamín E v doplňcích opravdu pozitivní vliv na nemoci srdce a oběhového systému. Pečlivá analýza dospěla k překvapivému závěru, že vitamín E nemá žádný pozitivní vliv na srdeční práci a dokonce mírně zvyšuje riziko mozkového krvácení a tím vážně ohrožuje lidské zdraví.

Máme se tedy bát, když ráno polykáme multivitamínovou tabletku nebo si dáváme k snídani misku cereálií s přidanými vitamíny? Standardní multivitamíny určené k užívání jednou denně neobsahují nadměrné množství některé z obsažených látek. Jejich užívání v doporučených dávkách může problémy způsobit velmi nepravděpodobně. Nadto platí, že člověk, jehož strava je kvalitní, vlastně žádné takové přípravky užívat nemusí.

Vysoké dávky některých vitamínů mohou být prospěšné při léčbě určitých druhů onemocnění. Takové užívání vitamínů ovšem musí doporučit lékař, který dobře zváží možná rizika léčby. Jak jsme již jasně demonstrovali, může nadměrné užívání vitamínů zdravotní problémy ještě prohloubit.

Nejlepším řešením starosti o dostatečný přísun minerálů a vitamínů je jistě přechod na rostlinnou stravu obsahující dostatečné množství ovoce a zeleniny. Její pozitiva nikdy nemohou být plně nahrazena pilulkami. Odborník na výživu z University of Michigan dr. Gilbert Omenn nedávno shrnul přínos literatury týkající se výživy a prevence nemocí: „Lidé, kteří jedí relativně velké množství zeleniny, ovoce a celozrnných potravin, snižují riziko předčasného úmrtí, zvláště pokud jde o kardiovaskulární chorby a rakovinu.“

Omenn ve svém komentáři citoval neobvyklý zdroj – časopis Forbes: „Berme každou novou zprávu o preventivním vlivu vitamínů s rezervou. Nakonec totiž zjistíme, že existuje 50-60 různých látek, které pozitivně ovlivňují naše zdraví, a mohli, resp. měli bychom je tedy teoreticky užívat (v doplňcích). ‚Je ale možné,‘ říká dr. Gary Goodman z Hutchinsonova výzkumného centra, ‚že všechny jsou obsažené v brokolici.‘

K Omennovu postoji se kloní mnozí odborníci. Výzkumy dokládají, že vitamíny a minerály v tabletách nikdy nenahradí pozitivní přínos rostlinné stravy. Místo utrácení peněz v lékarně vašemu zdraví (prokazatelně a významně) prospěje, když si denně dopřejete pořádnou porci salátu z listové zeleniny (hlávkový salát, špenátové listy atp.).

Z knihy Neila Nedleyho Ztracené umění myslet. K vydání připravuje Advent-Orion.