Maso – proč ne?!
Zdraví a kondice
Vegetariáni a vegani mají nižší úmrtnost na srdcově cévní onemocnění, rakovinu, cukrovku a mozkové příhody, netrpí otylostí, revmatismem, vysokým krevním tlakem ani jinými civilizačními nemocemi.
V mase se nacházejí toxické látky – paraziti, kteří ve zvířeti žili a mnohdy způsobili i jeho uhynutí, odpadové látky (např. kyselina močová), hnilobné baktérie, antibiotika, pesticidy, insekticidy, hormony, arzén, látky vylučované v okamžiku zabití zvířete (např. adrenalin), látky používané ke zpomalování hnilobných procesů a rozkladu (např. dusitan a dusičnan sodný) a sulfid sodný, který maskuje zápach rozkládajícího se masa a způsobuje uchování „svěží barvy“.
Zlepšení zdravotního stavu a znatelný pokles úmrtnosti zaznamenaly statistiky v průběhu obou světových válek v zemích, které byly nuceny zavést úsporné stravovací režimy, během kterých bylo maso prakticky odstraněno z jídelníčku.
Ekonomie, ekologie, politika
Na ploše dvou hektarů (louky, zahrada, pole) se uživí jeden člověk konzumující maso, čtrnáct vegetariánů nebo asi padesát veganů (lidé, kteří se živí výhradně rostlinnou stravou).
Průmyslový chov dobytka a příliš intenzivní vypásání, které nepřipouští jiné využití zemědělské půdy, přispívají k ničení přírodních zdrojů.
Při čistě vegetariánské stravě je spotřeba vody včetně zavlažování polí a mytí a vaření jídla před konzumací asi 1 200 l denně, osoba, která jí všechny druhy jídla (včetně masa a vajec) spotřebuje včetně vody potřebné k napájení skotu a na jatkách asi 9 500 l denně!
Tekutý a tuhý odpad miliónů zvířat je desetkrát až několiksetkrát koncentrovanější než průměrný komunální odpad, obrovská zátěž odpadu z jatek vypouštěného do přírody doslova ničí životní prostředí; pokud masokombináty čistí odpadní vody a likvidují odpady jiným způsobem, vzrůstají zase náklady na výrobu masa.
Poptávka po mase, jehož výroba je spojena s velkými ztrátami rostlinných bílkovin, má souvislost s hladem a hladomory v mnohých oblastech světa.
Etika a morálka
Anatomie a fyziologie
Historie, náboženství, duchovní nauky
Strava starých Egypťanů byla převážně rostlinného původu. Hinduismus má ve starých posvátných knihách zakotveno odmítání masa: „Maso nikdy nelze získat bez ubližování stvořením, a ubližování cítícím bytostem porušuje nebeské blaho; proto je třeba jezení masa odmítnout.“
Buddhismus slovy Buddhy například uvádí: „Jestliže se my snažíme uniknout utrpení, proč je způsobovat jiným?“ V Indii bylo jezení masa velmi omezené. Každá velká duchovní osobnost Indie kladla důraz na nenásilí a neubližování živým bytostem – i bohatí Indové se masa zříkali.
V Číně i v Japonsku bylo vegetariánství běžné, na jezení masa se hledělo jako na zlo, které bylo společensky odmítané.
Křesťanská a židovská tradice rovněž doporučují vegetariánství. Bible uvádí: „A Bůh pravil: Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom nesoucí plody se semeny. To budete mít za pokrm.“
V mnohých oblastech světa se vegetariánství dodnes udrželo. Stamilióny obyvatel Asie, Afriky, Ameriky se živí skromnější, ale zdravější stravou než obyvatelé „civilizovaných“ zemí. Mnohé současné protestantské církve dbají na zdravý způsob života a výživy.
MÝTY A OMYLY
Nedostatek bílkovin?
Normy WHO/FAO doporučují denní spotřebu bílkovin pro muže 50 g, v čemž je obsažena velká rezerva plně pokrývající potřeby organismu. Dále podle tabulek WHO/FAO zjistíme, že bílkoviny sóje, ořechů, listové zeleniny, brambor a celého obilného zrna obsahují všechny esenciální aminokyseliny a jsou tedy bílkovinami plnohodnotnými. Maso obsahuje 16-21 % bílkovin, sója 36-47 %, ořechy 12-20 %, pšenice asi 12 %, mléko 3,2 %, tvrdé sýry až 25 %, brambory 2 %, bílé fazole asi 23 %. Bylo zjištěno, že bílkoviny některých rostlin mají pro člověka vyšší biologickou hodnotu než bílkoviny masa a mléka. Dále bylo zjištěno, že syrové bílkoviny mají vyšší biologickou hodnotu než bílkoviny vařené a stačí jich poloviční množství. Z vědeckých prací vyplývá, že tzv. onkoviry se „živí“ živočišnými bílkovinami. Z mnoha prací WHO/FAO jednoznačně vyplývá, že nejnižší úmrtnost na rakovinu mají vegetariáni a u veganů je přímo vzácná.
Nedostatek tuků?
Konzumuje-li člověk dostatek mrkve, listové zeleniny, broskví, meruněk, rajčat a celozrnné mouky, získává velké množství karotenu – provitamínu A, který se v těle mění na vitamín A. Vitamín E se v hojném množství nachází v obilných klíčcích, v mnohé zelenině, v rostlinných, zejména za studena lisovaných olejích. Vitamín D se tvoří na kůži sluněním a za obvyklých podmínek stačí zásoba, kterou jsme načerpali během léta, na celý rok.
Nedostatek dalších látek?
Nám to chutná
Navíc – chuť masitých jídel je stejně převážně tvořena vhodně volenými přísadami, které z něj teprve dělají něco poživatelného – jako jsou cibule, česnek, paprika, tymián, chilli, různé směsi koření, kari, apod.
Z publikace Milana Záruby „Maso, říkáte si proč ne? Povím vám proč ne!“