Magazín zdraví Strava Stravování Maso – proč ne?!

Maso – proč ne?!

Pro zajímavost prezentujeme zkrácený průřez zajímavou publikací, ve které autor již před třiceti lety uspořádal do pěti skupin důvody, které mohou vést různé skupiny lidí k vegetariánství.

Rubrika: Stravování

Typ článku: Poradna výživy

Zdraví a kondice

Zdravotnické statistiky poukazují na kratší průměrnou délku života u národů živících se převážně masitou stravou. Eskymáci, Laponci, Gróňané a Kirgizové se dožívají pouhých 30-40 let, naproti tomu Bulhaři z horských oblastí země, Kavkazané, yukatánští Indiáni, Todové z východní Indie a Hunzové z Pákistánu, se dožívají na stravě s nízkým obsahem bílkovin průměrného věku 90-100 let.

Vegetariáni a vegani mají nižší úmrtnost na srdcově cévní onemocnění, rakovinu, cukrovku a mozkové příhody, netrpí otylostí, revmatismem, vysokým krevním tlakem ani jinými civilizačními nemocemi.

V mase se nacházejí toxické látky – paraziti, kteří ve zvířeti žili a mnohdy způsobili i jeho uhynutí, odpadové látky (např. kyselina močová), hnilobné baktérie, antibiotika, pesticidy, insekticidy, hormony, arzén, látky vylučované v okamžiku zabití zvířete (např. adrenalin), látky používané ke zpomalování hnilobných procesů a rozkladu (např. dusitan a dusičnan sodný) a sulfid sodný, který maskuje zápach rozkládajícího se masa a způsobuje uchování „svěží barvy“.

Zlepšení zdravotního stavu a znatelný pokles úmrtnosti zaznamenaly statistiky v průběhu obou světových válek v zemích, které byly nuceny zavést úsporné stravovací režimy, během kterých bylo maso prakticky odstraněno z jídelníčku.

Ekonomie, ekologie, politika

Výroba živočišných bílkovin je přibližně dvacetkrát dražší než výroba rostlinných bílkovin – na produkci jedné tuny hovězího masa je zapotřebí asi dvaceti tun vysoce kvalitního krmiva, množství obilí potřebné na výkrm jednoho vepře by člověku stačilo na desetkrát delší dobu než maso z tohoto vepře.

Na ploše dvou hektarů (louky, zahrada, pole) se uživí jeden člověk konzumující maso, čtrnáct vegetariánů nebo asi padesát veganů (lidé, kteří se živí výhradně rostlinnou stravou).

Průmyslový chov dobytka a příliš intenzivní vypásání, které nepřipouští jiné využití zemědělské půdy, přispívají k ničení přírodních zdrojů.

Při čistě vegetariánské stravě je spotřeba vody včetně zavlažování polí a mytí a vaření jídla před konzumací asi 1 200 l denně, osoba, která jí všechny druhy jídla (včetně masa a vajec) spotřebuje včetně vody potřebné k napájení skotu a na jatkách asi 9 500 l denně!

Tekutý a tuhý odpad miliónů zvířat je desetkrát až několiksetkrát koncentrovanější než průměrný komunální odpad, obrovská zátěž odpadu z jatek vypouštěného do přírody doslova ničí životní prostředí; pokud masokombináty čistí odpadní vody a likvidují odpady jiným způsobem, vzrůstají zase náklady na výrobu masa.

Poptávka po mase, jehož výroba je spojena s velkými ztrátami rostlinných bílkovin, má souvislost s hladem a hladomory v mnohých oblastech světa.

Etika a morálka

Může člověk pojídající maso a tím nepřímo napomáhající a podporující utlačování a zabíjení zvířat popírat, že si z jiných živých bytostí učinil prostředek svých vlastních cílů? Může někdo upřímně tvrdit, že pečuje o dobro zvířat a o jejich nepopíratelná práva, a přitom si dál na nich pochutnávat? Dokud nebojkotujeme konzumaci masa, každý z nás přispívá k existenci, prosperitě a růstu průmyslového chovu zvířat včetně všech krutostí, které s chovem zvířat na jídlo souvisejí.

Anatomie a fyziologie

Člověk má, na rozdíl od masožravců, pravidelný chrup, zásadité sliny, čelisti, jež se mohou pohybovat i do strany, aby tak usnadnily žvýkání a delší tenké i tlusté střevo. Lidské střevo je uzpůsobené k trávení potravy objemnější, než je maso, a méně objemné, než je tráva – člověk stojí někde mezi dvěma krajními skupinami – masožravců a býložravců. Sní-li člověk maso, toto dlouho putuje trávicím traktem, během této cesty se množí miliardy hnilobných baktérií, cholesterol a tuky obsažené v mase, mléce a ve vejcích vytvářejí ve střevě množství rakovinotvorných látek, toxiny prostupují střevní stěnou a zanášejí organismus. Lidskému trávicímu traktu nejlépe vyhovují plody rostlin – semena, ovoce, ořechy, obiloviny, luštěniny, plodová, kořenová a některá listová zelenina, tedy potrava, která nevyvolává ve střevě žádné patologické stavy a tráví se bez zahnívání nebo silného kvašení.

Historie, náboženství, duchovní nauky

Tradice vegetariánství je stejně stará jako lidstvo samo, teprve v moderní době se konzumace masa více rozšířila.

Strava starých Egypťanů byla převážně rostlinného původu. Hinduismus má ve starých posvátných knihách zakotveno odmítání masa: „Maso nikdy nelze získat bez ubližování stvořením, a ubližování cítícím bytostem porušuje nebeské blaho; proto je třeba jezení masa odmítnout.“

Buddhismus slovy Buddhy například uvádí: „Jestliže se my snažíme uniknout utrpení, proč je způsobovat jiným?“ V Indii bylo jezení masa velmi omezené. Každá velká duchovní osobnost Indie kladla důraz na nenásilí a neubližování živým bytostem – i bohatí Indové se masa zříkali.

V Číně i v Japonsku bylo vegetariánství běžné, na jezení masa se hledělo jako na zlo, které bylo společensky odmítané.

Křesťanská a židovská tradice rovněž doporučují vegetariánství. Bible uvádí: „A Bůh pravil: Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom nesoucí plody se semeny. To budete mít za pokrm.“

V mnohých oblastech světa se vegetariánství dodnes udrželo. Stamilióny obyvatel Asie, Afriky, Ameriky se živí skromnější, ale zdravější stravou než obyvatelé „civilizovaných“ zemí. Mnohé současné protestantské církve dbají na zdravý způsob života a výživy.

MÝTY A OMYLY

Zastánci nezastupitelnosti masa ve stravě argumentují řadou faktorů, pro které se nemohou požívání masa zříci.

Nedostatek bílkovin?

Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami. V potravě se běžně vyskytuje asi dvacet tři aminokyselin. Z toho patnáct si jich náš organismus umí vyrobit sám, zbylých osm musíme organismu dodat potravou. Jejich snížený příjem nebo nedostatek způsobuje těžkosti, zejména u dětí. Důsledky nedostatku bílkovin jsou dobře známy, ale stejně tak je v současné době prokázáno, jaké zdravotní problémy přináší nadbytek bílkovin, a to zejména bílkovin živočišného původu. Podle nejnovějších výzkumů Světové zdravotnické organizace (WHO) a Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při OSN je výskyt koronárních onemocnění srdce, aterosklerózy, rakoviny tlustého střeva, prsu a prostaty i dalších civilizačních nemocí tím vyšší, čím vyšší je spotřeba bílkovin, zejména živočišných.

Normy WHO/FAO doporučují denní spotřebu bílkovin pro muže 50 g, v čemž je obsažena velká rezerva plně pokrývající potřeby organismu. Dále podle tabulek WHO/FAO zjistíme, že bílkoviny sóje, ořechů, listové zeleniny, brambor a celého obilného zrna obsahují všechny esenciální aminokyseliny a jsou tedy bílkovinami plnohodnotnými. Maso obsahuje 16-21 % bílkovin, sója 36-47 %, ořechy 12-20 %, pšenice asi 12 %, mléko 3,2 %, tvrdé sýry až 25 %, brambory 2 %, bílé fazole asi 23 %. Bylo zjištěno, že bílkoviny některých rostlin mají pro člověka vyšší biologickou hodnotu než bílkoviny masa a mléka. Dále bylo zjištěno, že syrové bílkoviny mají vyšší biologickou hodnotu než bílkoviny vařené a stačí jich poloviční množství. Z vědeckých prací vyplývá, že tzv. onkoviry se „živí“ živočišnými bílkovinami. Z mnoha prací WHO/FAO jednoznačně vyplývá, že nejnižší úmrtnost na rakovinu mají vegetariáni a u veganů je přímo vzácná.

Nedostatek tuků?

Tuky by se měly podílet na celkovém energetickém příjmu pouze 10 %, a ne u nás doporučovanými 30 %, které bývají navíc velmi často překračovány, neboť tuky českou a moravskou kuchyni přímo zaplavují, a to zejména tuky živočišné. Však také zaujímáme přední místa ve světových statistikách, co se týče obezity a úmrtnosti na ischemickou chorobu srdeční, aterosklerózu a rakovinu. Proti větší spotřebě živočišných tuků navíc hovoří i to, že většina toxických, mutagenních, teratogenních a karcinogenních látek je lipofilní – lehce se váže na tuky, a to zejména tuky živočišného původu. Právě maso, mléko a vejce obsahují často velké množství polychlorovaných bifenylů, kadmia a dalších rakovinotvorných látek. Tuky vázané na rostlinnou buňku nejsou aterogenní ani karcinogenní, využitelnost vitamínů rozpustných v tucích je u nich mnohem vyšší.

Konzumuje-li člověk dostatek mrkve, listové zeleniny, broskví, meruněk, rajčat a celozrnné mouky, získává velké množství karotenu – provitamínu A, který se v těle mění na vitamín A. Vitamín E se v hojném množství nachází v obilných klíčcích, v mnohé zelenině, v rostlinných, zejména za studena lisovaných olejích. Vitamín D se tvoří na kůži sluněním a za obvyklých podmínek stačí zásoba, kterou jsme načerpali během léta, na celý rok.

Nedostatek dalších látek?

Co se týká obsahu minerálních látek a stopových prvků v zelenině a ovoci, může si každý snadno z tabulek zjistit, že vegetariáni jsou na tom v mnohém lépe než lidé, kteří pojídají maso. A to je ještě třeba si uvědomit, že různé látky v mase a problémy s jeho trávením masožroutům ze stravy mnohé užitečné a nutné živiny ubírají.

Nám to chutná

Proti tomuto tvrzení těžko hledat argumenty. Pokud si však někdo uvědomí všechny zápory, které konzumace masa přináší, od ekonomických a ekologických po zdravotní problémy konzumentů, když k tomu přidá utrpení zabíjených bytostí jen kvůli jeho choutkám, měl by uvážit všechna pro a proti ještě jednou.

Navíc – chuť masitých jídel je stejně převážně tvořena vhodně volenými přísadami, které z něj teprve dělají něco poživatelného – jako jsou cibule, česnek, paprika, tymián, chilli, různé směsi koření, kari, apod.

Z publikace Milana Záruby „Maso, říkáte si proč ne? Povím vám proč ne!“

Počet přečtení: 181

Datum: 3. 7. 2025