Mikrobi jsou vaši přátelé

Sedm důležitých faktů o střevech

Ve střevech žije asi 40 bilionů organismů. – V lidském těle je tolik bakterií, že by se člověk mohl označit za chodící sbírku bakterií. Součástí tohoto mikrobiálního společenství jsou i kvasinky, plísně a paraziti. Mimoto se ve střevech rádi usadí i další původci potíží: bakteriofágy (malinké potvůrky, ve skutečnosti viry, které přenášejí nákazu na dobré bakterie a požírají je); archea (kyselomilné mikroorganismy produkující metan, který se uvolňuje při větrech).

Miniaturní ekosystém vašich střev, tzv. mikrobiom, se velmi podobá mikrobiomu vaší matky. – Děti narozené přirozenou cestou jsou při průchodu porodními cestami poprvé naočkovány matčiným mikrobiomem. Zde však podobnost nekončí. Vědci zjistili, že střevní mikrobiom – pro každého člověka jedinečný – se nejvíce podobá mikrobiomu jeho matky (a pak mikrobiomu jeho sourozenců). Takže na všech těch řečech o předporodních či poporodních vlivech něco je. Co se týče rodinných podobností, sahají až do hloubi našich střev!

Střevní mikrobiom se od dětství vyvíjí a stále se může měnit. – Před narozením děti nemají střevní mikrobiom vůbec vyvinutý. Jakmile ale projdou porodními cestami, bude jej v prvních sedmi letech do značné míry ovlivňovat strava a hygiena. Posílí ho kontakt s jinými bakteriemi (např. hraní si ve špíně nebo s domácími zvířaty). Na jeho základ bude mít výrazný dopad i místo, kde dítě žije, a další faktory životosprávy. I když se střevní flóra a fauna může v pozdějším věku změnit k lepšímu, vždy si zachová „mikrobiální otisk“ z prvních – tedy velice důležitých – let života dítěte.

Střevní mikrobiom působí na mozek. – Ovlivňuje náladu, spokojenost, motivaci, a dokonce i duševní výkonnost. A to proto, že přibližně 90 % serotoninu neboli neurotransmiteru štěstí v těle produkují mikrobi ve střevech. Dále je tu bloudivý nerv, jehož prostřednictvím střevní bakterie neustále komunikují s mozkem. Ano, zní to docela děsivě. Je tu však dobrá zpráva: to, co se děje ve střevech, i to, jak to působí na vaše myšlenkové pochody, můžete vy sami ovlivnit tím, co jíte! To je důvod, proč se střevům říká druhý mozek.

V těle neustále zuří bakteriální bitva. – V lidských útrobách proti sobě válčí „hodní“ a „zlí“. Když hodní drží zlé na uzdě, je ekosystém těla v rovnováze a vše je v pořádku. Jakmile však „zlí“ porazí „hodné“, přichází nemoc. Těmi „zlými“ mohou být bakterie, viry, patogeny nebo paraziti a jiní původci infekce. K „hodným“ patří bílé krvinky a dobré bakterie, které se brání virům podobně, jako se ochranka brání bandě zlodějů. Tělo bylo navrženo tak, aby se umělo přirozeným způsobem bránit původcům nemocí. Tuto obranyschopnost má na starosti imunitní systém. Infekce znamená jen to, že proti sobě bojují zákeřné škodlivé organismy a hodní obránci těla.

Skladba střevních mikrobů je indikátorem tloušťky či štíhlosti. – Vědci zjistili, že na základě střevního mikrobiomu mohou s 90% přesností určit, zda se jedná o člověka tlustého nebo štíhlého. Z toho vyplývají ohromující důsledky pro osoby s nadváhou, protože změnou stravy a životního stylu lze pozitivně ovlivnit chemické procesy ve střevech.

Na kvalitě fungování střev závisí vstřebávání živin. – Zdraví střevního mikrobiomu má vliv na to, jak dobře tělo získává energii a živiny z přijímané potravy. Zdravá střeva jsou také těsně spjata se zdravým metabolismem.

Dejte si pozor na své slabůstky

Mnozí lidé se na konci dne cítí unaveni a vyčerpáni. Stav vyčerpání oslabuje imunitní systém. Toto oslabení vycítí plísně a „zlé“ bakterie a využijí je k tomu, aby se začaly množit.    Jak útočníků přibývá, roste i chuť na rafinované sacharidy, cukr, čokoládu, pivo, víno nebo tvrdý alkohol. Pokud tyto chutě uspokojujete, zejména v noci, ve skutečnosti tak krmíte právě ty „zlé“ mikroby. Proto i jedna večerní sklenka vína, kterou mnozí považují za neškodný způsob relaxace, může „hodným“ bojovníkům ve střevech značně ztížit život.

Průměrný Čech sní denně 15 g vlákniny, zatímco pro zdravá střeva by jí bylo zapotřebí 35 g. Běžná strava navíc obsahuje 10 % potravin rostlinného původu, 60 % průmyslově zpracovaných potravin a 30 % živočišných produktů.

Důležité funkce střev

Ve střevech jsou „hodné“ bakterie, které rozpoznávají ty „zlé“ a vyhánějí je; pomáhají tělu vstřebávat živiny a přeměňovat je na energii; se snaží udržet „zlé“ bakterie mimo důležité tělesné orgány – což je ve střevech, kde se s nimi lze vypořádat.

Velká část boje o zdraví a o nadvládu nad imunitním systémem se tedy vyhrává nebo prohrává v našich střevech.

Jak doba jídla ovlivňuje zdraví střev

V noci, když jdete spát, vstupuje tělo do ozdravné fáze odpočinku, oprav a regenerace. Když je tělo a mysl v režimu „vypnutí“, veškerá nadbytečná energie se přesune do největší části imunitního systému – do tlustého střeva.

„Hodné“ střevní bakterie jsou jako vždy na stráži. Jsou připraveny zaútočit na ten obrovský zástup parazitických mikrobů („zlé“ bakterie a plísně), které jim zkříží cestu, a pohltit je. Pokud se ale před spaním najíte, zejména dáte-li si něco sladkého, pak to znamená, že nad vámi „zlé“ bakterie žijící ve vašem trávicím traktu vyzrály. Životní energie tolik potřebná k pohlcování parazitických vetřelců se totiž nyní musí přesměrovat na trávení právě snědené potravy.

Střevo se neustále vyvíjí

Mikrobi žijící ve střevech se zde nevyskytují stále. Jak obyvatelé prosperujícího města, tak i obyvatelé vašeho mikrobiálního prostředí časem přicházejí a zase odcházejí. Vědci tvrdí, že je-li mikrobiom rozmanitější, je také zdravější. Tedy čím více druhů zdravých střevních bakterií v organismu působí, tím lépe. Výsledkem této rozmanitosti je zdatnější a odolnější střevo.

Dobrou zprávou je, že to, jaké druhy bakterií budou žít v našich střevech, můžeme ovlivnit. Zatímco některé faktory působící na náš mikrobiom změníme jen stěží nebo vůbec (např. genetické dispozice, nemoci či stresující události), své stravovací zvyklosti a životní styl upravit a regulovat můžeme.

Co chutná „zlým“ střevním bakteriím

1. Průmyslově zpracované potraviny a/nebo rafinované sacharidy

2. Cukr (i umělá sladidla)

3. Živočišné produkty

Další věci, které střevům nesvědčí: alkoholické nápoje, antibiotika, některé léky, příliš mnoho stresu, nepravidelný spánek a jídlo, strava s nízkým obsahem vlákniny, nedostatek spánku.

Pět zásad pro zdravá střeva

Rostlinná strava. – Rostlinná strava s vysokým obsahem vlákniny je pro střevní bakterie optimální. Různé druhy ovoce, luštěnin, zeleniny a celozrnných obilovin zvyšují rozmanitost střevního mikrobiomu, proto jsou pro zdraví střev nejvhodnější.

Přírodní potraviny. – Rostlinná strava ještě nemusí být zdravá. Klíčem je jíst rostlinné potraviny v co nejpřirozenějším, neupraveném stavu. Výborná je zelenina ze zahrady a špatné jsou naopak průmyslově zpracované potraviny.

Co nejméně pesticidů. – Při nákupu ovoce a zeleniny, o nichž je známo, že obsahují nejvíce pesticidů, se snažte hledat produkty z ekologického zemědělství, z domácích zdrojů nebo vypěstované bez použití chemických látek. Neekologickou zeleninu lze také omývat ve vodě s jedlou sodou.

Vysoký obsah vlákniny: I když se věnuje hodně pozornosti probiotikům, největší zásluhu na zdraví střev má vláknina. Potraviny s vysokým obsahem vlákniny, zejména rostlinného původu, jsou pro dobré bakterie vhodnou volbou.

Pestrá strava: Různé bakterie, i ty dobré, mají rády různé potraviny. Zpestřete si jídlo například tím, že budete jíst podle ročních období; zkrátka vyhýbejte se rutině a zkoušejte nové věci. Konzumace pestré škály ovoce a zeleniny je jednou z nejlepších věcí, které můžete pro svá střeva udělat.

Superpotraviny pro zdravé střevní bakterie

Tyto potraviny posilují imunitu, zvyšují metabolismus, bojují proti zánětům a pomáhají předcházet rakovině tlustého střeva.

Banány: jsou protizánětlivé, stabilizují střevní bakterie.

Fazole: zvyšují pocit sytosti a urychlují vstřebávání živin, uvolňují mastné kyseliny s krátkým řetězcem.

Borůvky: posilují imunitní systém, ničí škodlivé bakterie.

Brukvovitá zelenina (např. brokolice): bohatá na síru, působí proti zánětům a rakovině.

Celozrnné potraviny: pomáhají sytit, „pěstovat“ a posilovat zdravé střevní bakterie.

Polenta: má vysoký obsah vlákniny a skvělou chuť.

Jogurt na rostlinné bázi: podporuje zdraví zažívacího traktu a imunitní systém.

Tempeh: hubí špatné bakterie, napomáhá vstřebávání živin.

Akční plán

Popřemýšlejte, jak jsou na tom vaše střeva a co byste mohli udělat pro jejich zdraví.

Projděte si znovu tento článek. Jaké změny ve stravování by mohly vašim střevům prospět? Udělejte si seznam.

Naplánujte si, jak tyto změny realizovat, a pusťte se do toho!

Z knihy Eddie Ramireze a Cari Hausové Krotitelé pandemie. Vydaly Prameny zdraví.