Mít důvod žít znamená žít déle
Mluví zde o tom, jak mu tato těžká zkušenost pomohla zformulovat „logoterapii“ – psychoterapeutický směr, který klade důraz na nalezení smyslu života, a to za každé podoby existence, dokonce i v té nejbolestivější. Viktor Frankl pojednává o tom, že nalezení odpovědi na otázku „proč“ je klíčové pro řešení jakéhokoliv „jak“. A nejen to, podle výsledků nového výzkumu totéž platí i pro „jak dlouho“. Smysluplný život může znamenat i delší život.
Studie publikovaná v časopise Psychological Science, která začala v roce 1994, zkoumala přes 7000 lidí ve věku od 20 do 75 let. Vědci kladli účastníkům otázky zaměřené na posouzení smyslu života. Například: Cítíte, že jste udělali v životě vše, co jste měli udělat? Máte pocit jako byste životem bezcílně bloudili? Když se pak tým vědců z University of Rochester Medical Center ve spolupráci s kanadskou Carleton University po 14 letech od začátku sledování podíval na tyto odpovědi účastníků studie, ukázalo se, že ti lidé, kteří stále žili, byli těmi, již vykazovali větší tendenci vnímat svůj život jako důležitý a hodnotný.
Vedoucí výzkumu dr. Patrick Hill k tomu uvedl: „Naše zjištění poukazují na skutečnost, že nalezení směrování v životě a stanovení zastřešujících životních cílů pro to, co chceme dosáhnout, nám může pomoci žít déle. Bez ohledu na to, kdy tento svůj životní smysl najdeme a dosáhneme.“ Proč by tomu mělo tak být? Jedna teorie říká, že ti, kteří vidí sebe samé nikoliv jako pasivní oběti osudu, ale jako aktivní spolutvůrce svého osudu, mívají více motivace (a zřejmě i disciplíny) pro dodržování zdravého životního stylu.
Výsledky předchozích výzkumů ukázaly, že až 75 % potenciálu naší dlouhověkosti pochází z každodenních malých rozhodnutí, které ovlivňují nejen délku našeho života, ale i jeho kvalitu. Je například pravděpodobné, že senioři, kteří jsou soběstační a dokáží žít samostatně, mají menší sklon vyhledávat únik v nekonečném sledování televize, internetu či alkoholu oproti svým více apatickým (a méně nesamostatným) vrstevníkům.
Přecpávání se a holdování nezdravým návykům zvyšuje riziko pádů a zasahuje do medikamentózní léčby. Statistiky ukazují, že více než třetina seniorů překračuje doporučení pro užívání alkoholu. Naproti tomu každodenní rychlé procházky dokáží zvětšit objem mozku i ve stáří, přičemž již prostý režim chůze třikrát týdně zlepší aerobní schopnosti. Zjistilo se, že stejný efekt jako pravidelný pohyb má i konzumace dvou a více šálků zeleniny denně. Jejím výsledkem je o téměř 40 % menší kognitivní úpadek.
Hledáte cestu jak najít smysl v těch důležitých životních „proč“? Můžete začít docházet do společenství věřících lidí. Prohloubíte tak nejen svůj duchovní život – ti, kteří tak pravidelně činí, se těší o 25 % nižší úmrtnosti. Ať už se rozhodneme hledat skutečný smysl a naplnění života jakkoliv, to, co současná psychologie ukazuje, je, že se vyplácí zaměřit především na vděčnost – vděčnost je dobrá pro srdce, duši i tělo. Budete méně trpět bolestmi hlavy i bolestmi zad – a díky zářivému úsměvu budete vypadat mladší. ☺
Petra Galisová a Igor Bukovský, přetištěno ze stránek AKV.