Všechny články
Recepty
Strava
Vztahy
Zdraví
Životospráva
Další...
Nemoci

Mléčný koktejl

Vegetariáni se vyhýbají veškerému masu, včetně drůbežího a ryb. Přišel čas obejít se i bez mléka? Představujeme jednu stranu z probíhající debaty.
Rubrika: Mléko
|
Typ článku: Články

Když se vědci snažili přijít na to, co způsobuje srdeční onemocnění, rakovinu, artritidu, migrény a trávicí problémy, poslední potravinou, u které by mohli něco takového předpokládat, bylo mléko. Polévali jsme si jím obiloviny, snažili se je dostat do našich dětí a nedokázali si představit, že by nemělo být jen a jen zdravé.

Stále větší množství vědců se nyní dívá na mléko se skepsí týkající se jeho údajných prospěšných účinků a se znepokojením v souvislosti s možnými riziky. Vědci dnes dávají do souvislosti epidemický výskyt rakoviny prostaty, trávicích problémů a dalších onemocnění s běžnou konzumací některých konkrétních potravin včetně - a zvláště - mléka a mléčných výrobků.

Je jasné, že každé miminko potřebuje mateřské mléko. Když však člověk přenesl do své stravy kravské mléko, bylo to poprvé v dějinách, co nějaký živočišný druh konzumoval mléko jiného živočišného druhu. A bylo to také poprvé, kdy se někdo vzepřel procesu odstavování, který brání dospělým, aby přijímali směs živin, která je určená pro nemluvně.

Nebezpečné souvislosti

Konzumování kravského mléka kojenci a batolaty je spojeno s rizikem onemocnění (juvenilní) cukrovkou I. typu a s anémií, která je částečně výsledkem narušení vstřebávání železa v trávicím traktu. Jak děti vyrůstají, mléko je pro ně hlavním zdrojem nasyceného tuku - tedy „špatného" tuku, který zvyšuje hladinu cholesterolu a riziko srdečního onemocnění a rakoviny prsu. Když děti dospívají, mnohé trpí křečemi a průjmy, které jsou důsledkem laktózové intolerance. Zvláště to platí pro děti afrického, asijského, hispánského, indiánského a středozemního původu. Vědci v poslední době citují studie uvádějící souvislost mezi konzumací mléka a akné, artritidou a migrénami.

Byla to však souvislost s rakovinou prostaty, která způsobila, že vědecká komunita opravdu zpozorněla. Množství dat z celého světa a dvě velké studie z Harvardu totiž ukázaly, že muži, kteří pili mléko, měli významně vyšší riziko rakoviny prostaty v porovnání s muži, kteří se mléku vyhýbali. Zdá se, že příčinou je schopnost mléka narušovat mužské hormonální funkce. Současně se dostaly do popředí i souvislosti s rakovinou vaječníku u žen.

Zlomené kosti

Posledním hřebíčkem do rakve mlékárenského průmyslu může být jeho neschopnost prokázat pravdivost hlavního argumentu ve prospěch mléka - kterou je „výstavba silných kostí". Dr. Tom Lloyd z Penn State University sledoval skupinu dívek od jejich dvanácti až do dvaadvaceti let a zjistil, že příspěvek mléka k výstavbě jejich kostí byl nulový. Dr. Amy J. Lanou z Physicians Committee for Responsible Medicine shrnuje poznatky dr. Lloyda a mnoha dalších vědců, kteří mléko a mléčné výrobky podrobili zkoumání, v novém čísle časopisu Pediatrics.

Na druhém konci věkového spektra sledovala harvardská Nurse s Health Study (studie na zdravotních sestrách) velkou skupinu žen po dobu osmnácti let. Vědci zjistili, že ty z nich, které pily mléko, neměly v porovnání s ženami, které mléko vůbec nepily (anebo je pily jen v malém množství), žádnou výhodu z hlediska ochrany před zlomeninami.

Podobně jako „hormonální restituční terapie", u které se ukázalo, že způsobuje právě ty srdeční problémy, před kterými měla chránit, mléko dopadá velmi bledě z hlediska slibů, že je „dobré pro zdraví". Ukazuje se, že skutečnost je právě opačná.

Silné kosti

Jestliže mléčné výrobky dětem k silným kostem nepomohou, co jim tedy pomůže? Vědecké studie ukazují, že největší pozitivní účinek na sílu kostí adolescentů má fyzická aktivita. Kromě toho patří mezi výborné strategie, jak si zajistit dobrý vývin kostí (a jejich stálou pevnost), trávení nějakého času na slunci, nekouření, vyhýbání se přesoleným jídlům a kofeinu, hojná konzumace ovoce a zeleniny. Děti i dospělí by měli současně přijmout aspoň 400 až 500 mg vápníku denně z rostlinných zdrojů, jako jsou fazole, zelená listová zelenina, celozrnný chléb, ovocné šťávy, cereálie či rostlinná mléka obohacené o vápník.

Neal D. Barnard, M.D., Amy Joy Lanou, Ph. D., z Physicians Committee for Responsible Medicine, z časopisu Vibrant Life Jan/Feb 2006.

Počet přečtení: 3606
Datum: 21. 2. 2011