Mléko a slinivka pod palbou

Populační studie

Nejsilnější kontakt s vnějším prostředím máme stravou. Tento vztah je dále potvrzen vzestupem rizika výskytu onemocnění u lidí, kteří se přestěhují z oblasti s nízkým výskytem do oblasti s vysokým výskytem. Tento migrační jev byl zaznamenán například u dětí z ostrova Samoa, které se přestěhovaly na Nový Zéland, anebo u Asiatů, kteří se přestěhovali do Anglie.

Existuje silná korelace mezi celkovou spotřebou výrobků z kravského mléka a výskytem cukrovky I. typu ve světě. Například Finsko, země, jejíž obyvatelé konzumují hodně mléka, má šestatřicetkrát vyšší výskyt cukrovky I. typu než země s nízkou spotřebou mléka, kterou je Japonsko. Podobný vztah byl nalezen i uvnitř jedné země, například v devíti italských regionech - ty regiony, kde se konzumovalo nejvíce mléčných výrobků, měly nejvyšší výskyt cukrovky.

Cukrovka I. typu patří mezi nemoci, které se ve světě v současné době šíří nejrychleji. Během minulých několika desetiletí došlo k rychlému vzestupu (více než desetinásobnému) výskytu cukrovky I. typu v evropských zemích, a to zvláště u dětí mladších pěti let. Tento vzestup jasně ukazuje spíše než na genetickou příčinu na příčinu z vnějšího prostředí - a byl doprovázen paralelním vzestupem spotřeby mléka.

Za povšimnuti stojí výjimky z této silné pozitivní korelace mezi spotřebou mléka a cukrovkou I. typu - pro tyto nesrovnalosti však existuje vědecké vysvětlení. Příklady můžeme vidět na Islandu, na Novém Zélandu a u Masajů v africké Tanzanii. V těchto populacích je vysoká spotřeba mléka a nízký výskyt cukrovky. Vysvětlením je: kravské mléko se významně liší svými bílkovinami u různých stád. Kravské mléko užívané u populací s nízkých výskytem cukrovky I. typu má mnohem nižší obsah A1 a B kaseinů (mají místo nich variantu A2). Vědci se domnívají, že právě A1 a B kaseiny jsou bílkovinami, na které tělo odpovídá zničením buněk slinivky, které produkují inzulín. Když jsou tyto variace vzaty v úvahu, pak je korelace mezi spotřebou kravského mléka a výskytem cukrovky I. typu zřejmá. Odhaduje se, že 80 % dojnic má A1 a/nebo B variantu. Jedním důvodem, proč jsou tyto varianty tak časté, může být, že krávy byly šlechtěny tak, aby docházelo ke zvýšení obsahu bílkovin v kravském mléce (což je kvalita, o kterou usilují producenti mléka).

Případové studie

Studie porovnávající populace lidí s cukrovkou I. typu se zdravými jedinci ukazují, že riziko vzniku cukrovky I. typu je 5,4× vyšší u konzumentů kravského mléka (tři anebo více sklenic denně) v porovnání s těmi, kteří pijí mléka méně (méně než tři sklenice denně).

U dětí s čerstvou diagnózou cukrovky I. typu byly zjištěny zvýšené hladiny protilátek na několik různých mléčných bílkovin.

Bylo zjištěno, že protilátky proti bílkovině kravského mléka (specificky bovine serum albumin a ABBOS peptid ze sedmnácti aminokyselin) reagují na podobně vyhlížející řetězce aminokyselin na betabuňkách slinivky u 100 % dětí, u kterých byla právě diagnostikována cukrovka I. typu.

Protilátky proti inzulínu se často objevují u dětí, u kterých se rozvine cukrovka I. typu. To je způsobeno raným (před dosažením tří měsíců věku) vystavením kravskému inzulínu, který se nalézá v mléce, které dítě pije. Tyto protilátky na kravské mléko rovněž napadají lidský inzulín a mohou být spouštěčem autoimunitní odezvy, která způsobí cukrovku.
Bylo zjištěno, že imunitní buňky, známé jako T-buňky, se rozrůstají v reakci na bílkoviny kravského mléka u nově diagnostikovaných případů cukrovky I. typu u dětí. Tyto T-buňky, jakmile jsou jednou kravským mlékem aktivovány, napadnou poté buňky slinivky a zničí je. Dochází zřejmě k molekulárním mimikrám.

Vyhýbání se kravskému mléku výlučným kojením brání rozvoji protilátek na bílkovinu kravského mléka (betakasein). Pouze děti krmené z láhve vykazují reakci na bílkoviny kravského mléka. Zvýšené hladiny protilátek na tyto bílkoviny kravského mléka se nacházejí u dětí s cukrovkou I. typu.

Poznámka: Kojící matka, která konzumuje kravské mléko, může prostřednictvím svého mateřského mléka předávat jeho bílkoviny svému miminku. Zda tento způsob konzumace kravského mléka způsobuje cukrovkou I. typu, není známo, bylo by však moudré, kdyby se kojící maminka raději mléku ve své stravě vyhnula.

Studie na zvířatech

U pokusných zvířat (myši a krysy), kterým bylo podáváno kravské mléko, byl zjištěn rozvoj cukrovky. Je důležité podotknout, že sójová bílkovina a pšeničná bílkovina rovněž způsobovaly u pokusných zvířat rozvoj cukrovky. To je další důvod, proč je jedinou správnou volbou výhradně kojení a proč nejsou náhražky mateřského mléka na bázi sóji přijatelnou alternativou za náhražky na bázi kravského mléka. Chcete-li dosáhnout maximálního prospěšného účinku, pouze kojte své dítě do šesti měsíců jeho věku a poté kojte stále méně až do jeho dvou let.

Představitelé mlékárenského průmysl se pokoušejí vystupovat proti tomu, že jejich výrobky způsobují cukrovku I. typu. Tyto argumenty ovšem neoklamou Americkou akademii pediatrů a stovky předních vědců po celém světě - a neoklamou ani mne. Navrhuji vám i vaší rodině, abyste si vybrali cestu, na které vás čeká méně rizik. Mléko od krávy je ideální pro telátko a nebylo nikdy zamýšleno, aby se stalo výživou dětí, chovejte se proto přirozeně a vyhněte se potenciální tragédii. Současně tak snížíte riziko zácpy, artritidy, infekcí uší, astmatu, pomočování, ekzémů, laktózové intolerance a obezity, podobně jako budoucího onemocnění rakovinou, mozkové mrtvice či infarktu.

Neexistuje žádný důvod, pro který by měl člověk konzumovat kravské mléko. Mléku se nedostává vlákniny, esenciálních tuků, niacinu, vitamínu C a železa, obsahuje naopak až příliš mnoho kalorií, nasycených tuků, chemikálií z okolního prostředí a patogenních zárodků (baktérií a virů).

Hlavní prodejní argument, který používá mlékárenský průmysl, je obsah vápníku. Důkladný přehled vypracovaný výzkumníky z Oddělení výživy na University of Alabama na základě 57 studií o kravském mléku a zdraví kostí však dospěl k tomuto závěru: "Ve skutečnosti ze studií, kde se projevil těsný vztah, ukázalo pouze 29 % příznivé účinky a 14 % ukázalo naopak nepříznivé účinky na zdraví kostí. Tyto údaje sice naznačují, že je jen malé riziko poškození kosterního systému, jsou-li sledována doporučení obyvatelstvu konzumovat mléčné výrobky, neposkytují však solidní vědecký podklad pro to, aby toto doporučení nadále platilo." Většina studií, ze kterých se zde vycházelo, byla mimochodem placena mlékárenským průmyslem - a stejně se nepodařilo ukázat, že výrobky plní reklamní prohlášení, za které výrobci utrácejí mnoho milionů dolarů. Ještě nikdo neonemocněl ani nezemřel na nedostatek kravského mléka. Není pochyb o tom, že opak však platí - a to pro miliardy lidí.

Dr. John McDougall