Mrkev karotka

Léčebné účinky

* V lidové medicíně se karotka používá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním, při jaterních chorobách, žloutenkách, střevních zánětech.

* Karotka se také používá při rakovině plic a rakovině slinivky břišní. Zajímavé studie ukazují, že omezená množství karotky, zvláště betakaroténu, který je v karotce obsažený, zřejmě dokáží zastavit rozvoj rakoviny a také rozrušit rakovinotvorný mechanismus měnící buňky ve zhoubná onemocnění.

Karotka se objevuje v mnoha výzkumech, pátrajících po protirakovinně působících potravinách. V jedné německé studii v roce 1986 označili vědci karotku za jednu z potravin působící na obranu před rakovinou slinivky břišní. Druhou potravinou byly citrusové plody. Lidé, kteří jedí téměř denně karotku, snižují podstatně riziko onemocnění rakovinou slinivky břišní.

Existují působivé a rozsáhlé výzkumy, ukazující souvislost mezi ovocem a zeleninou, které obsahují betakarotén, a menším výskytem rakoviny plic. Deset z jedenácti mezinárodních přehledů o výživě dokládá, že lidé, kteří jedí nejméně karotky a jiné stravy obsahující betakarotén, onemocní s větší pravděpodobností rakovinou plic.

Podle všeho je ochrana, zprostředkována různými druhy zeleniny, jako je karotka a špenát, obsahujícími vysoké koncentrace karotenoidů, podmíněna nejen jediným účinkem betakaroténu, nýbrž společným působením stovek ještě netestovaných antioxidantů - karotenoidů, spolu s jinými neznámými faktory.

Dr. Hans Stich, expert v oblasti rakoviny z Britské Kolumbie v Kanadě, toto působení označuje jako koktejlový efekt, jenž je podle jeho mínění ještě nedostatečně prozkoumán. Příroda se neřídila podle Eli Lilly, Hoffmann-La Roche, Searle či jiných farmaceutických koncernů. Zdá se být pravděpodobnější, domnívá se autor, že výživa poskytuje organismu celou škálu chemické prevence nesrovnatelnou s žádným jiným lékem. Domnívá se, že směs betakaroténu s jinými karotenoidy má kumulativní účinek - silnější a méně jedovatý než kterákoli chemická látka vzata z naší stravy samotná. Tento koktejlový efekt, říká dr. H. Stich,je pravděpodobně to, čím naše strava působí. Vyvolává v nás vědomí, že v současné době nevíme, zda proti rakovině působí betakarotén nebo jiný určitý karotkový faktor. Víme pouze, že tento účinek zjevně nastupuje, jíme-li ovoce a zeleninu. Proto zřejmě onen těžce uchopitelný karotkový faktor nespočívá v jediné esenci obsažené v karotce, již je betakarotén, ale je přítomný s velkou pravděpodobností v celé karotce a v celé brokolici, růžičkové kapustě, zelí, kapustě či špenátu.

Nejlepší dodavatelé protirakovinně působících karotenoidů (pravidlo: čím tmavší je zeleň listové zeleniny a oranžová barva ovoce a zeleniny, tím vyšší je obsah karotenoidů) jsou: meruňky, především sušené (bohaté na betakarotén), brokolice, kapusta (vůbec nejvyšší obsah karotenoidů), karotka (bohatá na betakarotén), zelí, hlávkový salát, dýně (bohatá na betakarotén), růžičková kapusta, špenát, rajčata.

* Karotka je záchranou pro bývalé kuřáky. Ve své studii v roce 1981 zjistil dr. Richard Shekelle účinek stravy bohaté na betakarotény na rakovinu plic. Po dobu 19 let analyzoval stravovací zvyklosti a riziko rakoviny plic u asi 2000 mužů. Kuřáci, mezi nimiž byli i ti, kteří kouřili po 30 let a kteří jedli nejméně stravy obsahující betakarotény, měli ve srovnání s kuřáky, kteří jedli stravu na betakarotén nejbohatší, 8krát vyšší vznik rakoviny plic. Protože rakovinný proces je pomalý (všeobecně proběhnou do objevení se příznaků 3-4 desetiletí, budí to dojem, jako by strava bohatá na betakarotén dokázala zabrzdit rozvoj rakoviny v pozdních stadiích. Proto může karotka, když někdo přestal kouřit, přispět k tomu, že budou potlačeny pokročilé škody na buňkách, jejichž výskyt by bylo možno očekávat.

V epidemiologických studiích je uváděno, že zelenina obsahující velké množství betakaroténu (např. karotka a jiné) má vliv na nižší výskyt rakoviny hrtanu, jícnu, prostaty, močového měchýře, dělohy a v jednom výzkumu u starých lidí v Massachusetts s nižším rizikem všech druhů rakoviny. V laboratorních pokusech byla zastavena rakovina jater u krys, když jim byla podávána karotka.

* Je dobrou výživou pro srdce. Syrová karotka jednoznačně snižuje cholesterol v krvi. V jednom výzkumu bylo zjištěno, že klesl krevní cholesterol v průměru o 11%, když pokusné osoby snídaly každé ráno 200 g syrové karotky. Karotka zvýšila kromě toho hmotnost stolice asi o 25%, což přispívá k udržení zdraví tlustého střeva.

* Mrkvová (nebo karotková) šťáva je základem všech léčivých šťáv dr. Walkera a dr. Popa i jiných autorů. Mrkvová šťáva se nejčastěji kombinuje se šťávou z červené řepy nebo celerovou šťávou, a to v poměru 3 díly mrkvové šťávy a 1 d1 jiné. Šťáva se pak ředí vlažnou vodou v poměru 1 : 1.

Šťáva z mrkve je nesmírně důležitá při onemocněních rakovinou, tuberkulózou, infekčními onemocněními, dnou, revmatickými chorobami, překyselením organismu, bolestech hlavy, chorobách sliznic a pokožky. Z 1 kg mrkve či karotky získáme asi 1/4 litru šťávy, tedy jeden hrníček. Toto množství by měly denně dostávat oslabené a ned uživé děti, malého vzrůstu, chudokrevné děti, všichni rekonvalescenti, nekojené děti závislé na Sunaru či sójovém mléku apod. Šťáva z mrkve s celerovou a pampeliškovou šťávou je vhodná při překyselení, dně, nedostatku vápníku a skeletotvorných prvků, šťáva z mrkve a červené řepy je vhodná při všech chorobách krve s doplněním zeleného nápoje z kopřiv, řebříčku, kostivalu, pampelišky a jetele.

* Při střevních katarech a průjmech se podává vařené mrkvové pyré, rýžový odvar, čaj ze sušených borůvek.

Závěrem
Chceme-li být zdraví, konzumujme mrkev 4krát týdně v různé formě či úpravě. Vyplatí se nám to. Úprava: nejúčinnější je syrová mrkev, při střevních katarech vařená - pyré. Mrkvový salát s citronem a medem 4 mrkve, šťáva z půlky citrónu, lžíce medu, 1 dl vody, 3 lžíce strouhaného kokosu, 100 g mandlí. Mrkve nastrouháme na jemném struhadle, přidáme mandle, strouhaný kokos a zalijeme vodou s citrónovou šťávou a medem. Zamícháme.

Rajčatový salát s mrkví8 rajčat, 4 mrkve, hrst lístků čerstvé meduňky lékařské, šťáva z jednoho citrónu, půl menšího celeru, 1 lžíce oleje, mořská sůl
Nastrouháme mrkev, jemně nakrájíme rajčata, meduňku, přidáme citrónovou šťávu, nastrouháme celer, mírně osolíme, omastíme olejem a zamícháme.

Mrkev s kysaným zelím6 mrkví, 200 g kysaného zelí, 1 cibule, 4lžíce klíčené čočky, 1 lžíce oleje, mořská sůl
Nastrouhanou mrkev smícháme s pokrájenou cibulí, kysaným zelím, klíčenou čočkou, olejem, mírně osolíme a zamícháme.

Jáhly s mrkví200 g jáhel, 3 mrkve, 3 stroužky česneku, mořská sůl, 1 lžíce oleje, petrželová nať
Jáhly 3krát spaříme, propláchneme vodou a uvaříme v osolené vodě do měkka. Odstavíme a přidáme olej, nastrouhanou mrkev, prolisovaný česnek a zamícháme. Posypeme petrželkou.

Pšeničná polévka s mrkví1 litr vody, 50 g pšenice, 1 lžíce oleje, 2 nastrouhané mrkve, pažitka, 3 stroužky česneku, mořská sůl.
Pšenici uvaříme v osolené vodě do měkka. Odstavíme přidáme nastrouhanou mrkev, nakrájenou pažitku, prolisovaný česnek, omastíme olejem a zamícháme.

Z knihy manželů Červených "Léčba výživou" (aneb Encyklopedie léčivých potravin).