Můj děda jedl slaninu, hulil jak fabrika a dožil se 80-ti let!

Dnes již však nikdo nepochybuje o tom, že kouření významně poškozuje zdraví (svědčí o tom výsledky stovek a tisíců studií) a mnozí lidé si uvědomují, že nadbytek živočišných potravin, nemající v historii zřejmě obdoby (jíme vlastně často prakticky několikrát denně to, co ještě před pár desítkami let patřilo do kategorie lahůdek či pouze na sváteční stůl) stojí v pozadí epidemie civilizačních chorob (to potvrzují opět stovky a tisíce studií), na které u nás umírá přes osmdesát procent populace. Výjimky ovšem samozřejmě existují: zvlášť odolní jedinci přežijí i život mezi uzeninami v oblacích tabákového kouře (otázkou je ovšem také kvalita života, nejen kvantita) a naopak někteří lidé mají „smůlu“ a musí se hodně snažit, aby si zajistili alespoň slušné zdravotní vyhlídky.

Pro průměrného člověka platí, že „genetika sice pušku natahuje, životní styl však tiskne spoušť“. Jinými slovy, životosprávou můžeme ovlivnit svoje zdraví z 50-70 procent, genetika jej ovlivňuje asi z 10-20 procent, životní prostředí z dalších 10-20 procent a lékařská péče ze zbývajících 10 procent. To jsou výsledky studie, kterou si před lety nechal vypracovat kanadský ministr zdravotnictví.

Ing. Robert Žižka
šéfredaktor časopisu Prameny zdraví