Na zdraví - ale čím?

V našem těle je voda všude - nejvíce v krvi (91 %), v trávicích šťávách, ve svalech (70 %), v orgánech (mozek - 90 %). Dokonce i kost - o které by to nikdo neřekl - je asi z jedné čtvrtiny voda.

Voda - tichá společnost

Proč jsme takoví „nalití"? Jak je pro nás voda prospěšná? Voda pomáhá vytvářet napětí buněk a strukturu tkání. Bez vody by naše tělo bylo pouze 30kilovou kupkou suchého prášku. (Rozdíl mezi čerstvou a sušenou švestkou je jistě každému jasný.) Voda tvoří vhodné tekuté prostředí pro celý metabolismus buněk a těla. Všechny chemické reakce, jejichž výsledkem je, že dýcháte, kráčíte, myslíte, spíte a i to, že čtete tento článek, se dějí ve vodním prostředí. Kdosi zjistil, že je jich více než sto tisíc (!) a všechny pro sebe potřebují vodu, tak jako zvuk potřebuje vzduch. Voda přináší kyslík a živiny k buňkám a ona také „vynáší smetí" z buněk a těla.

Voda pomáhá udržovat tělesnou teplotu. (Člověk a býložravci mají zvláštní schopnost - potit se. Vyloučený pot při svém odpařování spotřebuje tepelnou energii, která by jinak při práci rychle způsobila naše přehřátí a „vypálení".)

Lokněte si

Proč pijeme a co se stane s vodou, když ji spolkneme? Pijeme, abychom buňkám poskytli dostatek tekutiny. Každý spolknutý doušek se dostane do žaludku. Pokud je tam příliš mnoho potravy, tekutina zředí trávicí šťávy a musí se „protlačovat" dále a dále, přičemž se sebou strhává do střeva i části nestrávené potravy. Tohle všechno může být příčinou trávicích těžkostí - proto není moc rozumné každé sousto zapíjet.

Ve střevě se voda obsažená v tekutině vstřebává přes sliznici do krve a stává se její součástí. Když tekutina obsahuje příliš mnoho přísad (cukr, aromata, barviva apod.), vstřebávání probíhá pomaleji anebo se voda vstřebává minimálně, protože tyto přísady ji do krve „nepustí". Důsledkem je malé množství vody v krvi a pocit žízně, navzdory velkému množství vypité tekutiny.

Voda, která se dostala až do krve, slouží jako prostředí pro chemické reakce v samotné krvi, ale i jako transportní médium pro mnohé látky a též pomáhá vytvářet správné prostředí uvnitř buněk. To, co vypijete, se za nějakou dobu stane vaším nejvnitřnějším prostředím - proto je tak důležité zajímat se o to, co a kolik pijete.

Žízeň a vy

Klíčící rostlina vyžaduje hojné zalévání, aby měla dost tekutiny pro svůj rychlý růst a dostatek vody vyžaduje i plod, aby narostl do správného objemu. Podobně je to s dětmi a staršími lidmi. Děti, zabrané do hry anebo povinností, si méně intenzivně uvědomují žízeň a její důsledky a nenapijí se ani tehdy, když už dospělý dávno vypil sklenici či dvě. Starší lidé zase pociťují žízeň méně vzhledem k fyziologickým změnám v organismu. Postupné snížení citlivosti vůči nedostatku tekutin se projevuje poruchami trávení, nechutí k jídlu, bolestmi hlavy, ospalostí apod.

Duha ať zůstane na obloze...

Kromě vody dnes trh nabízí takřka duhový sortiment nealko. Pro vysoký obsah cukru, barviv a aromatizačních látek nemohou tyto nápoje uspokojit potřeby organismu. Obsahují sice vodu, ale jsou v ní rozpuštěny všechny ty barvy a chutě a ony se „své" vody jen nerady zbavují. V organismu se „zuby nehty" vody drží a všude ji následují. Organismus tak nedostane čistou vodu, ale barevný, ochucený roztok, který v podstatě nemůže použít. (Nyní už tedy víme, proč po sladkých nápojích zůstáváme žízniví i nadále.) Množství cukru, které „sklouzne" do žaludku člověka popíjejícího slazené limonády a vodu se sirupem, je vskutku impozantní. Například kanadští teenageři přijímají v nealkoholických a kolových nápojích 50-70 kg cukru ročně!

Parsley cola

Pokud přece jen potřebujete pít něco zabarveného a ochuceného, vyzkoušejte jeden z mých oblíbených nápojů. V litru vlažné vody důkladně rozmixujte 2-3 hrsti petrželové natě, přeceďte (nasekané zbytky můžete využít v polévce, omáčce apod.) a v nápoji rozmixujte 1 polévkovou lžíci medu a 2 polévkové lžíce citrónové šťávy.

Nazývám to „parsley cola" (z angl. parsley = petržel) a chutná to doopravdy každému. Místo petrželové natě můžete použít libovolnou nať, divoké bylinky, kopřivu, špenát... Některé druhy jsou chuťově ostřejší, ale vyzkoušejte to, co máte po ruce: listy malin, černého rybízu, lesních jahod apod.

Takovýto nápoj obsahuje mnoho přirozených vitamínů, minerálů a fytochemikálií s antioxidačním, protirakovinným, protisklerotickým a omlazujícím účinkem.

Teplé kontra ledové

Nejen složení nápoje, ale i jeho teplota do značné míry rozhoduje o tom, jak rychle a nakolik se tekutina v organismu využije. Jak? Do krevního oběhu se nemohou dostat ledově studené molekuly vody a proto ústa, hrtan, žaludek a střevo musí ledový nápoj nejprve ohřát. To trvá nějakou dobu, nemluvě o tom, že sliznice těchto orgánů dostanou pořádně zabrat.

Nechci vám tvrdit, že je potřeba pít vše teplé, ale vlažný nápoj poskytne vodu organismu skutečně rychleji než studený. Vím, že v létě je příjemné vypít chladný 100procentní pomerančový džus, ale pokud budete mít doopravdy žízeň a organismus bude potřebovat dostat rychle „zásilku" vody, napijte se raději vlažného anebo teplého nápoje (bylinkového čaje, vlažné vody, minerálky apod.).

Nezapomeňte, že voda je všude, ale zároveň má jednu zvláštní vlastnost - vypařuje se. A tak je třeba stále ji doplňovat...

Mléko není nápoj

Mléko je potravina - novorozenců a kojenců všech savců. Potravina, ze které mláďata rychle rostou.

Vzhledem k vysokému obsahu bílkovin mléko opravdu nelze považovat za nápoj: bílkoviny se v kyselém prostředí žaludku „srazí" na tvaroh a ten se musí trávit jako potravina. Syrovátka, která po sražení bílkovin odteče, je příliš koncentrovaná na to, aby byla dobrým a rychlým zdrojem čisté vody.

Z knihy dr. Igora Bukovského „Návod na přežití pro muže". Vydala AKV.