Naděje, co překonává depresi

Světová zdravotnická organizace popisuje depresi jako „běžnou duševní poruchu, pro kterou je charakteristický smutek, ztráta zájmu nebo radosti, pocity viny nebo nízké sebehodnoty, poruchy spánku nebo chuti k jídlu, pocity únavy a ztížená koncentrace“. V nejhorším případě může deprese vést k sebevraždě. Odhaduje se, že každý rok umírá 1 milion lidí z důvodu spojeného s depresí. A přitom pro lidi vyrovnávající se s depresí existuje řada pozitivních principů a efektivní léčba.

Štěstí nezajistí ani lepší životní úroveň. „Studie založené na detailních rozhovorech s více než 89 000 lidmi ukázaly, že v porovnání s 11 procenty v zemích s nízkým/středním příjmem existuje v zemích s vysokým příjmem pravděpodobnost, že někdy v průběhu života onemocní depresí 15 procent obyvatelstva s tím, že 5,5 procenta již v uplynulém roce depresi mělo.“ Jak vidíme, peníze nejsou řešením pro zklamání, smutek a beznaděj.

Tentýž výzkum ukazuje, že ženy mají „dvakrát vyšší pravděpodobnost onemocnění depresí než muži. Hlavním faktorem, který se na tom podílí, je ztráta partnera, ať už skrze úmrtí, rozvod nebo rozluku.“ Příčina deprese není u každého stejná. U někoho jde o genetický problém, který zasahuje rovnováhu chemických látek (neurotransmiterů) v mozku. U jiného může depresi spustit stresující životní událost, jakou je ztráta milovaného člověka, ztráta zaměstnání, rozvod nebo jiná zátěžová situace. V mnoha případech dochází k depresi v důsledku kombinace jak chemické nerovnováhy, tak spouštějící události. Ať už je příčinou cokoli, ať už chemické narušení v mozku, nebo bolest srdce způsobená vážnou životní událostí, deprese může ohrozit lidský život a potřebuje účinné řešení.

Vážný stav

Deprese může být velmi hendikepující. Miliony lidí žijí v temném stínu smutku, skleslosti a beznaděje a často bojují s pocity nedostatečnosti a bezcennosti. I když existují různé stupně deprese – a my všichni zažíváme její drobné verze – téměř 22 žen ze sta prožije během svého života jednu nebo více vážných příhod deprese. To je téměř dvojnásobek než u mužů. U mužů se s nějakou formou deprese vyrovnává během života přibližně 13 mužů ze sta. Také děti do 10 let mohou zažívat depresi, i když rozdíl mezi pohlavími není patrný až do reprodukčních let během adolescence a po ní. Když pomine menopauza je výskyt deprese u žen nižší.

Existuje celá řada faktorů, které činí ženy náchylnějšími k depresi vyvolané stresem, než je tomu u mužů. Jsou také čtyřikrát více než muži náchylnější k sezónní depresi. To je forma deprese, která se vyskytuje v oblastech, kde je v zimě velmi krátká doba denního světla. Lidé vstávají a jdou do práce za tmy a ve tmě se také vracejí domů, takže jsou málo vystaveni slunečnímu svitu. Dalším faktorem, který může ovlivnit nástup deprese, je hormonální kolísání v reprodukčních letech. To může také ovlivnit neurotransmitery v mozku a zvýšit náchylnost k depresi.

Ženy v mnoha kulturách nezaujímají rovnocenné postavení s muži, což může hrát u deprese také svou roli. Požadavky na ženu rodit děti nebo regulovat velikost rodiny znamenají, že ženy často nesou nepřiměřený závazek a zodpovědnost za reprodukční funkci. Na neplodnost nebo potrat může být pohlíženo jako na neúspěch v plnění jejich role. U náchylných žen může potenciál pro vznik deprese nést orální antikoncepce. Hormonální faktory mohou hrát cyklickou (každý měsíc se opakující) roli nebo také roli u poporodního stavu po narození dítěte. Ať už je příčina jakákoli, ženy s depresí potřebují a zasluhují si seriózní a soucitnou péči.

Symptomy deprese se u každého člověka liší. Obvyklou stížností u těch, kdo trpí depresí, je nepolevující únava a ztráta energie. Lidé s depresí mohou trpět ztrátou soustředěnosti a mohou se stát nerozhodnými. Často týdny a dokonce měsíce přetrvávají současně pocity viny a nízké sebehodnoty. Někdo může zažívat problémy se spánkem nebo na druhé straně může spát více, než je normální. Mnozí se časně budí. Lidé trpící depresí mají sklon ztrácet zájem o denní aktivity. Mohou bojovat s vracejícími se myšlenkami na smrt a sebevraždu. Změny stravovacích vzorců mohou způsobit buď ztrátu váhy, nebo její nárůst (změna o více než 5 procent tělesné váhy za měsíc). V řídkých případech ztrácejí osoby s depresí zájem o jídlo a nenalézají radost v žádné z životních aktivit, včetně společenských vztahů.

Společnost si potřebuje uvědomit, že velké depresivní poruchy jsou stejným onemocněním jako fyzické nemoci, jakou je cukrovka nebo žloutenka. Nerozumné rady nemocnému, jako „tak se vzpamatuj“ nebo „vzchop se“, odrážejí buď nedostatek porozumění, anebo ještě hůře nevědomost toho, kdo takové poznámky pronáší. Tyto výroky mohou způsobit ještě další bolest, zármutek a zhoršení deprese.

Léčba deprese

Osoba s vážným onemocněním depresí bude potřebovat profesionální pomoc. Je nebezpečné a nerozumné, aby se, byť v dobrém úmyslu, nadšenci bez odpovídající erudice snažili plést do života člověka, který bojuje s depresí.

K léčbě vážné deprese existuje řada přístupů. Každý, kdo má symptomy deprese, musí vyhledat pomoc informovaného a kvalifikovaného odborníka. Pečlivé vyhodnocení pomůže stanovit přesný typ léčby, který je třeba. Vážné případy mohou vyžadovat hospitalizaci v nemocnici. Je nezbytné spolu s léky nemocnému poskytnout poradenství a nápomocný přístup, jako je kognitivně-behaviorální terapie. Pacienti mohou často po řadu měsíců užívat léky a někdy je třeba léčbu opakovat.

Menší deprese u mužů a žen často je často možné snížit či překonat cvičením. Harvard Medical School zveřejnila povzbudivé zprávy vlivu fyzické aktivity na deprese. Závěr studie trvající od roku 1981 byl takový, že „pravidelné cvičení může u lidí se slabou až mírnou depresí zlepšit náladu – a může také hrát podpůrnou roli při léčbě vážné deprese.“

Zpráva dále uvádí, že „studie publikovaná v Archives of International Medicine zadala 156 depresivním pacientům program aerobního cvičení, SSRI Sertraline (Zoloft, druh antidepresiva), nebo obojí. Po uplynutí 16 týdnů nemělo již vážnou depresi 60 až 70 procent osob ve všech třech skupinách. Ve skutečnosti byla skupinová bilance ve dvou škálách hodnocení deprese v podstatě shodná. Studie publikovaná v roce 2005 zjistila, že rychlá chůze asi 35 minut denně pětkrát týdně nebo 60 minut denně třikrát týdně značně zlepšila symptomy u lidí se slabou až mírnou depresí.“ Pokud se cítíte trochu sklíčení, jděte ven, projděte se a zhluboka dýchejte.

Dalším faktorem, jak se vypořádat s depresí, je naše strava. Změna může také zmírnit stavy této nemoci. Mayo Clinic uvádí, že strava může přispívat k depresi: „Některé předběžné výzkumy naznačují, že špatná strava vás může učinit náchylnějšími k depresi. Vědci v Británii pět let sledovali depresi a stravu u více než 3 000 úředníků středního věku. Zjistili, že u lidí, kteří jedli nezdravou stravu – takovou, která byla bohatá na zpracované maso, čokolády, sladké dezerty, smažená jídla, rafinované obiloviny a vysokotučné mléčné výrobky – byla vyšší pravděpodobnost, že uvedou symptomy deprese.“

Jinými slovy, když jíte zeleninu, má z toho prospěch jak vaše tělo, tak váš mozek. Tím neříkáme, že snědení jedné mrkve každý den vám zaručí stálou pohodu. Deprese je komplexní záležitost, ale zdravá strava je součástí celkového programu pro zdravou kondici, který nám pomáhá vyvažovat problémy v jednotlivých oblastech zdraví.

Efektivní mohou být také některé obecné zdravotní návyky: Jezte zdravě vyváženou rostlinnou stravu. Pravidelně spěte a odpočívejte. Pravidelně cvičte pod širým nebem. Pěstujte smysluplné vztahy s rodinou a přáteli. Změňte své vzorce myšlení a pokuste se zaměřovat svou mysl na možnosti a pozitivní věci.

Pokud symptomy deprese zažíváte po dlouhou dobu, vyhledejte profesionální pomoc a poté se řiďte předepsanou léčbou kvalifikovaného zdravotnického personálu.

Jednou z nejsilnějších protilátek na depresi je společenská podpora. Hřejivé, milující vztahy, blízká přátelství a silné rodinné vazby jsou velmi důležité.

Pokud se cítíte nešťastní, svěřte se příteli, sdílejte svou tíži s někým, komu můžete důvěřovat. Nemusíte to všechno nést sami. Ve skutečnosti nás zve sám Ježíš, abychom mu pověděli o tom, co nás tíží. Říká: „Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinout“ (Matouš 11,28).

Z knihy Marka Finleyho a Petera N. Landlesse Pohoda a zdraví. Vydal Advent-Orion.