Náklady na zdraví
Tyto výdaje představují značnou zátěž pro státní rozpočet a vynucují si restriktivní opatření. Jedním z nich je například neustále se zvyšující finanční spoluúčast pacientů na financování zdravotní péče (v roce 1997 činila tato spoluúčast průměrně 959 Kč na obyvatele). Mnozí lidé si proto dnes začínají uvědomovat, že být nemocným se jednoduše nevyplatí. Ve Spojených státech tři největší výrobci automobilů zaplatí ročně dohromady více za zdravotní pojištění než za ocel, ze které vyrábějí auta. S rychle rostoucími cenami zdravotního pojištění si již v mnoha zahraničních i domácích společnostech uvědomili, že nemocní pracovníci znamenají také nižší zisky.
Co způsobuje zvýšenou nemocnost zaměstnanců?
Pomineme-li nebezpečí spojená se samotným pracovním výkonem, největším rizikovým faktorem je právě životní styl zaměstnanců. Mnohé studie přesvědčivě dokázaly, že nesprávná výživa, sedavý způsob života, konzumace alkoholických nápojů a kouření do velké míry ovlivňují vznik a rozvoj civilizačních onemocnění jako je ischemická choroba srdeční, mrtvice (cévní mozková příhoda), cukrovka, cirhóza jater, rakovina plic, prsu, prostaty a tlustého střeva. Například:
Výzkum prováděný Státním zdravotním ústavem v Praze ukázal, že případy pracovních neschopností a počet dní absence v průběhu roku významně stoupají s počtem vykouřených cigaret. Nejvýrazněji je tato skutečnost patrná zejména na počtu dní pracovní neschopnosti. Z tabulky je zřejmé, že s rostoucím množstvím vykouřených cigaret se počet dní pracovní neschopnosti více než ztrojnásobuje.
Ve věkové skupině 30-49 let je výrazné snížení produktivity práce téměř vždy způsobeno konzumací alkoholu.
Průměrné náklady na léčení srdečního infarktu se pohybují ve výši asi půl milionu korun.
Dokáží změny životního stylu snížit náklady na zdravotní péči?
Uveďme si několik příkladů ze Spojených států. Když jistá skupina učitelů z Dallasu začala pravidelně cvičit, zjistilo se, že v průměru pak byli ročně o tři dny méně nemocní. Školní správa tak ušetřila půl milionu dolarů, které by jinak musela zaplatit za zastupující učitele.
Dalším příkladem je letecká firma Lockheed, která zavedla preventivní ozdravný program, jenž jí pomohl ušetřit na zdravotním pojištění v průběhu pěti let více než milion dolarů. V tomto období se počet případů pracovní neschopnosti snížil 0 60 procent; dále poklesl počet případů onemocnění vysokým krevním tlakem (o téměř 90 procent) a také se výrazně snížila nežádoucí fluktuace pracovníků.
Zájem o zdravý životní styl trvale vzrůstá a to nejen v USA, ale také u nás. V posledních letech byl například v České republice zaznamenán pokles počtu kuřáků; dále se snížila konzumace masa a stoupá naopak spotřeba ovoce a zeleniny. Je potěšitelné, že tento trend se příznivě odráží i v klesající úmrtnosti na srdeční infarkt a mrtvici. Dokonce již existují firmy a organizace, které do zdravotního pojištění zahrnují také preventivní programy.
Jakým způsobem lze motivovat zaměstnance, aby zlepšili péči o své zdraví?
Uveďme si nyní několik námětů, které vyzkoušeli v některých podnicích v USA:
V jedné realitní kanceláři například vedení platí zaměstnancům, kteří mají nadváhu, 10 dolarů za každé kilo, o které zhubnou (a nepřiberou je znovu během příštích šesti měsíců), jednorázovou odměnu 500 dolarů pracovníkům, kteří přestali kouřit, a jednorázovou odměnu 500 dolarů těm, kdo pravidelně cvičí.
Společnost sdružující několik nemocnic se rozhodla vyplácet každému účastníkovi jejich ozdravného programu 24 centů za každou míli, kterou ujde nebo uběhne.
Některé společnosti proplácejí svým zaměstnancům dvě mimořádné hodiny měsíčně, pokud tito nebyli celý měsíc nemocní nebo nepřišli pozdě do práce. Pokud pracovník během celého roku nezmeškal více než čtyři dny, vyplatí mu zvláštní odměnu 300 dolarů.
Typická představa podnikatele - obézního, vyčerpaného, žijícího na cigaretách a Martini - se dnes již opravdu nenosí. V současném světě podnikání je znakem úspěchu dobré zdraví a elegance. Mezi vedoucími pracovníky neustále přibývá těch, kteří si udržují špičkovou kondici. Vědí totiž, že jinak o ně firmy nebudou mít zájem.
Lidé jsou tím nejcennějším "kapitálem" mnoha společností, a proto se firmám vyplatí podpořit zdraví vlastních zaměstnanců. Zdraví pracovníci jsou podstatně produktivnější, proto má taková investice mnohonásobnou návratnost.