Není zdravá strava drahá?

Méně zdravé jídlo poráží to zdravější jen v poměru kalorie/cena. Tímto způsobem se měřila cena jídla v 19. století. Tehdy byl kladen důraz na levné kalorie bez ohledu na to, jakým způsobem je získáte. Takže zatímco fazole a cukr stály v té době stejně, ministerstvo zemědělství pro­pagovalo cukr jako cenově efektivnější čistě z hlediska „hodnoty paliva“.

Toto srovnání je však nezbytné posuzovat v kontextu znalostí té doby. Tehdy ještě ani nebyly objeveny vitaminy. Nyní toho víme mnohem více a můžeme porov­návat cenu jídla s ohledem na jeho výživovou hodnotu. Průměrná porce zeleni­ny může stát zhruba čtyřikrát více než průměrná porce „junk food“, ale je spočteno, že zelenina obsahuje zhruba čtyřiadvacetkrát více živin. Tedy v poměru cena/výživová hodnota nabízí zelenina šestkrát více živin na jednotku měny než vysoce zpracované jídlo. Maso stojí asi třikrát více než zelenina, ale jeho hodnota na výživové škále je šestnáctkrát menší. V přepočtu na jednotku měny má zelenina oproti masu osmačtyřicetkrát větší výživovou hodnotu.

Pokud chcete přijmout co největší počet kalorií za co nejméně peněz, bude zdravé jídlo prohrávat, ale pokud chcete do sebe dostat co nejvíce živin za co nejméně peněz, jděte do sekce zeleniny. Utratíte-li jen o deset korun za den více za ovoce a zeleninu, můžete si tím koupit desetiprocentní pokles úmrt­nosti. To je výhodný nákup, nemyslíte?

Představte si, že by existovala pilulka, která by dokázala snížit vaše riziko úmrtí v příštích deseti letech o deset pro­cent, a navíc měla jen samé pozitivní vedlejší účinky. Kolik myslíte, že by za ni farmaceutické firmy chtěly? Asi více než 10 korun.

Michael Greger