Padající kapky

Co to znamená, že se nemáme o nic starat? Tato slova jsou stejně matoucí jako text u Matouše 6,25. Tam čteme: „Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe." Fráze „nemějte tedy starost" se opakuje znovu ve verších 31 a 34. Muselo to být pro Ježíše skutečně důležité, když o tom hovoří třikrát v devíti verších.

„Můj život byl plný hrozných neštěstí - většina z nich se nikdy nestala." Tato slova filozofa Montaigneho vyjadřují lidskou povahu. Rádi si děláme starosti. Pokud nemáme nic významného, co by nám mohlo způsobovat starosti, začneme se strachovat kvůli nepodstatným věcem. Příliš často připomínáme paní, která řekla: „Vždycky se cítím špatně, když je mi dobře, protože vím, že za chvíli se budu cítit špatně."

Starosti si však vybírají krutou daň. Staří čínští vládcové měli pro své zajatce vymyšleno zvláštní mučení. Svázali jim ruce i nohy a postavili je na místo, na které neustále kapala voda. Kapala a kapala... dnem i nocí. Kapky bez přestání dopadaly na hlavy zajatců, až se jim nakonec zdálo, že jim někdo tluče do hlavy kladivem. Většina z nich z toho zešílela.

Starosti jsou jako padající kapky vody. Nepřestávající údery kapek oslabí sílu člověka, způsobí vředy, nemoci srdce, psychické poruchy a dokonce mohou vést až k sebevraždám. Nemocnice jsou plné lidí, kteří nezvládli neustálou zátěž starostí a úzkostí. Starosti zabíjejí, přímo i nepřímo.

Kázání na hoře přesně vystihuje problém našich obav a starostí. To, k čemu nás Ježíš vybízí, je základem mnoha psychologických, lékařských a duchovních rad. Neměli bychom se strachovat a prožívat úzkost. Vždyť proč bychom se měli trápit? Není snad Bůh Otcem každého z nás? Nestará se o nás?

George R. Knight, Na hoře blahoslavenství, vydal Advent-Orion