Pravidelné tělesné cvičení pomáhá proti stresu
Odborná literatura uvádí, že pravidelné tělesné cvičení je důležitou podporou duševního zdraví a zvládání stresu. Pravidelné cvičení posiluje také imunitní systém, čímž významně pomáhá nahradit ztrátu imunity způsobenou stresem.
Je zajímavé, že cvičení, které zapojuje do činnosti také mysl, má prokazatelně lepší účinek. Například energická práce kolem domu, rytí zahrady nebo řezání dřeva jsou účinnější než procházka. Během procházky můžete bezděčně uvažovat o svém stresu.
Praktická tělesná práce často vyžaduje větší duševní pozornost než chůze či jízda na kole, takže je méně pravděpodobné, že byste se při ní zabývali myšlenkami na stres, který má cvičení zmírňovat.
Během výzkumu na 135 vysokoškolských studentech se zjistilo, že ti z nich, kteří pravidelně cvičili, se mnohem lépe vyrovnávali s každodenním stresem než studenti málo tělesně aktivní.
Účastníci výzkumu vyplnili dotazník zaměřený na problémy, se kterými se setkali během uplynulého týdne – porucha auta, pozdní příchod či hádky s kolegy. Dostali ještě jeden dotazník, který se týkal významných životních událostí, nálady, tělesné aktivity a celkového zdraví. Nadprůměrně stresovaní studenti, kteří málo cvičili, trpěli o 21 % vyšší úzkostí než ti, kteří cvičili častěji. Cvičení jim pomáhalo odvést pozornost od stresorů – udělat si přestávku na oddech.
Cvičení může být i krátkodobou strategií, jak zlepšit tělesnou schopnost zvládání stresu. Když moji pacienti prožívají výrazný stres, poučuji je, že mají začít cvičit nějaké aerobní cvičení ve chvíli, když pocítí tlak. Půlhodinka svižné chůze na čerstvém vzduchu, běh či jízda na kole přímo „vlije nový život“.
Pravidelné tělesné cvičení je dobré také při úzkostných stavech. Lidé, kteří nezanedbávají pravidelné tělesné cvičení, prožívají méně depresí a úzkostí a u těch, kteří jsou depresivní či úzkostní, se pravidelným cvičením stav zlepší – toto zlepšení je stejné jako při užívání léků, avšak bez vedlejších účinků.
Lidé, kteří během období velkého stresu téměř necvičili, měli o 37 % více tělesných příznaků stresu nežli ti, kdo cvičili častěji.
Mnoho dalších studií dokázalo i obrácený sled – duševní stres si vybral daň na tělesném zdraví. (Příklady zdravotních problémů spojených se stresem najdete v předchozí kapitole.)
Pokud jste tedy poctivě cvičili a poté vás zastihl stres, váš mozek byl mnohem lépe připraven na zvládnutí situace než mozek člověka se sedavým zaměstnáním. Pokud pilně cvičíte a pak se například říznete do prstu, rána se vám zahojí dříve, než kdybyste necvičili. Zlomíte-li si nohu, kost sroste za kratší dobu. Pokud se nakazíte virem, váš imunitní systém bude pro vaše uzdravení pracovat účinněji. Přitom žádný z těchto způsobů zvládání stresu nezahrnuje užívání léků.
Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.