Při herecké fobii pomáhají beta-blokátory

Pokud se však člověk setkává s předmětem fobie často, může ho to vést k rozhodnutí, že se pokusí nemoc zvládnout. Další komplikací přirozeného vývoje fobie je fakt, že pouze u asi 20 % dospělých zmizí příznaky bez léčby.

Na rozdíl od mnoha úzkostných poruch, určité fobie obvykle nejsou výsledkem jediné stresové události. Stresor je spíše postoj zprostředkovaný ostatními členy rodiny nebo blízkými přáteli. Není těžké si představit, že matka, která má mimořádný strach z pavouků či bouřky, pravděpodobně přenese ten samý iracionální strach na svoje děti.

Kromě konkrétních fobií existují také sociální fobie, při kterých se člověk nepřiměřeně obává konkrétních společenských událostí anebo se při nich cítí nepříjemně. Sociální fobie mohou velmi zesílit při trapném zážitku na veřejnosti nebo při jiné stresující veřejné události.

Na fobie naštěstí existuje účinná léčba, jak jsme viděli i u ostatních úzkostných poruch.

Bezprostředně po určení diagnózy přicházejí na pomoc specifické postupy kognitivně-behaviorální terapie (KBT). Jedna z terapií vystavuje pacienta situaci s předmětem fobie, a to pomalu a postupně. Neléková kognitivně-behaviorální terapie, použitá buď samostaně anebo v kombinaci s doplňkovými léky (antidepresiva či léky proti úzkosti – tzv. benzodiazepiny), u 70 až 90 % pacientů zcela eliminuje záchvaty paniky. KBT a příbuzné terapie přinášejí většinou významné zlepšení již v průběhu osmi týdnů. Na léčení konkrétních fobií neexistují žádné léky. V případě sociálních fobií se však některé léky, včetně antidepresiv IMAO, ukázaly jako účinné.69

Při specifické formě sociální fobie, které se také říká herecká fobie, pomáhá také skupina tzv. beta-blokátorů. Tyto léky jsou oblíbené mezi herci a komiky, kteří je užívají před vystoupením.

Dechová cvičení jsou dalším typem kognitivně-behaviorální terapie. Správné dýchání (přes bránici) se soustřeďuje na pomalé a hluboké nádechy, které působí na bránici (což je velký sval oddělující hrudní koš od břišní dutiny). Hluboké dýchání pomáhá překonat častý průvodní jev úzkosti – rychlé a povrchní dýchání. Rychlé dýchání může totiž významně snížit hladinu kysličníku uhličitého v krvi, což může vyvolat závratě a mdlobu, také palčivý pocit v ústech a v prstech i svalové křeče. Přibližně u 75 % pacientů se psychický stav prostřednictvím technik kognitivně-behaviorální terapie výrazně zlepší.

Ukázka z knihy dr. Neila Nedleyho „Život bez deprese“, kterou lze objednat na adrese www.a-o.cz.